Biografický slovník
GERŠOM ben Šelomo ha-Kohen ?1480-1544/45: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = ha-Kohen GERŠOM ben Šelomo |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = kolem | + | | datum narození = kolem 1480 |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| − | | datum úmrtí = 1544 | + | | datum úmrtí = mezi 1544-1545 |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| − | | povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf | + | | povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf<br />67- Nakladatel nebo vydavatel |
| − | 67- Nakladatel nebo vydavatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 616-617 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''GERŠOM ben Šelomo, ha-Kohen''' ''(též Geršon, Heřman), * kolem 1480, † mezi 1544–1545, knihtiskař'' | ||
| + | |||
| + | Zakladatel významné pražské židovské knihtiskárny Gersonidů- | ||
| + | Katzů, která s přestávkami pracovala téměř až do konce | ||
| + | 18. století. S jeho jménem, v nežidovských pramenech znějícím | ||
| + | Heřman, se setkáváme poprvé 1509, kdy působil v Praze | ||
| + | jako výběrčí daní. V souvislosti s hebrejským tiskem byl uveden | ||
| + | mezi společníky (členy konsorcia), kteří vydali 1514 ''Sefer zemirot u-virkat ha-mazon'' (Kniha zpěvů a požehnání jídla). | ||
| + | Od té doby byl až do založení vlastní hebrejské knihtiskárny | ||
| + | jmenován na předním místě v seznamech tiskařů, kteří vydali | ||
| + | 1515 ''Sidur'' (sborník modliteb pro všední dny a šabaty), 1518 | ||
| + | ''Tóru'', ''Megilot'' a ''Hafratot'' (''Pět knih Mojžíšových'', ''Pět svátečních svitků'', | ||
| + | ''Týdenní oddíly liturgické četby'') s Rašiho komentářem, | ||
| + | 1519–22 ''Machzor'' (Sborník svátečních modliteb). 1526 vydal | ||
| + | již samostatně se svým bratrem ''Gronemem Jocerot mi-kol ha-šana'' (Ranní šabatové hymny pro celý rok) a | ||
| + | ''Hagadu šel Pesach'' | ||
| + | (Pesachové vyprávění) vyzdobené četnými dřevoryty. Téhož | ||
| + | roku požádal G. císaře Ferdinanda I. o udělení privilegia k výhradnímu | ||
| + | vydávání hebrejských knih v Praze, které mu bylo | ||
| + | 1527 uděleno. Od té doby pracoval společně se syny Šelomem | ||
| + | a Mordechajem (asi 1510–1591/92). Roku 1529 vyšly ''Slichot lefi seder'' ''k‘‘k Prag'' (Kajícné modlitby podle pražského ritu; obsahují | ||
| + | elegii Avigdora Kary), 1540 ''Tur Orach Chajim'' (Sloup | ||
| + | Cesta života), první díl halachického (nábožensko-právního) | ||
| + | spisu ''Arba’a turim'' (Čtyři sloupy) Jaakova ben Ašera s poznámkami | ||
| + | pražského rabína Avrahama ben Avigdora. 1541 vydal | ||
| + | G. se syny Mošem a Jehudou svoji poslední knihu ''Tfilot šel roš chodeš'' (Modlitby pro první den nového měsíce; ve skutečnosti | ||
| + | se jedná o sborník modliteb pro všední dny a šabaty). V témže | ||
| + | roce vypověděl Ferdinand I. židy z Čech, G. však získal s některými | ||
| + | dalšími židy povolení zůstat v Praze i po tomto datu | ||
| + | a privilegium mu bylo prodlouženo znovu 1544. Vzhledem | ||
| + | k tomu, že další povolení z roku 1545 k prodloužení pobytu | ||
| + | bylo již vydáno Šelomovi (Žalmon, G. syn), lze předpokládat, | ||
| + | že G. zemřel někdy mezi těmito dvěma daty. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' The YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 910–911; | ||
| + | O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, s. 13–15; B. Nosek, | ||
| + | Katalog mit der Auswahl hebräischer Drucke Prager Provenienz 1. Drucke | ||
| + | der Gersoniden im 16. und 17. Jahrhundert, in: Judaica Bohemiae 10, 1974, | ||
| + | č. 1, s. 13–41; týž, Das Buch der Benedictionen Sefer Birkat ha-Mazon ve-Sefer zemirot, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague edition, | ||
| + | b. m. 1984, s. 25–40; Ch. Abramsky, Grace after Meals (Birhat ha’ Mazon) | ||
| + | and other occasional Benedictions (Prague 1514). A history of the first | ||
| + | illustrated edition. A Contribution to the cultural history of the sixteenth | ||
| + | century, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague Edition, b. m. | ||
| + | 1984, s. 13–24; O. Sixtová, Židovské tiskárny a tiskaři v Praze 1512–1670 | ||
| + | (1672), in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, | ||
| + | s. 38–41; táž, Počátky pražské hebrejské typografie 1512–1569, in: Hebrejský | ||
| + | knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 75–122; B. Bondy – | ||
| + | F. Dvorský, K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906–1620. | ||
| + | 1. díl 906–1576, 1906, s. 242–243, č. 377; s. 330–331, č. 479; s. 339–340, | ||
| + | č. 502. | ||
| + | |||
| + | Bedřich Nosek | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | [[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | ||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1480]] |
[[Kategorie:1544]] | [[Kategorie:1544]] | ||
Aktuální verze z 30. 11. 2019, 11:24
| ha-Kohen GERŠOM ben Šelomo | |
 | |
| Narození | kolem 1480 |
|---|---|
| Úmrtí | mezi 1544-1545 |
| Povolání |
69- Knihtiskař nebo typograf 67- Nakladatel nebo vydavatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 616-617 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46419 |
GERŠOM ben Šelomo, ha-Kohen (též Geršon, Heřman), * kolem 1480, † mezi 1544–1545, knihtiskař
Zakladatel významné pražské židovské knihtiskárny Gersonidů- Katzů, která s přestávkami pracovala téměř až do konce 18. století. S jeho jménem, v nežidovských pramenech znějícím Heřman, se setkáváme poprvé 1509, kdy působil v Praze jako výběrčí daní. V souvislosti s hebrejským tiskem byl uveden mezi společníky (členy konsorcia), kteří vydali 1514 Sefer zemirot u-virkat ha-mazon (Kniha zpěvů a požehnání jídla). Od té doby byl až do založení vlastní hebrejské knihtiskárny jmenován na předním místě v seznamech tiskařů, kteří vydali 1515 Sidur (sborník modliteb pro všední dny a šabaty), 1518 Tóru, Megilot a Hafratot (Pět knih Mojžíšových, Pět svátečních svitků, Týdenní oddíly liturgické četby) s Rašiho komentářem, 1519–22 Machzor (Sborník svátečních modliteb). 1526 vydal již samostatně se svým bratrem Gronemem Jocerot mi-kol ha-šana (Ranní šabatové hymny pro celý rok) a Hagadu šel Pesach (Pesachové vyprávění) vyzdobené četnými dřevoryty. Téhož roku požádal G. císaře Ferdinanda I. o udělení privilegia k výhradnímu vydávání hebrejských knih v Praze, které mu bylo 1527 uděleno. Od té doby pracoval společně se syny Šelomem a Mordechajem (asi 1510–1591/92). Roku 1529 vyšly Slichot lefi seder k‘‘k Prag (Kajícné modlitby podle pražského ritu; obsahují elegii Avigdora Kary), 1540 Tur Orach Chajim (Sloup Cesta života), první díl halachického (nábožensko-právního) spisu Arba’a turim (Čtyři sloupy) Jaakova ben Ašera s poznámkami pražského rabína Avrahama ben Avigdora. 1541 vydal G. se syny Mošem a Jehudou svoji poslední knihu Tfilot šel roš chodeš (Modlitby pro první den nového měsíce; ve skutečnosti se jedná o sborník modliteb pro všední dny a šabaty). V témže roce vypověděl Ferdinand I. židy z Čech, G. však získal s některými dalšími židy povolení zůstat v Praze i po tomto datu a privilegium mu bylo prodlouženo znovu 1544. Vzhledem k tomu, že další povolení z roku 1545 k prodloužení pobytu bylo již vydáno Šelomovi (Žalmon, G. syn), lze předpokládat, že G. zemřel někdy mezi těmito dvěma daty.
L: The YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 910–911; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, s. 13–15; B. Nosek, Katalog mit der Auswahl hebräischer Drucke Prager Provenienz 1. Drucke der Gersoniden im 16. und 17. Jahrhundert, in: Judaica Bohemiae 10, 1974, č. 1, s. 13–41; týž, Das Buch der Benedictionen Sefer Birkat ha-Mazon ve-Sefer zemirot, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague edition, b. m. 1984, s. 25–40; Ch. Abramsky, Grace after Meals (Birhat ha’ Mazon) and other occasional Benedictions (Prague 1514). A history of the first illustrated edition. A Contribution to the cultural history of the sixteenth century, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague Edition, b. m. 1984, s. 13–24; O. Sixtová, Židovské tiskárny a tiskaři v Praze 1512–1670 (1672), in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 38–41; táž, Počátky pražské hebrejské typografie 1512–1569, in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 75–122; B. Bondy – F. Dvorský, K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906–1620. 1. díl 906–1576, 1906, s. 242–243, č. 377; s. 330–331, č. 479; s. 339–340, č. 502.
Bedřich Nosek
