GERRON Kurt 11.5.1897-16.11.1944: Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.5.1897 | | datum narození = 11.5.1897 | ||
− | | místo narození = Berlín | + | | místo narození = Berlín (Německo) |
| datum úmrtí = 16.11.1944 | | datum úmrtí = 16.11.1944 | ||
− | | místo úmrtí = Osvětim | + | | místo úmrtí = Osvětim (Polsko) |
− | | povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel | + | | povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel<br />83- Divadelní interpret nebo herec |
− | 83- Divadelní interpret nebo herec | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 613 | ||
}} | }} | ||
− | + | '''GERRON, Kurt,''' ''* 11. 5. 1897 Berlín (Německo), † 16. 11. 1944 Osvětim (Polsko), herec, režisér'' | |
+ | |||
+ | Pocházel z židovské obchodnické rodiny. Začal studovat | ||
+ | medicínu, | ||
+ | po první světové válce, kdy narukoval a byl raněn, | ||
+ | se věnoval divadlu. Spolupracoval s režisérem M. Reinhardtem; | ||
+ | debutoval 1921 ve hře ''Nachtspaziergang''. Do 1926 se | ||
+ | objevil v menších rolích v několika němých filmech. Do povědomí | ||
+ | vstoupil díky divadelní roli ve Weillově muzikálu | ||
+ | ''Žebrácká opera'' (1928), a zejména díky filmu ''Modrý anděl'' | ||
+ | (1930), kde hrál kouzeníka Kieperta po boku Marlene Dietrichové. | ||
+ | |||
+ | Po nacistickém převzetí moci v Německu 1933 odešel s rodinou | ||
+ | do Paříže, krátce pobyl ve Vídni a 1935 se usadil v Nizozemsku. | ||
+ | Působil především v divadle, ale do vypuknutí druhé | ||
+ | světové války natočil ještě osm filmů. Nechtěl opustit Evropu, | ||
+ | proto odmítl nabídku zaměstnání v Hollywoodu. Po německé | ||
+ | okupaci Nizozemska byl v září 1943 internován v tranzitním | ||
+ | táboře Westerbork a v únoru 1944 odeslán do ghetta | ||
+ | v Terezíně. | ||
+ | |||
+ | Založil tam německý kabaret Karussell, v němž účinkovali | ||
+ | např. M. Roman, M. Greiffenhagen, L. Strauss, F. Zelenka či | ||
+ | J. Taussig. 1944 se G. s jistým zaujetím ujal režie propagandistického | ||
+ | filmu ''Theresienstadt – Ein Dokumentarfilm aus dem jüdischen Siedlungsgebiet'', známého také pod názvem | ||
+ | ''Der Führer schenkt den Juden einen Stadt'' (Vůdce daruje Židům město); | ||
+ | při natáčení ho později vystřídal K. Pečený. Natáčení filmu | ||
+ | G. na nějakou dobu zajistilo odklad od transportu na Východ, | ||
+ | avšak nakonec byl s rodinou zařazen v říjnu 1944 do posledního | ||
+ | transportu do Osvětimi, kde ihned po příjezdu zahynul | ||
+ | v plynové komoře. Jeho život se stal předlohou románu | ||
+ | Ch. Lewinskyho ''Gerron'', který byl 2015 přeložen do češtiny. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' soupis rolí in: http://www.filmportal.de (stav k 3. 11. 2015). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' http://www.holocaustresearchproject.org (stav k 23. 2. 2016); B. Felsmann(ová) – K. Prümm, K. G. – Gefeiert und gejagt. 1897–1944, Berlin | ||
+ | 1992; U. Liebe, Verehrt, verfolgt, vergessen: Schauspieler als Naziopfer, | ||
+ | Berlin 1996, s. 29–61; E. Šormová, Terezínské studie a dokumenty, 1996, | ||
+ | s. 238–245; A. Hájková, Osm transportů z Říšského komisariátu Nizozemí | ||
+ | do Terezína, in: Terezínské studie a dokumenty, 2001, s. 181–199; https:// | ||
+ | de.wikipedia.org (stav k 11. 2. 2016). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Sbírkové oddělení Památníku Terezín, plakáty k revui Lach dich gesund, | ||
+ | sig. Pt 4074, sig. 4075; Plakát k opeře Carmen, sig. Pt 3928; plakát | ||
+ | ke kabaretu Karussel, sig. Pt 3933. | ||
+ | |||
+ | Blanka Jedličková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]] | [[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]] |
Verze z 30. 11. 2019, 11:17
Kurt GERRON | |
Narození | 11.5.1897 |
---|---|
Místo narození | Berlín (Německo) |
Úmrtí | 16.11.1944 |
Místo úmrtí | Osvětim (Polsko) |
Povolání |
85- Filmař nebo filmový podnikatel 83- Divadelní interpret nebo herec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 613 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137496 |
GERRON, Kurt, * 11. 5. 1897 Berlín (Německo), † 16. 11. 1944 Osvětim (Polsko), herec, režisér
Pocházel z židovské obchodnické rodiny. Začal studovat medicínu, po první světové válce, kdy narukoval a byl raněn, se věnoval divadlu. Spolupracoval s režisérem M. Reinhardtem; debutoval 1921 ve hře Nachtspaziergang. Do 1926 se objevil v menších rolích v několika němých filmech. Do povědomí vstoupil díky divadelní roli ve Weillově muzikálu Žebrácká opera (1928), a zejména díky filmu Modrý anděl (1930), kde hrál kouzeníka Kieperta po boku Marlene Dietrichové.
Po nacistickém převzetí moci v Německu 1933 odešel s rodinou do Paříže, krátce pobyl ve Vídni a 1935 se usadil v Nizozemsku. Působil především v divadle, ale do vypuknutí druhé světové války natočil ještě osm filmů. Nechtěl opustit Evropu, proto odmítl nabídku zaměstnání v Hollywoodu. Po německé okupaci Nizozemska byl v září 1943 internován v tranzitním táboře Westerbork a v únoru 1944 odeslán do ghetta v Terezíně.
Založil tam německý kabaret Karussell, v němž účinkovali např. M. Roman, M. Greiffenhagen, L. Strauss, F. Zelenka či J. Taussig. 1944 se G. s jistým zaujetím ujal režie propagandistického filmu Theresienstadt – Ein Dokumentarfilm aus dem jüdischen Siedlungsgebiet, známého také pod názvem Der Führer schenkt den Juden einen Stadt (Vůdce daruje Židům město); při natáčení ho později vystřídal K. Pečený. Natáčení filmu G. na nějakou dobu zajistilo odklad od transportu na Východ, avšak nakonec byl s rodinou zařazen v říjnu 1944 do posledního transportu do Osvětimi, kde ihned po příjezdu zahynul v plynové komoře. Jeho život se stal předlohou románu Ch. Lewinskyho Gerron, který byl 2015 přeložen do češtiny.
D: soupis rolí in: http://www.filmportal.de (stav k 3. 11. 2015).
L: http://www.holocaustresearchproject.org (stav k 23. 2. 2016); B. Felsmann(ová) – K. Prümm, K. G. – Gefeiert und gejagt. 1897–1944, Berlin 1992; U. Liebe, Verehrt, verfolgt, vergessen: Schauspieler als Naziopfer, Berlin 1996, s. 29–61; E. Šormová, Terezínské studie a dokumenty, 1996, s. 238–245; A. Hájková, Osm transportů z Říšského komisariátu Nizozemí do Terezína, in: Terezínské studie a dokumenty, 2001, s. 181–199; https:// de.wikipedia.org (stav k 11. 2. 2016).
P: Sbírkové oddělení Památníku Terezín, plakáty k revui Lach dich gesund, sig. Pt 4074, sig. 4075; Plakát k opeře Carmen, sig. Pt 3928; plakát ke kabaretu Karussel, sig. Pt 3933.
Blanka Jedličková