Biografický slovník
GEORGIEVICS Georg Cornelius Theodor 18.8.1859-26.4.1933: Porovnání verzí
(GEORGIEVICS_Georg_18.8.1859-26.4.1933) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Georg GEORGIEVICS | + | | jméno = Georg Cornelius Theodor GEORGIEVICS |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.8.1859 | | datum narození = 18.8.1859 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Bela Crkva (Srbsko) |
| datum úmrtí = 26.4.1933 | | datum úmrtí = 26.4.1933 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Znojmo |
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista | | povolání = 3- Chemik nebo alchymista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''GEORGIEVICS, Georg Cornelius Theodor,''' ''* 18. 8. 1859 Bela Crkva (Srbsko), † 26. 4. 1933 Znojmo, chemik'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z historické oblasti Banátu, rodiště se tehdy jmenovalo | ||
| + | Weißkirchen. Byl synem generálmajora Georga v. G. a Emilie, | ||
| + | roz. Lepierové, původem z Benátek. Otec byl pravoslavné | ||
| + | víry, ale G. byl vychován v matčině římskokatolické víře. Prošel | ||
| + | školami v Karlovaci, Zadaru a Lublani, od 1877 studoval chemii | ||
| + | na vídeňské technice, v Ženevě a u E. Nöltinga v alsaském | ||
| + | Mühlhausenu (dnes Mulhouse, Francie). Do praxe nastoupil | ||
| + | v textilce v Marienthalu (u Vídně), zároveň pokračoval ve studiích | ||
| + | (u Z. H. Skraupa) na vídeňské univerzitě. Doktorát získal | ||
| + | v Gießenu (PhDr. 1889). Oženil se s Ernestinou, roz. Idlovou | ||
| + | (* 1865). Působil 1886–90 jako asistent na zemědělské škole | ||
| + | ve Vídni, od 1890 učil jako provizorní učitel na státní hospodářské | ||
| + | škole ve slezském Bílsku (dnes Bielsko-Biała, Polsko), | ||
| + | 1891 získal definitivu, 1893 titul profesora. Jako zkušený | ||
| + | praktik byl 1904 povolán na německou techniku v Praze, kde | ||
| + | přednášel organickou chemii a technologii až do odchodu | ||
| + | do důchodu 1927. V akademickém roce 1908/09 byl rektorem | ||
| + | školy. Své hlavní práce věnoval chemii barviv (''Der Indigo'', | ||
| + | 1892; ''Lehrbuch der Farbchemie'', 1895; ''Kurzgefaßtes Lehrbuch der Farbchemie'', 1921) a jejich užití zejména v textilním průmyslu. | ||
| + | Podílel se na zpracování rozsáhlých kompendií. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Birk, s. 94; NDB 6, s. 244 (s bibliografií a literaturou); ÖBL 1, s. 424. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 138, obraz 688. | ||
| + | |||
| + | Jiří Martínek | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | [[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | ||
[[Kategorie:1859]] | [[Kategorie:1859]] | ||
| + | [[Kategorie:Bela Crkva]] | ||
[[Kategorie:1933]] | [[Kategorie:1933]] | ||
| + | [[Kategorie:Znojmo]] | ||
Verze z 19. 5. 2018, 13:38
| Georg Cornelius Theodor GEORGIEVICS | |
 | |
| Narození | 18.8.1859 |
|---|---|
| Místo narození | Bela Crkva (Srbsko) |
| Úmrtí | 26.4.1933 |
| Místo úmrtí | Znojmo |
| Povolání | 3- Chemik nebo alchymista |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53308 |
GEORGIEVICS, Georg Cornelius Theodor, * 18. 8. 1859 Bela Crkva (Srbsko), † 26. 4. 1933 Znojmo, chemik
Pocházel z historické oblasti Banátu, rodiště se tehdy jmenovalo Weißkirchen. Byl synem generálmajora Georga v. G. a Emilie, roz. Lepierové, původem z Benátek. Otec byl pravoslavné víry, ale G. byl vychován v matčině římskokatolické víře. Prošel školami v Karlovaci, Zadaru a Lublani, od 1877 studoval chemii na vídeňské technice, v Ženevě a u E. Nöltinga v alsaském Mühlhausenu (dnes Mulhouse, Francie). Do praxe nastoupil v textilce v Marienthalu (u Vídně), zároveň pokračoval ve studiích (u Z. H. Skraupa) na vídeňské univerzitě. Doktorát získal v Gießenu (PhDr. 1889). Oženil se s Ernestinou, roz. Idlovou (* 1865). Působil 1886–90 jako asistent na zemědělské škole ve Vídni, od 1890 učil jako provizorní učitel na státní hospodářské škole ve slezském Bílsku (dnes Bielsko-Biała, Polsko), 1891 získal definitivu, 1893 titul profesora. Jako zkušený praktik byl 1904 povolán na německou techniku v Praze, kde přednášel organickou chemii a technologii až do odchodu do důchodu 1927. V akademickém roce 1908/09 byl rektorem školy. Své hlavní práce věnoval chemii barviv (Der Indigo, 1892; Lehrbuch der Farbchemie, 1895; Kurzgefaßtes Lehrbuch der Farbchemie, 1921) a jejich užití zejména v textilním průmyslu. Podílel se na zpracování rozsáhlých kompendií.
L: Birk, s. 94; NDB 6, s. 244 (s bibliografií a literaturou); ÖBL 1, s. 424.
P: NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 138, obraz 688.
Jiří Martínek
