GERINGER August 2.8.1842-1.4.1930: Porovnání verzí
(GERINGER_August_2.8.1842-1.4.1930) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.8.1842 | | datum narození = 2.8.1842 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Březnice |
| datum úmrtí = 1.4.1930 | | datum úmrtí = 1.4.1930 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Chicago (USA) |
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''GERINGER, August,''' ''* 2. 8. 1842 Březnice, † 1. 4. 1930 Chicago (USA), novinář, nakladatel'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se jako druhé z jedenácti dětí v učitelské rodině Václava | ||
+ | G., který si přivydělával výukou hudby a knihařinou, | ||
+ | k čemuž vedl také syna. Již jako mladík vypomáhal G. otci při | ||
+ | výuce na farní škole v Lašovicích (u Milevska). Ačkoli měl původně | ||
+ | studovat na pražské reálce, začal pracovat v knihtiskařství | ||
+ | a vzdělával se ve večerní škole. Další zkušenosti v knihařském | ||
+ | řemesle získal ve Vídni, kde pracoval v kožené galanterii | ||
+ | a později se specializoval na výrobu fotografických alb. Vypomáhal | ||
+ | také v nábytkové továrně svého příbuzného, a to nejen | ||
+ | s výrobou, ale i se sjednáváním zakázek. 1862 se vrátil domů | ||
+ | a jako výpomocný učitel nahradil nemocného otce. Současně | ||
+ | vedl matriku, každoročně ověřoval záznamy o obyvatelích, ministroval, | ||
+ | hrál na varhany a organizoval společenský život obce. | ||
+ | Věnoval se i knihařině; vázal modlitební knížky, úřední knihy | ||
+ | a obdržel též povolení k prodeji a vazbě školních knih. 1869 | ||
+ | se oženil s Antonií Kolářovou (1845–1913); měli spolu sedm | ||
+ | dětí, z nichž pouze čtyři se dožily dospělosti. Dcera Vlasta | ||
+ | (* 2. 8. 1875, † 1961) byla ženou cestovatele E. S. Vráze. | ||
+ | |||
+ | Hned 1869 G. odešel s manželkou a několika příbuznými přes | ||
+ | Brémy a New York do Chicaga, kde žila početná česká menšina. | ||
+ | Tam G. výhodně prodal knihy, které si přivezl z domova, | ||
+ | a ihned začal s knihařským řemeslem. Zpočátku několikrát | ||
+ | změnil zaměstnavatele. 1871 se spojil s Č. Durasem a zřídil si | ||
+ | vlastní knihkupectví a malou tiskárnu. Rodinný rozpočet vylepšovala | ||
+ | manželka, která pracovala jako kuchařka. 1871 Chicago postihl velký požár, jenž zničil více než sedmnáct tisíc | ||
+ | domů a bezmála všechny tiskárny; G. podnik se zachránil téměř | ||
+ | bez újmy a byl okamžitě zahrnut množstvím objednávek. | ||
+ | G. se spojil s J. Langmayerem a spolu si otevřeli větší | ||
+ | tiskárnu. Krátce byl i majitelem obchodu s tapetami. 1877 zahájila v Chicagu výuku nedělní česká svobodomyslná škola | ||
+ | a G. v ní začal vyučovat. 1879 dal postavit třípatrovou budovu a tiskárnu vybavil nejmodernějšími stroji. Do Čech se vrátil | ||
+ | už jen 1895, kdy se konala Národopisná výstava českoslovanská. | ||
+ | S J. Langmayerem vydával G. čtyřstránkový časopis ''Chicagský věstník'', řízený J. A. Oliveriem a financovaný inzercí a reklamou. | ||
+ | 1874 vydal českou čítanku pro krajanské školy v USA | ||
+ | a začal tisknout sešitové romány, jež odbíralo přes tisíc osob. | ||
+ | O rok později začal díky G. vycházet první český deník v USA | ||
+ | ''Svornost''. Zároveň vznikl týdeník ''Amerikán''. Obě periodika redigoval | ||
+ | novinář F. B. Zdrůbek. Od 1876 vycházel humoristický | ||
+ | časopis ''Rarášek'', změněný o rok později na nedělní list ''Duch času''. 1878 začal G. vydávat vlastní kalendář ''Amerikán'', jenž mj. | ||
+ | zaznamenával historii české menšiny v Americe. V pozdějších | ||
+ | letech pomáhali G. synové Miroslav (1870–1958) a Vladimír (1872–1968). K dalším periodikům, která vydával, patřila ''Slavia'', | ||
+ | dále ''Alleghenské listy'', ''Baltimorské listy'', ''Oklahomské noviny'' | ||
+ | a ''Iowské listy'', jež byly zvláštními vydáními Svornosti. Za padesát | ||
+ | pět let vydal G. více než dvě stě knih s obsahem vzdělávacím, | ||
+ | historickým i zábavným. Významně podporoval krajanský život | ||
+ | v USA. V redakci ''Svornosti'' se zrodila myšlenka na založení | ||
+ | Českého národního hřbitova, sirotčince či útulny v Chicagu. | ||
+ | Po vypuknutí první světové války se G. postavil po bok české | ||
+ | politické emigrace v čele s T. G. Masarykem a ''Svornost'' se stala | ||
+ | hlavním ideovým podporovatelem českého státotvorného úsilí. | ||
+ | G. patřil i k mecenášům: Finanční dar věnoval rodné Březnici | ||
+ | a Lašovicím; pravidelně přispíval na dobročinné účely. Jeho | ||
+ | pohřbu se zúčastnilo mnoho osob i spolků z českého Chicaga | ||
+ | a okolí. Pochován byl na Českém národním hřbitově v Chicagu. | ||
+ | 1928 mu byla v rodišti odhalena pamětní deska. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 2/2, s. 847; MSN 2, s. 975; KSN 4, s. 469; Zlatá kniha | ||
+ | československého Chicaga, Chicago 1926, zejm. s. 26–39; R. Bubeníček, | ||
+ | Dějiny Čechů v Chicagu, tamtéž 1939, s. 137–143; M. Secká, A. G. – | ||
+ | nakladatel, mecenáš a lidumil, in: Problematika historických a vzácných | ||
+ | knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, 2005, s. 223–234; M. Rechcígl, | ||
+ | Postavy naší Ameriky: poučné a zábavné čtení ze života zahraničních Čechů, | ||
+ | 2000, s. 145–147. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Chicago History Museum, G. A., 1842–1930. G. family papers, | ||
+ | 1842–1986. | ||
+ | |||
+ | Jaroslav Kříž | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
[[Kategorie:1842]] | [[Kategorie:1842]] | ||
+ | [[Kategorie:Březnice]] | ||
[[Kategorie:1930]] | [[Kategorie:1930]] | ||
+ | [[Kategorie:Chicago]] |
Verze z 19. 5. 2018, 14:22
August GERINGER | |
Narození | 2.8.1842 |
---|---|
Místo narození | Březnice |
Úmrtí | 1.4.1930 |
Místo úmrtí | Chicago (USA) |
Povolání | 68- Redaktor nebo žurnalista |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46413 |
GERINGER, August, * 2. 8. 1842 Březnice, † 1. 4. 1930 Chicago (USA), novinář, nakladatel
Narodil se jako druhé z jedenácti dětí v učitelské rodině Václava G., který si přivydělával výukou hudby a knihařinou, k čemuž vedl také syna. Již jako mladík vypomáhal G. otci při výuce na farní škole v Lašovicích (u Milevska). Ačkoli měl původně studovat na pražské reálce, začal pracovat v knihtiskařství a vzdělával se ve večerní škole. Další zkušenosti v knihařském řemesle získal ve Vídni, kde pracoval v kožené galanterii a později se specializoval na výrobu fotografických alb. Vypomáhal také v nábytkové továrně svého příbuzného, a to nejen s výrobou, ale i se sjednáváním zakázek. 1862 se vrátil domů a jako výpomocný učitel nahradil nemocného otce. Současně vedl matriku, každoročně ověřoval záznamy o obyvatelích, ministroval, hrál na varhany a organizoval společenský život obce. Věnoval se i knihařině; vázal modlitební knížky, úřední knihy a obdržel též povolení k prodeji a vazbě školních knih. 1869 se oženil s Antonií Kolářovou (1845–1913); měli spolu sedm dětí, z nichž pouze čtyři se dožily dospělosti. Dcera Vlasta (* 2. 8. 1875, † 1961) byla ženou cestovatele E. S. Vráze.
Hned 1869 G. odešel s manželkou a několika příbuznými přes Brémy a New York do Chicaga, kde žila početná česká menšina. Tam G. výhodně prodal knihy, které si přivezl z domova, a ihned začal s knihařským řemeslem. Zpočátku několikrát změnil zaměstnavatele. 1871 se spojil s Č. Durasem a zřídil si vlastní knihkupectví a malou tiskárnu. Rodinný rozpočet vylepšovala manželka, která pracovala jako kuchařka. 1871 Chicago postihl velký požár, jenž zničil více než sedmnáct tisíc domů a bezmála všechny tiskárny; G. podnik se zachránil téměř bez újmy a byl okamžitě zahrnut množstvím objednávek. G. se spojil s J. Langmayerem a spolu si otevřeli větší tiskárnu. Krátce byl i majitelem obchodu s tapetami. 1877 zahájila v Chicagu výuku nedělní česká svobodomyslná škola a G. v ní začal vyučovat. 1879 dal postavit třípatrovou budovu a tiskárnu vybavil nejmodernějšími stroji. Do Čech se vrátil už jen 1895, kdy se konala Národopisná výstava českoslovanská. S J. Langmayerem vydával G. čtyřstránkový časopis Chicagský věstník, řízený J. A. Oliveriem a financovaný inzercí a reklamou. 1874 vydal českou čítanku pro krajanské školy v USA a začal tisknout sešitové romány, jež odbíralo přes tisíc osob. O rok později začal díky G. vycházet první český deník v USA Svornost. Zároveň vznikl týdeník Amerikán. Obě periodika redigoval novinář F. B. Zdrůbek. Od 1876 vycházel humoristický časopis Rarášek, změněný o rok později na nedělní list Duch času. 1878 začal G. vydávat vlastní kalendář Amerikán, jenž mj. zaznamenával historii české menšiny v Americe. V pozdějších letech pomáhali G. synové Miroslav (1870–1958) a Vladimír (1872–1968). K dalším periodikům, která vydával, patřila Slavia, dále Alleghenské listy, Baltimorské listy, Oklahomské noviny a Iowské listy, jež byly zvláštními vydáními Svornosti. Za padesát pět let vydal G. více než dvě stě knih s obsahem vzdělávacím, historickým i zábavným. Významně podporoval krajanský život v USA. V redakci Svornosti se zrodila myšlenka na založení Českého národního hřbitova, sirotčince či útulny v Chicagu. Po vypuknutí první světové války se G. postavil po bok české politické emigrace v čele s T. G. Masarykem a Svornost se stala hlavním ideovým podporovatelem českého státotvorného úsilí. G. patřil i k mecenášům: Finanční dar věnoval rodné Březnici a Lašovicím; pravidelně přispíval na dobročinné účely. Jeho pohřbu se zúčastnilo mnoho osob i spolků z českého Chicaga a okolí. Pochován byl na Českém národním hřbitově v Chicagu. 1928 mu byla v rodišti odhalena pamětní deska.
L: OSND 2/2, s. 847; MSN 2, s. 975; KSN 4, s. 469; Zlatá kniha československého Chicaga, Chicago 1926, zejm. s. 26–39; R. Bubeníček, Dějiny Čechů v Chicagu, tamtéž 1939, s. 137–143; M. Secká, A. G. – nakladatel, mecenáš a lidumil, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, 2005, s. 223–234; M. Rechcígl, Postavy naší Ameriky: poučné a zábavné čtení ze života zahraničních Čechů, 2000, s. 145–147.
P: Chicago History Museum, G. A., 1842–1930. G. family papers, 1842–1986.
Jaroslav Kříž