GERLE Wolfgang Christian 1744-1825: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 118: Řádka 118:
 
paralely v podnikaní W. G. a Antona Löweho, in: Bibliotheca antiqua 2012,
 
paralely v podnikaní W. G. a Antona Löweho, in: Bibliotheca antiqua 2012,
 
s. 37–44.
 
s. 37–44.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/596280bb-4ca0-4c29-8334-e5734f893216 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Pavla Vošahlíková
 
Pavla Vošahlíková

Aktuální verze z 4. 1. 2022, 00:41

Wolfgang Christian GERLE
Narození 1744
Místo narození asi Frankfurt nad Mohanem (Německo)
Úmrtí 1825
Místo úmrtí Praha
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 609-610
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69309

GERLE, Wolfgang Christian (též Kristián), * 1744 asi Frankfurt nad Mohanem (Německo), † 1825 Praha, knihkupec, nakladatel, knihovník

Pocházel z rodiny knihkupců a nakladatelů. S bratrem Andreasem přesídlili z Frankfurtu nad Mohanem do Prahy. G. se stal 1770 pražským měšťanem a zařídil si vlastní podnik s rozsáhlými kontakty v habsburské monarchii i v zahraničí, zejména v německých zemích. Vedle prodeje knih se věnoval nakladatelské činnosti a kulturněorganizační práci. V duchu osvícenských zásad šířil prostřednictvím knih nové poznatky o historii, společnosti a přírodních vědách. 1772 (v literatuře bývá chybně uváděno 1777) podnítil vznik nejstaršího pražského čtenářského klubu Learned Club. Pro jeho členy zřídil ve svém bytě v Karlově ulici čítárnu periodik. Pro stejný okruh zájemců otevřel 1775 i půjčovnu knih, která nabízela především náročnější vědeckou literaturu. V půjčování knih měl G. v Praze konkurenty. Byl jím např. v té době známý tiskař a vydavatel J. F. Schönfeld, který provozoval svůj podnik také v Karlově ulici, ale především G. bratr Andreas, který od 1782 nabízel knihy zájemcům na Staroměstském náměstí; jeho nabídka však byla zaměřena na širší okruh čtenářů. Vedle běžných periodik si u G. bylo možno za denní poplatek jeden krejcar nebo za pololetní předplatné dva zlaté číst a půjčovat beletrii. Rostoucí zájem podporoval vznik čítáren až do jejich zákazu vídeňskou dvorskou kanceláří 1798. O rok později byly úředně zavřeny i půjčovny knih. G. se dožil 1811 povolení půjčoven a ve dvacátých letech i veřejných čítáren, jejichž nabídka však byla tehdy podrobena mnohem přísnějšímu dohledu než v osvícenské éře. Na zákaz čítáren a půjčoven doplatil také G. bratr Andreas, který se u zemského gubernia dožadoval finanční náhrady třeba v podobě trafiky. Musel se však 1801 spokojit s rentou.

G. v Praze neztratil spojení s německými nakladateli a knihkupci, mimo jiné s lipskými S. L. Crusiusem, A. G. Liebeskindem, J. G. I. Breitkopfem. Udržoval kontakty s francouzským knižním trhem, především s vydavateli velké francouzské Encyklopedie a dlouhodobě spolupracoval a prešpurským (bratislavským) knihkupcem A. Löwem. Široká spolupráce mezi knihkupci a nakladateli snižovala jejich náklady a umožňovala šířit osvícenské myšlenky i nové poznatky velmi rychle a efektivně. G. a Löwe organizovali společně i subskripce ve prospěch významných děl, jakým byly 1772 např. Abhandlungen über die Physionomie J. Sonnenfelse. Podobné kontakty udržoval i s dalšími nakladatelskými domy. K okruhu jeho přátel patřili v Praze a ve Vídni žijící autoři I. Born, G. Dobner, F. M. Pelcl, F. A. Reuss, K. Royko, M. A. Voigt, A. Zitte. G. vydával jimi redigovaná periodika, např. Prager gelehrte Nachrichten, Abbildungen…, Acta litteraria… i samostatné publikace. 1783 publikoval politicky aktuální knihu Das Buch Joseph, která byla apologií císaře Josefa II. a v českém přepracovaném překladu pod názvem Kniha Josefova ji převzal V. M. Kramerius. Knižnice, která dlouhodobě přispěla k proslulosti G. nakladatelství, nesla název Kurze Lebensbeschreibungen berühmter Männer Böhmens. Vycházela původně sešitově v osmdesátých letech a následně také souborně ve dvou dílech. Otevřela diskusi o významu některých osobností, např. M. Jana Husa, jeho předchůdců nebo Jana Žižky.

G. politické názory i pracovní a společenské kontakty souvisely s jeho příslušností k zednářskému hnutí. Byl členem lóže U Tří korunovaných hvězd, kam patřil i bratr Andreas. G. vydával i propagoval vesměs anonymní publikace o tomto společenství. Zednářství ovlivnilo i symboliku, která se objevovala v grafickém zpracování publikací z jeho nakladatelství. Počátkem devadesátých let 18. století se G. podniky dostaly do finanční krize, 1791–92 proběhly jejich dražby a G. působil nadále jako soudní znalec. Veřejně opustil i zednářské hnutí, které údajně nechtěl kompromitovat svým obchodním neúspěchem. Velký vliv na jeho rozhodování v této věci však nepochybně mělo pronásledování, kterému byli po vypuknutí Velké francouzské revoluce vystaveni v habsburské monarchii zednáři jako její údajní původci. Ve stáří G. prý trpěl duševní chorobou.

D: práce vydané v jeho nakladatelství: Apologie des Ordens der Freimaurer, 1774; Kurze Lebensbeschreibungen berühmter Männer Böhmens 1–2, 1785, 1790; M. A. Voigt, Beschreibung des bisher bekannten böhmischen Münzen nach chronologischer Ordnung… 1–3, 1771–1773 (4. díl vydán v jiném nakladatelství); F. M. Pelcl (Pelzel), Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler, nebst kurzen Nachrichten von ihren Leben und Werken 1, 1773; 2, 1775, (3. a 4. díl vydán v jiném nakladatelství); týž, Handbuch zum Gebrauch der Jugend bei Erlernung der deutsch-französisch- und böhmischen Sprachen, 1775; Das Buch Joseph, geschrieben von einem Seher des achtzehnten Jahrhunderts, F. A. Zieger (ed.), 1783; Dekret sněmu kostnického o přijímání pod jedním způsobem, K. Royko (ed.), překl. M. Markovic; G. Dobner, Abhandlung von der Gränzen Altmährens oder des grossen mährischen Reich im 9. Jahrhundert, 1784; Vermischte Schriften des M. J. Hus von Hussinecz, 1784; J. Laho, Vejtah některých hlavních otázek a odpovědí z učení křesťanského pro obecný lid evangelický v Čechách, 1784.

L: LČL 1, s. 797–799 (se soupisem díla a literatury); A. Q. Przedak, Vergessene Söhne Prags. Sonderabdruck aus der Prager Zeitung, 1906, s. 5–56; J. Volf, Knihkupci pražští W. G. a Jan Herzl, in: Zvon, 23, 1922–1923, s. 100; týž, Dějiny veřejných půjčoven knih v Čechách do r. 1848, 1931, s. 14–25; týž, O tiskařích, nakladatelích a knihkupcích v Praze za Josefa II., 1929, passim; N. Melniková-Papoušková, Praha před sto lety, 1935, rejstřík; R. Wittmann, Buchmarkt und Lektüre im 18. Jahrhundert, Tübingen 1982, passim; A. Martino, Die deutsche Leihbibliothek, Wiesbaden 1990, s. 105; R. Prahl a kol., Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern, 2000, passim; J. Poškubka, České svobodné zednářství v průběhu XVIII. století, 2004, rejstřík; P. Voit, Encyklopedie knihy, 2008, s. 300 (se soupisem díla a literatury); C. Madl, Mezinárodní síť knihkupce W. G. (1770–1790). Příspěvek k analýze šíření informací v českých zemích, in: ČČH 109, 2011, č. 4, s. 649–673; P. Bulková, Za dverami osvietenského knihkupectva: paralely v podnikaní W. G. a Antona Löweho, in: Bibliotheca antiqua 2012, s. 37–44.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavla Vošahlíková