GERSTNER František Antonín 19.4.1796-12.4.1840: Porovnání verzí
(GERSTNER_Franz_Anton_1795-12.4.1840) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = František Antonín GERSTNER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = 19.4.1796 |
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 12.4.1840 | | datum úmrtí = 12.4.1840 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Philadelfia (USA) |
| povolání = 37- Doprava, pošty, spoje | | povolání = 37- Doprava, pošty, spoje | ||
28- Strojař nebo elektrotechnik | 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''GERSTNER, František Antonín,''' * ''19. 4. 1796 Praha, † 12. 4. 1840 Philadelphia (USA), inženýr, geodet, železniční stavitel'' | ||
+ | |||
+ | V literatuře kolísá den i rok jeho narození. Syn Františka Josefa | ||
+ | G. (1756–1832) a Gabriely, roz. z Meyersbachu († 1808). | ||
+ | Jako mimořádný talent záhy absolvoval pražskou polytechniku | ||
+ | a již 1818 byl jmenován profesorem geodezie na vídeňské | ||
+ | polytechnice a 1819 napsal pro studenty učebnici ''Lehrgegenstände der praktischen Geometrie''. V mládí ho zaujaly železnice, | ||
+ | za jejich poznáním se 1822 vydal do Anglie. Po návratu se | ||
+ | vzdal profesury a pod otcovým vedením se začal věnovat železničnímu | ||
+ | podnikání. 1824 získal privilegium na stavbu trati | ||
+ | mezi Dunajem a Vltavou, 1825–29 jako stavbyvedoucí pracoval | ||
+ | na koněspřežné železnici z Českých Budějovic do Lince. | ||
+ | Dokončil její severní část až po obec Kerschbaum. Akcionáři | ||
+ | z c. k. první privilegované železniční společnosti (převážně vídeňští | ||
+ | bankéři) byli ochotni pokračovat dále, ale jen v levnější | ||
+ | variantě, na niž G. nechtěl přistoupit, protože počítal s budoucím | ||
+ | parním provozem, a proto se vzdal funkce ve prospěch | ||
+ | svého zástupce M. Schönerera. (Při přestavbě tratě na parní | ||
+ | v sedmdesátých letech 19. století byl G. úsek z větší části využit, | ||
+ | zatímco jižní část trati se stavěla ve zcela nové stopě.) G. se | ||
+ | vrátil do Prahy a za nemocného otce načas suploval přednášky | ||
+ | na technice; dokončil také vydání jeho třídílné práce ''Handbuch der Mechanik''. Poté soustředil zájem opět na železnici, | ||
+ | podnikl několik cest do Anglie (1826 se setkal s G. Stephensonem), | ||
+ | Belgie a Německa. | ||
+ | |||
+ | Od 1835 působil v Rusku, kde se spolupracovníky (J. Pernerem, | ||
+ | L. Kleinem ze severomoravské podnikatelské rodiny | ||
+ | a dalšími třinácti inženýry převážně z Čech) stavěl trať z Petrohradu | ||
+ | do Carského Sela (27 km) a přitom vychoval řadu | ||
+ | ruských odborníků. S Angličanem J. Cockerillem plánoval | ||
+ | stavbu trati z Petrohradu do Moskvy, znechucen byrokratickými | ||
+ | překážkami však opustil Rusko předčasně. V listopadu | ||
+ | 1838 se vydal na studijní cestu po železnicích v USA, kde byl vítán jako vynikající technik, od něhož se mohou učit američtí | ||
+ | inženýři. Na základě nabytých poznatků poté G. evropským | ||
+ | stavitelům doporučoval zvýšení mezd pro inženýry a dělníky, | ||
+ | důkladné zpracování projektů, a naopak omezení nákladů | ||
+ | na doprovodné stavby včetně stanic, příp. jednodušší organizaci | ||
+ | práce. Kvůli zhoršujícímu se zdraví (následek nehody) | ||
+ | se v polovině 1839 usadil ve Philadelphii, kde si koupil dům | ||
+ | a kde dožil. Byl pohřben na hřbitově Laurel Hill, jeho hrob byl | ||
+ | naposledy obnoven v devadesátých letech 20. století. | ||
+ | |||
+ | G. se dvakrát oženil. První manželství s Josefinou Lambolinovou | ||
+ | (1805–1835) zůstalo bezdětné, z druhého vztahu s Klarou, | ||
+ | roz. Eppelnovou (1813 – po 1881), měl dceru Philadelphii | ||
+ | (* 1839). Péčí Klary byla vydána tiskem část G. poznámek. | ||
+ | G. pomníky byly zbudovány v Linci (Bahnhofstrasse, 1955) | ||
+ | a Petrohradu (na Vitebském nádraží), v Českých Budějovicích, | ||
+ | Rybníku aj. Ve Vídni nese jeho jméno ulice v XV. okrese. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Zprávy ze Spojených států severoamerických o železnicích, parních jízdách | ||
+ | a ostatním veřejném podnikání sepsané F. A. G. během jeho pobytu v Severní | ||
+ | Americe v letech 1839 až 1840, reprint 2007 (německy Leipzig 1842). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' RSN 3, s. 368; OSN 10, s. 82 (se soupisem hlavních děl); BL 1, s. 431; | ||
+ | ÖBL 1, s. 430; MSN 2, s. 979; KSN 4, s. 474; MČE 2, s. 600; ADB 9, | ||
+ | s. 69–70; NDB 6, s. 329; Wurzbach 5, s. 160; J. Kühn, G. mladší a Jan | ||
+ | Perner, in: Železniční revue. List věnovaný otázkám veřejného dopravnictví 22, | ||
+ | 1940, s. 162–165; K. Feiler, F. A. Ritter von G. Zu seinem hundertsten | ||
+ | Todestag, in: Die Reichsbahn 1940, 14/15, s. 3–15; A. Birk, Velká myšlenka, | ||
+ | 1944; J. Hons, F. A. G., 1948; J. Pokorný, Jak čeští inženýři stavěli první | ||
+ | železnici v bývalém carském Rusku, in: Sborník technického muzea v Brně 6, | ||
+ | 1991, s. 149–150; G. Stübiger, 200. výročí narozenin prof. PhDr. Ing. F. A. | ||
+ | rytíře von G., in: Památky, příroda, život. Vlastivědný čtvrtletník Chomutovska | ||
+ | 25, 1993, č. 3, s. 78–79; E. Oberegger, Professor F. A. Ritter von G. | ||
+ | (1796–1840); Seine Bedeutung im Kontext der (österreichischen) Eisenbahngeschichte, | ||
+ | Sattledt 2009; A. Drbal, F. A. G. – geometr a stavitel prvních | ||
+ | železnic v Čechách, Rakousku a Rusku (české období jeho života a činnosti), | ||
+ | in: Z dějin geodézie a kartografie 16, 2012, s. 7–18. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv NTM, Praha, fond F. J. G.; Österreichische Nationalbibliothek, | ||
+ | Wien, dokumentace, korespondence. | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:37- Doprava, pošty, spoje]] | [[Kategorie:37- Doprava, pošty, spoje]] | ||
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | [[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1796]] |
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1840]] | [[Kategorie:1840]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Philadelphia]] |
Verze z 27. 5. 2018, 08:00
František Antonín GERSTNER | |
Narození | 19.4.1796 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 12.4.1840 |
Místo úmrtí | Philadelfia (USA) |
Povolání |
37- Doprava, pošty, spoje 28- Strojař nebo elektrotechnik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46421 |
GERSTNER, František Antonín, * 19. 4. 1796 Praha, † 12. 4. 1840 Philadelphia (USA), inženýr, geodet, železniční stavitel
V literatuře kolísá den i rok jeho narození. Syn Františka Josefa G. (1756–1832) a Gabriely, roz. z Meyersbachu († 1808). Jako mimořádný talent záhy absolvoval pražskou polytechniku a již 1818 byl jmenován profesorem geodezie na vídeňské polytechnice a 1819 napsal pro studenty učebnici Lehrgegenstände der praktischen Geometrie. V mládí ho zaujaly železnice, za jejich poznáním se 1822 vydal do Anglie. Po návratu se vzdal profesury a pod otcovým vedením se začal věnovat železničnímu podnikání. 1824 získal privilegium na stavbu trati mezi Dunajem a Vltavou, 1825–29 jako stavbyvedoucí pracoval na koněspřežné železnici z Českých Budějovic do Lince. Dokončil její severní část až po obec Kerschbaum. Akcionáři z c. k. první privilegované železniční společnosti (převážně vídeňští bankéři) byli ochotni pokračovat dále, ale jen v levnější variantě, na niž G. nechtěl přistoupit, protože počítal s budoucím parním provozem, a proto se vzdal funkce ve prospěch svého zástupce M. Schönerera. (Při přestavbě tratě na parní v sedmdesátých letech 19. století byl G. úsek z větší části využit, zatímco jižní část trati se stavěla ve zcela nové stopě.) G. se vrátil do Prahy a za nemocného otce načas suploval přednášky na technice; dokončil také vydání jeho třídílné práce Handbuch der Mechanik. Poté soustředil zájem opět na železnici, podnikl několik cest do Anglie (1826 se setkal s G. Stephensonem), Belgie a Německa.
Od 1835 působil v Rusku, kde se spolupracovníky (J. Pernerem, L. Kleinem ze severomoravské podnikatelské rodiny a dalšími třinácti inženýry převážně z Čech) stavěl trať z Petrohradu do Carského Sela (27 km) a přitom vychoval řadu ruských odborníků. S Angličanem J. Cockerillem plánoval stavbu trati z Petrohradu do Moskvy, znechucen byrokratickými překážkami však opustil Rusko předčasně. V listopadu 1838 se vydal na studijní cestu po železnicích v USA, kde byl vítán jako vynikající technik, od něhož se mohou učit američtí inženýři. Na základě nabytých poznatků poté G. evropským stavitelům doporučoval zvýšení mezd pro inženýry a dělníky, důkladné zpracování projektů, a naopak omezení nákladů na doprovodné stavby včetně stanic, příp. jednodušší organizaci práce. Kvůli zhoršujícímu se zdraví (následek nehody) se v polovině 1839 usadil ve Philadelphii, kde si koupil dům a kde dožil. Byl pohřben na hřbitově Laurel Hill, jeho hrob byl naposledy obnoven v devadesátých letech 20. století.
G. se dvakrát oženil. První manželství s Josefinou Lambolinovou (1805–1835) zůstalo bezdětné, z druhého vztahu s Klarou, roz. Eppelnovou (1813 – po 1881), měl dceru Philadelphii (* 1839). Péčí Klary byla vydána tiskem část G. poznámek. G. pomníky byly zbudovány v Linci (Bahnhofstrasse, 1955) a Petrohradu (na Vitebském nádraží), v Českých Budějovicích, Rybníku aj. Ve Vídni nese jeho jméno ulice v XV. okrese.
D: Zprávy ze Spojených států severoamerických o železnicích, parních jízdách a ostatním veřejném podnikání sepsané F. A. G. během jeho pobytu v Severní Americe v letech 1839 až 1840, reprint 2007 (německy Leipzig 1842).
L: RSN 3, s. 368; OSN 10, s. 82 (se soupisem hlavních děl); BL 1, s. 431; ÖBL 1, s. 430; MSN 2, s. 979; KSN 4, s. 474; MČE 2, s. 600; ADB 9, s. 69–70; NDB 6, s. 329; Wurzbach 5, s. 160; J. Kühn, G. mladší a Jan Perner, in: Železniční revue. List věnovaný otázkám veřejného dopravnictví 22, 1940, s. 162–165; K. Feiler, F. A. Ritter von G. Zu seinem hundertsten Todestag, in: Die Reichsbahn 1940, 14/15, s. 3–15; A. Birk, Velká myšlenka, 1944; J. Hons, F. A. G., 1948; J. Pokorný, Jak čeští inženýři stavěli první železnici v bývalém carském Rusku, in: Sborník technického muzea v Brně 6, 1991, s. 149–150; G. Stübiger, 200. výročí narozenin prof. PhDr. Ing. F. A. rytíře von G., in: Památky, příroda, život. Vlastivědný čtvrtletník Chomutovska 25, 1993, č. 3, s. 78–79; E. Oberegger, Professor F. A. Ritter von G. (1796–1840); Seine Bedeutung im Kontext der (österreichischen) Eisenbahngeschichte, Sattledt 2009; A. Drbal, F. A. G. – geometr a stavitel prvních železnic v Čechách, Rakousku a Rusku (české období jeho života a činnosti), in: Z dějin geodézie a kartografie 16, 2012, s. 7–18.
P: Archiv NTM, Praha, fond F. J. G.; Österreichische Nationalbibliothek, Wien, dokumentace, korespondence.
Jiří Martínek