Verze z 30. 11. 2019, 09:55, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

GEORGIEVICS Georg Cornelius Theodor 18.8.1859-26.4.1933

Z Personal
Georg Cornelius Theodor GEORGIEVICS
Narození 18.8.1859
Místo narození Bela Crkva (Srbsko)
Úmrtí 26.4.1933
Místo úmrtí Znojmo
Povolání 3- Chemik nebo alchymista
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 604
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53308

GEORGIEVICS, Georg Cornelius Theodor, * 18. 8. 1859 Bela Crkva (Srbsko), † 26. 4. 1933 Znojmo, chemik

Pocházel z historické oblasti Banátu, rodiště se tehdy jmenovalo Weißkirchen. Byl synem generálmajora Georga v. G. a Emilie, roz. Lepierové, původem z Benátek. Otec byl pravoslavné víry, ale G. byl vychován v matčině římskokatolické víře. Prošel školami v Karlovaci, Zadaru a Lublani, od 1877 studoval chemii na vídeňské technice, v Ženevě a u E. Nöltinga v alsaském Mühlhausenu (dnes Mulhouse, Francie). Do praxe nastoupil v textilce v Marienthalu (u Vídně), zároveň pokračoval ve studiích (u Z. H. Skraupa) na vídeňské univerzitě. Doktorát získal v Gießenu (PhDr. 1889). Oženil se s Ernestinou, roz. Idlovou (* 1865). Působil 1886–90 jako asistent na zemědělské škole ve Vídni, od 1890 učil jako provizorní učitel na státní hospodářské škole ve slezském Bílsku (dnes Bielsko-Biała, Polsko), 1891 získal definitivu, 1893 titul profesora. Jako zkušený praktik byl 1904 povolán na německou techniku v Praze, kde přednášel organickou chemii a technologii až do odchodu do důchodu 1927. V akademickém roce 1908/09 byl rektorem školy. Své hlavní práce věnoval chemii barviv (Der Indigo, 1892; Lehrbuch der Farbchemie, 1895; Kurzgefaßtes Lehrbuch der Farbchemie, 1921) a jejich užití zejména v textilním průmyslu. Podílel se na zpracování rozsáhlých kompendií.

L: Birk, s. 94; NDB 6, s. 244 (s bibliografií a literaturou); ÖBL 1, s. 424.

P: NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 138, obraz 688.

Jiří Martínek