GERRON Kurt 11.5.1897-16.11.1944: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Kurt GERRON | obrázek = No male portrait.png | datum narození = 11.5.1897 | místo narození = Berlín, Německo | datum úm…“)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 11.5.1897
 
| datum narození = 11.5.1897
| místo narození = Berlín, Německo
+
| místo narození = Berlín (Německo)
 
| datum úmrtí = 16.11.1944
 
| datum úmrtí = 16.11.1944
| místo úmrtí = Osvětim, Polsko
+
| místo úmrtí = Osvětim (Polsko)
| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel
+
| povolání = 85- Filmař nebo filmový podnikatel<br />83- Divadelní interpret nebo herec
83- Divadelní interpret nebo herec
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> Kurt GERRON
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 613
<br/> herec, režisér, vězněn v Terezíně
+
}}
 +
 
 +
'''GERRON, Kurt,''' ''* 11. 5. 1897 Berlín (Německo), † 16. 11. 1944 Osvětim (Polsko), herec, režisér''
 +
 
 +
Pocházel z židovské obchodnické rodiny. Začal studovat
 +
medicínu,
 +
po první světové válce, kdy narukoval a byl raněn,
 +
se věnoval divadlu. Spolupracoval s režisérem M. Reinhardtem;
 +
debutoval 1921 ve hře ''Nachtspaziergang''. Do 1926 se
 +
objevil v menších rolích v několika němých filmech. Do povědomí
 +
vstoupil díky divadelní roli ve Weillově muzikálu
 +
''Žebrácká opera'' (1928), a zejména díky filmu ''Modrý anděl''
 +
(1930), kde hrál kouzeníka Kieperta po boku Marlene Dietrichové.
 +
 
 +
Po nacistickém převzetí moci v Německu 1933 odešel s rodinou
 +
do Paříže, krátce pobyl ve Vídni a 1935 se usadil v Nizozemsku.
 +
Působil především v divadle, ale do vypuknutí druhé
 +
světové války natočil ještě osm filmů. Nechtěl opustit Evropu,
 +
proto odmítl nabídku zaměstnání v Hollywoodu. Po německé
 +
okupaci Nizozemska byl v září 1943 internován v tranzitním
 +
táboře Westerbork a v únoru 1944 odeslán do ghetta
 +
v Terezíně.
 +
 
 +
Založil tam německý kabaret Karussell, v němž účinkovali
 +
např. M. Roman, M. Greiffenhagen, L. Strauss, F. Zelenka či
 +
J. Taussig. 1944 se G. s jistým zaujetím ujal režie propagandistického
 +
filmu ''Theresienstadt – Ein Dokumentarfilm aus dem jüdischen Siedlungsgebiet'', známého také pod názvem
 +
''Der Führer schenkt den Juden einen Stadt'' (Vůdce daruje Židům město);
 +
při natáčení ho později vystřídal K. Pečený. Natáčení filmu
 +
G. na nějakou dobu zajistilo odklad od transportu na Východ,
 +
avšak nakonec byl s rodinou zařazen v říjnu 1944 do posledního
 +
transportu do Osvětimi, kde ihned po příjezdu zahynul
 +
v plynové komoře. Jeho život se stal předlohou románu
 +
Ch. Lewinskyho ''Gerron'', který byl 2015 přeložen do češtiny.
 +
 
 +
'''D:''' soupis rolí in: http://www.filmportal.de (stav k 3. 11. 2015).
 +
 
 +
'''L:''' http://www.holocaustresearchproject.org (stav k 23. 2. 2016); B. Felsmann(ová) – K. Prümm, K. G. – Gefeiert und gejagt. 1897–1944, Berlin
 +
1992; U. Liebe, Verehrt, verfolgt, vergessen: Schauspieler als Naziopfer,
 +
Berlin 1996, s. 29–61; E. Šormová, Terezínské studie a dokumenty, 1996,
 +
s. 238–245; A. Hájková, Osm transportů z Říšského komisariátu Nizozemí
 +
do Terezína, in: Terezínské studie a dokumenty, 2001, s. 181–199; https://
 +
de.wikipedia.org (stav k 11. 2. 2016).
 +
 
 +
'''P:''' Sbírkové oddělení Památníku Terezín, plakáty k revui Lach dich gesund,
 +
sig. Pt 4074, sig. 4075; Plakát k opeře Carmen, sig. Pt 3928; plakát
 +
ke kabaretu Karussel, sig. Pt 3933.
 +
 
 +
Blanka Jedličková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]]
 
[[Kategorie:85- Filmař nebo filmový podnikatel]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 +
[[Kategorie:1897]]
 +
[[Kategorie:Berlín]]
 +
[[Kategorie:1944]]
 +
[[Kategorie:Osvětim]]

Aktuální verze z 30. 11. 2019, 11:17

Kurt GERRON
Narození 11.5.1897
Místo narození Berlín (Německo)
Úmrtí 16.11.1944
Místo úmrtí Osvětim (Polsko)
Povolání 85- Filmař nebo filmový podnikatel
83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 613

GERRON, Kurt, * 11. 5. 1897 Berlín (Německo), † 16. 11. 1944 Osvětim (Polsko), herec, režisér

Pocházel z židovské obchodnické rodiny. Začal studovat medicínu, po první světové válce, kdy narukoval a byl raněn, se věnoval divadlu. Spolupracoval s režisérem M. Reinhardtem; debutoval 1921 ve hře Nachtspaziergang. Do 1926 se objevil v menších rolích v několika němých filmech. Do povědomí vstoupil díky divadelní roli ve Weillově muzikálu Žebrácká opera (1928), a zejména díky filmu Modrý anděl (1930), kde hrál kouzeníka Kieperta po boku Marlene Dietrichové.

Po nacistickém převzetí moci v Německu 1933 odešel s rodinou do Paříže, krátce pobyl ve Vídni a 1935 se usadil v Nizozemsku. Působil především v divadle, ale do vypuknutí druhé světové války natočil ještě osm filmů. Nechtěl opustit Evropu, proto odmítl nabídku zaměstnání v Hollywoodu. Po německé okupaci Nizozemska byl v září 1943 internován v tranzitním táboře Westerbork a v únoru 1944 odeslán do ghetta v Terezíně.

Založil tam německý kabaret Karussell, v němž účinkovali např. M. Roman, M. Greiffenhagen, L. Strauss, F. Zelenka či J. Taussig. 1944 se G. s jistým zaujetím ujal režie propagandistického filmu Theresienstadt – Ein Dokumentarfilm aus dem jüdischen Siedlungsgebiet, známého také pod názvem Der Führer schenkt den Juden einen Stadt (Vůdce daruje Židům město); při natáčení ho později vystřídal K. Pečený. Natáčení filmu G. na nějakou dobu zajistilo odklad od transportu na Východ, avšak nakonec byl s rodinou zařazen v říjnu 1944 do posledního transportu do Osvětimi, kde ihned po příjezdu zahynul v plynové komoře. Jeho život se stal předlohou románu Ch. Lewinskyho Gerron, který byl 2015 přeložen do češtiny.

D: soupis rolí in: http://www.filmportal.de (stav k 3. 11. 2015).

L: http://www.holocaustresearchproject.org (stav k 23. 2. 2016); B. Felsmann(ová) – K. Prümm, K. G. – Gefeiert und gejagt. 1897–1944, Berlin 1992; U. Liebe, Verehrt, verfolgt, vergessen: Schauspieler als Naziopfer, Berlin 1996, s. 29–61; E. Šormová, Terezínské studie a dokumenty, 1996, s. 238–245; A. Hájková, Osm transportů z Říšského komisariátu Nizozemí do Terezína, in: Terezínské studie a dokumenty, 2001, s. 181–199; https:// de.wikipedia.org (stav k 11. 2. 2016).

P: Sbírkové oddělení Památníku Terezín, plakáty k revui Lach dich gesund, sig. Pt 4074, sig. 4075; Plakát k opeře Carmen, sig. Pt 3928; plakát ke kabaretu Karussel, sig. Pt 3933.

Blanka Jedličková