GERŠOM ben Šelomo ha-Kohen ?1480-1544/45: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = GERŠOM ben Šelomo ha-Kohen  
+
| jméno = ha-Kohen GERŠOM ben Šelomo
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = kolem 1500
+
| datum narození = kolem 1480
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí = 1544
+
| datum úmrtí = mezi 1544-1545
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf
+
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf<br />67- Nakladatel nebo vydavatel
67- Nakladatel nebo vydavatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>GERŠON
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 616-617
 +
}}
 +
 
 +
'''GERŠOM ben Šelomo, ha-Kohen''' ''(též Geršon, Heřman), * kolem 1480, † mezi 1544–1545, knihtiskař''
 +
 
 +
Zakladatel významné pražské židovské knihtiskárny Gersonidů-
 +
Katzů, která s přestávkami pracovala téměř až do konce
 +
18. století. S jeho jménem, v nežidovských pramenech znějícím
 +
Heřman, se setkáváme poprvé 1509, kdy působil v Praze
 +
jako výběrčí daní. V souvislosti s hebrejským tiskem byl uveden
 +
mezi společníky (členy konsorcia), kteří vydali 1514 ''Sefer zemirot u-virkat ha-mazon'' (Kniha zpěvů a požehnání jídla).
 +
Od té doby byl až do založení vlastní hebrejské knihtiskárny
 +
jmenován na předním místě v seznamech tiskařů, kteří vydali
 +
1515 ''Sidur'' (sborník modliteb pro všední dny a šabaty), 1518
 +
''Tóru'', ''Megilot'' a ''Hafratot'' (''Pět knih Mojžíšových'', ''Pět svátečních svitků'',
 +
''Týdenní oddíly liturgické četby'') s Rašiho komentářem,
 +
1519–22 ''Machzor'' (Sborník svátečních modliteb). 1526 vydal
 +
již samostatně se svým bratrem ''Gronemem Jocerot mi-kol ha-šana'' (Ranní šabatové hymny pro celý rok) a
 +
''Hagadu šel Pesach''
 +
(Pesachové vyprávění) vyzdobené četnými dřevoryty. Téhož
 +
roku požádal G. císaře Ferdinanda I. o udělení privilegia k výhradnímu
 +
vydávání hebrejských knih v Praze, které mu bylo
 +
1527 uděleno. Od té doby pracoval společně se syny Šelomem
 +
a Mordechajem (asi 1510–1591/92). Roku 1529 vyšly ''Slichot lefi seder'' ''k‘‘k Prag'' (Kajícné modlitby podle pražského ritu; obsahují
 +
elegii Avigdora Kary), 1540 ''Tur Orach Chajim'' (Sloup
 +
Cesta života), první díl halachického (nábožensko-právního)
 +
spisu ''Arba’a turim'' (Čtyři sloupy) Jaakova ben Ašera s poznámkami
 +
pražského rabína Avrahama ben Avigdora. 1541 vydal
 +
G. se syny Mošem a Jehudou svoji poslední knihu ''Tfilot šel roš chodeš'' (Modlitby pro první den nového měsíce; ve skutečnosti
 +
se jedná o sborník modliteb pro všední dny a šabaty). V témže
 +
roce vypověděl Ferdinand I. židy z Čech, G. však získal s některými
 +
dalšími židy povolení zůstat v Praze i po tomto datu
 +
a privilegium mu bylo prodlouženo znovu 1544. Vzhledem
 +
k tomu, že další povolení z roku 1545 k prodloužení pobytu
 +
bylo již vydáno Šelomovi (Žalmon, G. syn), lze předpokládat,
 +
že G. zemřel někdy mezi těmito dvěma daty.
 +
 
 +
'''L:''' The YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 910–911;
 +
O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, s. 13–15; B. Nosek,
 +
Katalog mit der Auswahl hebräischer Drucke Prager Provenienz 1. Drucke
 +
der Gersoniden im 16. und 17. Jahrhundert, in: Judaica Bohemiae 10, 1974,
 +
č. 1, s. 13–41; týž, Das Buch der Benedictionen Sefer Birkat ha-Mazon ve-Sefer zemirot, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague edition,
 +
b. m. 1984, s. 25–40; Ch. Abramsky, Grace after Meals (Birhat ha’ Mazon)
 +
and other occasional Benedictions (Prague 1514). A history of the first
 +
illustrated edition. A Contribution to the cultural history of the sixteenth
 +
century, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague Edition, b. m.
 +
1984, s. 13–24; O. Sixtová, Židovské tiskárny a tiskaři v Praze 1512–1670
 +
(1672), in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012,
 +
s. 38–41; táž, Počátky pražské hebrejské typografie 1512–1569, in: Hebrejský
 +
knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 75–122; B. Bondy –
 +
F. Dvorský, K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906–1620.
 +
1. díl 906–1576, 1906, s. 242–243, č. 377; s. 330–331, č. 479; s. 339–340,
 +
č. 502.
 +
 
 +
Bedřich Nosek
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
[[Kategorie:1500]]
+
[[Kategorie:1480]]
 
[[Kategorie:1544]]
 
[[Kategorie:1544]]

Aktuální verze z 30. 11. 2019, 11:24

ha-Kohen GERŠOM ben Šelomo
Narození kolem 1480
Úmrtí mezi 1544-1545
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf
67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 616-617

GERŠOM ben Šelomo, ha-Kohen (též Geršon, Heřman), * kolem 1480, † mezi 1544–1545, knihtiskař

Zakladatel významné pražské židovské knihtiskárny Gersonidů- Katzů, která s přestávkami pracovala téměř až do konce 18. století. S jeho jménem, v nežidovských pramenech znějícím Heřman, se setkáváme poprvé 1509, kdy působil v Praze jako výběrčí daní. V souvislosti s hebrejským tiskem byl uveden mezi společníky (členy konsorcia), kteří vydali 1514 Sefer zemirot u-virkat ha-mazon (Kniha zpěvů a požehnání jídla). Od té doby byl až do založení vlastní hebrejské knihtiskárny jmenován na předním místě v seznamech tiskařů, kteří vydali 1515 Sidur (sborník modliteb pro všední dny a šabaty), 1518 Tóru, Megilot a Hafratot (Pět knih Mojžíšových, Pět svátečních svitků, Týdenní oddíly liturgické četby) s Rašiho komentářem, 1519–22 Machzor (Sborník svátečních modliteb). 1526 vydal již samostatně se svým bratrem Gronemem Jocerot mi-kol ha-šana (Ranní šabatové hymny pro celý rok) a Hagadu šel Pesach (Pesachové vyprávění) vyzdobené četnými dřevoryty. Téhož roku požádal G. císaře Ferdinanda I. o udělení privilegia k výhradnímu vydávání hebrejských knih v Praze, které mu bylo 1527 uděleno. Od té doby pracoval společně se syny Šelomem a Mordechajem (asi 1510–1591/92). Roku 1529 vyšly Slichot lefi seder k‘‘k Prag (Kajícné modlitby podle pražského ritu; obsahují elegii Avigdora Kary), 1540 Tur Orach Chajim (Sloup Cesta života), první díl halachického (nábožensko-právního) spisu Arba’a turim (Čtyři sloupy) Jaakova ben Ašera s poznámkami pražského rabína Avrahama ben Avigdora. 1541 vydal G. se syny Mošem a Jehudou svoji poslední knihu Tfilot šel roš chodeš (Modlitby pro první den nového měsíce; ve skutečnosti se jedná o sborník modliteb pro všední dny a šabaty). V témže roce vypověděl Ferdinand I. židy z Čech, G. však získal s některými dalšími židy povolení zůstat v Praze i po tomto datu a privilegium mu bylo prodlouženo znovu 1544. Vzhledem k tomu, že další povolení z roku 1545 k prodloužení pobytu bylo již vydáno Šelomovi (Žalmon, G. syn), lze předpokládat, že G. zemřel někdy mezi těmito dvěma daty.

L: The YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 910–911; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, s. 13–15; B. Nosek, Katalog mit der Auswahl hebräischer Drucke Prager Provenienz 1. Drucke der Gersoniden im 16. und 17. Jahrhundert, in: Judaica Bohemiae 10, 1974, č. 1, s. 13–41; týž, Das Buch der Benedictionen Sefer Birkat ha-Mazon ve-Sefer zemirot, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague edition, b. m. 1984, s. 25–40; Ch. Abramsky, Grace after Meals (Birhat ha’ Mazon) and other occasional Benedictions (Prague 1514). A history of the first illustrated edition. A Contribution to the cultural history of the sixteenth century, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague Edition, b. m. 1984, s. 13–24; O. Sixtová, Židovské tiskárny a tiskaři v Praze 1512–1670 (1672), in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 38–41; táž, Počátky pražské hebrejské typografie 1512–1569, in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 75–122; B. Bondy – F. Dvorský, K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906–1620. 1. díl 906–1576, 1906, s. 242–243, č. 377; s. 330–331, č. 479; s. 339–340, č. 502.

Bedřich Nosek