Biografický slovník
GENDORF Kryštof 5.8.1497-6.8.1563: Porovnání verzí
(GENDORFER_Krištof_1497-1563) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Kryštof GENDORF |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1497 | + | | datum narození = 5.8.1497 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Greifenburg (Rakousko) |
| − | | datum úmrtí = 1563 | + | | datum úmrtí = 6.8.1563 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vrchlabí |
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik | | povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik | ||
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''GENDORF, Kryštof,''' ''* 5. 8. 1497 Greifenburg (Rakousko), † 6. 8. 1563 Vrchlabí, horní podnikatel'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem báňského odborníka ze západních Korutan, kde získal | ||
| + | základní znalosti z oboru těžby a zpracování rud. Od 1528 | ||
| + | spolupracoval při přebírání jáchymovských dolů do rukou českého | ||
| + | krále Ferdinanda I. G. byl 1530 jmenován nejvyšším | ||
| + | hormistrem (báňským hejtmanem), pro odpor stavů se však | ||
| + | úřad neprosadil. 1534 se podílel na formulování tzv. narovnání | ||
| + | o hory mezi králem a šlechtou. 1532 byl přijat do českého | ||
| + | rytířského stavu s predikátem z Gendorfu a následujícího roku | ||
| + | koupil statek Vrchlabí, na němž měl od 1523 jeho rod těžební | ||
| + | práva. 1534 získal jako dědičné léno panství Trutnov (bez | ||
| + | města) a 1539 odkoupil od Krušinů z Lichtemburka polovinu | ||
| + | panství Žacléř s několika okolními vesnicemi (1541, při královském | ||
| + | potvrzení lenní držby jich bylo patnáct). V panovníkových | ||
| + | službách se uplatnil také v Kutné Hoře (inspekce | ||
| + | dolů 1532) a ve Slezsku, později např. v Hangensteinu (Horní | ||
| + | Město / u Bruntálu/) či Velkých Horách (Rudolfově u Českých | ||
| + | Budějovic). 1541 se účastnil turecké války. 1545–46 byl královským | ||
| + | plnomocníkem v Jáchymově, kde se věnoval modernizaci | ||
| + | dolů. Za šmalkaldské války (1547) se podílel na obsazení Horní | ||
| + | Blatné a dalších krušnohorských sídel, tehdy připojených | ||
| + | k Čechám. G. se zasloužil o rozvoj výroby kamence a skalice | ||
| + | v Čechách. Dal razit umělecky hodnotné mince a medaile, | ||
| + | dnes vzácné a ceněné. | ||
| + | |||
| + | Pečoval o Vrchlabí, 1533 dosáhl jeho povýšení na město; | ||
| + | 1546–48 přestavěl původní hrad na renesanční zámek. Město | ||
| + | povznesl jako jedno z nejvýznamnějších center hutnictví železa | ||
| + | v Čechách (prosluly zejména odtud vyvážené kosy). Hutě potřebovaly | ||
| + | značné množství dřeva, a proto G. začal nahrazovat | ||
| + | vykácené lesy smrkovými monokulturami. Nedostatek pracovní | ||
| + | síly se snažil odstranit přistěhovalectvím, a to i z rodných | ||
| + | Korutan. Prosperující panství opakovaně oslabovaly spory | ||
| + | se sousedními rody, zejména s Valdštejny (např. 1541, 1547 | ||
| + | a 1551 spory těžce poškodily G. doly). | ||
| + | |||
| + | Poté co se Trutnov připojil 1547 k povstání českých stavů, Ferdinand | ||
| + | I. potvrdil G. jeho doživotní držbu; ten zastával i úřad | ||
| + | rychtáře. Spory o hranice s klášterem v Křešově (Grüssau, dnes | ||
| + | Krzeszów, Polsko) 1559 urovnala královská komise. | ||
| + | |||
| + | G. se oženil s Markétou z Čendalic; manželé neměli mužské | ||
| + | potomky, krátce před smrtí G. předal práva nad Trutnovem | ||
| + | dceři Eustachii († 1568). Jeho šest dcer se provdalo do významných | ||
| + | českých i slezských rodů. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 9, s. 1008–1009; MSN 2, s. 958; KSN 4, s. 434; F. Bernau, Ritter | ||
| + | Christof von G. und seine Töchter, in: Schatzlar und seine Bezirksgemeinden, | ||
| + | Marburg/Lahn 1993, s. 99–101; M. Bartoš, K. z G., in: Krkonoše 1999, č. 3, | ||
| + | s. 36–37. | ||
| + | |||
| + | Jiří Martínek | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | [[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 71: | ||
[[Kategorie:1497]] | [[Kategorie:1497]] | ||
| + | [[Kategorie:Greifenburg]] | ||
[[Kategorie:1563]] | [[Kategorie:1563]] | ||
| + | [[Kategorie:Vrchlabí]] | ||
Verze z 19. 5. 2018, 13:35
| Kryštof GENDORF | |
 | |
| Narození | 5.8.1497 |
|---|---|
| Místo narození | Greifenburg (Rakousko) |
| Úmrtí | 6.8.1563 |
| Místo úmrtí | Vrchlabí |
| Povolání |
26- Bánský odborník nebo energetik 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46405 |
GENDORF, Kryštof, * 5. 8. 1497 Greifenburg (Rakousko), † 6. 8. 1563 Vrchlabí, horní podnikatel
Byl synem báňského odborníka ze západních Korutan, kde získal základní znalosti z oboru těžby a zpracování rud. Od 1528 spolupracoval při přebírání jáchymovských dolů do rukou českého krále Ferdinanda I. G. byl 1530 jmenován nejvyšším hormistrem (báňským hejtmanem), pro odpor stavů se však úřad neprosadil. 1534 se podílel na formulování tzv. narovnání o hory mezi králem a šlechtou. 1532 byl přijat do českého rytířského stavu s predikátem z Gendorfu a následujícího roku koupil statek Vrchlabí, na němž měl od 1523 jeho rod těžební práva. 1534 získal jako dědičné léno panství Trutnov (bez města) a 1539 odkoupil od Krušinů z Lichtemburka polovinu panství Žacléř s několika okolními vesnicemi (1541, při královském potvrzení lenní držby jich bylo patnáct). V panovníkových službách se uplatnil také v Kutné Hoře (inspekce dolů 1532) a ve Slezsku, později např. v Hangensteinu (Horní Město / u Bruntálu/) či Velkých Horách (Rudolfově u Českých Budějovic). 1541 se účastnil turecké války. 1545–46 byl královským plnomocníkem v Jáchymově, kde se věnoval modernizaci dolů. Za šmalkaldské války (1547) se podílel na obsazení Horní Blatné a dalších krušnohorských sídel, tehdy připojených k Čechám. G. se zasloužil o rozvoj výroby kamence a skalice v Čechách. Dal razit umělecky hodnotné mince a medaile, dnes vzácné a ceněné.
Pečoval o Vrchlabí, 1533 dosáhl jeho povýšení na město; 1546–48 přestavěl původní hrad na renesanční zámek. Město povznesl jako jedno z nejvýznamnějších center hutnictví železa v Čechách (prosluly zejména odtud vyvážené kosy). Hutě potřebovaly značné množství dřeva, a proto G. začal nahrazovat vykácené lesy smrkovými monokulturami. Nedostatek pracovní síly se snažil odstranit přistěhovalectvím, a to i z rodných Korutan. Prosperující panství opakovaně oslabovaly spory se sousedními rody, zejména s Valdštejny (např. 1541, 1547 a 1551 spory těžce poškodily G. doly).
Poté co se Trutnov připojil 1547 k povstání českých stavů, Ferdinand I. potvrdil G. jeho doživotní držbu; ten zastával i úřad rychtáře. Spory o hranice s klášterem v Křešově (Grüssau, dnes Krzeszów, Polsko) 1559 urovnala královská komise.
G. se oženil s Markétou z Čendalic; manželé neměli mužské potomky, krátce před smrtí G. předal práva nad Trutnovem dceři Eustachii († 1568). Jeho šest dcer se provdalo do významných českých i slezských rodů.
L: OSN 9, s. 1008–1009; MSN 2, s. 958; KSN 4, s. 434; F. Bernau, Ritter Christof von G. und seine Töchter, in: Schatzlar und seine Bezirksgemeinden, Marburg/Lahn 1993, s. 99–101; M. Bartoš, K. z G., in: Krkonoše 1999, č. 3, s. 36–37.
Jiří Martínek
