GERSUNY Robert 15.1.1844-31.10.1924: Porovnání verzí

Z Personal
(GERSUNY_Robert_15.1.1844-31.10.1924)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Teplice
 
| místo narození = Teplice
 
| datum úmrtí = 31.10.1924
 
| datum úmrtí = 31.10.1924
−
| místo úmrtí = Vídeň
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Robert GERSUNY
+
}}
 +
 
 +
'''GERSUNY, Robert,''' ''* 15. 1. 1844 Teplice, † 31. 10. 1924 Vídeň (Rakousko), lékař chirurg''
 +
 
 +
Syn teplického lázeňského lékaře Wolfganga Josefa G. a jeho
 +
druhé ženy Emilie, roz. Blumbergové. Vystudoval gymnázium
 +
v Mostě a Praze a 1861–66 medicínu na Karlo-Ferdinandově
 +
univerzitě v Praze, kde byl činný ve studentském spolku Corps
 +
Austria. Po promoci (MUDr. 1866) pracoval v pražské Všeobecné
 +
nemocnici jako sekundář na klinice A. Jaksche; řešil
 +
tehdy s nevelkými úspěchy epidemii cholery. Zaujat ''Obecnou chirurgií'' Ch. A. Th. Billrotha si zažádal o místo na jeho II. chirurgické klinice ve Vídni a 1869 byl přijat. Jako
 +
operační elév se osvědčil tak, že ho Billroth 1872 ustanovil
 +
soukromým asistentem a pověřil náročnými úkoly provádět
 +
i velké operace v bytech pacientů. 1880–93 působil jako primář
 +
chirurgie vídeňské Karolininy dětské nemocnice. Když
 +
Billroth 1882 založil v Döblingu (u Vídně) malou nemocnici
 +
s ošetřovatelskou školou Rudolfinerhaus, byl G. jmenován primářem
 +
i tam. Po Billrothově smrti 1894 začal nemocnici řídit;
 +
1903 odmítl primariát II. chirurgické kliniky po zemřelém C.
 +
Gussenbauerovi. Rudolfinerhaus vedl následujících třicet let až
 +
do smrti. Byl pochován na hřbitově ve vídeňském Dornbachu.
 +
Od 1924 má v Döblingu svou ulici.
 +
 
 +
Přestože ho jako jediného z velkých Billrothových žáků minula
 +
akademická kariéra, reprezentoval vrchol vídeňské chirurgie.
 +
Každá jím objevená tělní struktura (G. blána) či diagnostická
 +
známka (G. jev), jím vynalezený technický krok (G. steh)
 +
i propracovaný postup (G. operace střevní a močové inkontinence)
 +
obohatily diagnostickou i léčebnou metodiku chirurgie
 +
a gynekologie. Těžiště zájmu našel v plastické chirurgii (G. operace odstávajících uší, G. rekonstrukce tvářové sliznice);
 +
1900 vynalezl náhradu ztráty tkáňových struktur podkožní
 +
injekcí vazelíny nebo parafínu (G. vazelínová či parafínová
 +
protéza), u nichž nepozoroval vstřebávání tělem příjemce ani
 +
dráždivé působení; teprve pozdější odhalení závažnosti reakcí
 +
na tato cizí tělesa si vynutilo hledání vhodnějších náhrad.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Arzt und Patient, Stuttgart 1884; Ueber falsche Diagnosen, Wien
 +
1887; Bemerkungen über das Specialistenthum in der Medizin, Wien 1892;
 +
Über eine subcutane Prothese, in: Zeitschrift für Heilkunde 21, 1900,
 +
s. 199–204; Bodensatz des Lebens: Aphorismen, Wien–Leipzig 1906; Theodor
 +
Billroth (Meister der Heilkunde, Bd. 4), Wien–Berlin–Leipzig–München
 +
1922.
 +
 
 +
'''L:''' výběr: L. Eisenberg, Das geistige Wien 2, Wien 1893, s. 149–150; J. Pagel,
 +
Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin–
 +
Wien 1901, sl. 596–597; H. Salus, R. G. zu seinem siebzigsten Geburtstage,
 +
in: Neue Freie Presse 14. 1. 1914; J. Schnitzler, R. G., in: tamtéž 1. 11. 1924;
 +
A. Fraenkel, R. G., in: Wiener klinische Wochenschrift 37, 1924, s. 1197;
 +
Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte der letzten fünfzig
 +
Jahre 1, I. Fischer (ed.), Berlin–Wien 1932, s. 495–496; L. Schönbauer,
 +
Das medizinische Wien, Berlin–Wien 1947, s. 308, 311, 313–314, 375;
 +
ÖBL 1, s. 431; F. Hinman Jr., The technique of the G. operation (ureterosigmoidostomy
 +
with perineal colostomy) in vesical exstrophy, in: Journal of
 +
Urology 81 (1), 1959, 126–129; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule
 +
im 19. Jahrhundert, Graz–Köln 1965, s. 358, 443, 445; W. Muschaweckh,
 +
Die Operation nach G. und ihre Modifikation, 1969 (Diss., Erlangen–
 +
Nürnberg); Handlexikon der Medizin, G. Thiele (ed.), München 1980,
 +
s. 885; Czeike 2, s. 516; J. Glicenstein, Les premiers fillers, vaseline et
 +
paraffine: du miracle à la catastrophe in: Annales de Chirurgie Plastique
 +
Esthétique 52 (2), 2007, s. 157–161; K. H. Tragl, Chronik der Wiener Krankenanstalten,
 +
Wien 2007, s. 133, 668, 671, 680, 762, 764–765.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv UK, Praha, matrika doktorů MD 64; NA, Praha, Policejní
 +
ředitelství I, konskripce, karton 139, obr. 351.
 +
 
 +
Pavel Čech
  
−
== Literatura ==
 
−
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]

Verze z 27. 5. 2018, 09:30

Robert GERSUNY
Narození 15.1.1844
Místo narození Teplice
Úmrtí 31.10.1924
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53637

GERSUNY, Robert, * 15. 1. 1844 Teplice, † 31. 10. 1924 Vídeň (Rakousko), lékař chirurg

Syn teplického lázeňského lékaře Wolfganga Josefa G. a jeho druhé ženy Emilie, roz. Blumbergové. Vystudoval gymnázium v Mostě a Praze a 1861–66 medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde byl činný ve studentském spolku Corps Austria. Po promoci (MUDr. 1866) pracoval v pražské Všeobecné nemocnici jako sekundář na klinice A. Jaksche; řešil tehdy s nevelkými úspěchy epidemii cholery. Zaujat Obecnou chirurgií Ch. A. Th. Billrotha si zažádal o místo na jeho II. chirurgické klinice ve Vídni a 1869 byl přijat. Jako operační elév se osvědčil tak, že ho Billroth 1872 ustanovil soukromým asistentem a pověřil náročnými úkoly provádět i velké operace v bytech pacientů. 1880–93 působil jako primář chirurgie vídeňské Karolininy dětské nemocnice. Když Billroth 1882 založil v Döblingu (u Vídně) malou nemocnici s ošetřovatelskou školou Rudolfinerhaus, byl G. jmenován primářem i tam. Po Billrothově smrti 1894 začal nemocnici řídit; 1903 odmítl primariát II. chirurgické kliniky po zemřelém C. Gussenbauerovi. Rudolfinerhaus vedl následujících třicet let až do smrti. Byl pochován na hřbitově ve vídeňském Dornbachu. Od 1924 má v Döblingu svou ulici.

Přestože ho jako jediného z velkých Billrothových žáků minula akademická kariéra, reprezentoval vrchol vídeňské chirurgie. Každá jím objevená tělní struktura (G. blána) či diagnostická známka (G. jev), jím vynalezený technický krok (G. steh) i propracovaný postup (G. operace střevní a močové inkontinence) obohatily diagnostickou i léčebnou metodiku chirurgie a gynekologie. Těžiště zájmu našel v plastické chirurgii (G. operace odstávajících uší, G. rekonstrukce tvářové sliznice); 1900 vynalezl náhradu ztráty tkáňových struktur podkožní injekcí vazelíny nebo parafínu (G. vazelínová či parafínová protéza), u nichž nepozoroval vstřebávání tělem příjemce ani dráždivé působení; teprve pozdější odhalení závažnosti reakcí na tato cizí tělesa si vynutilo hledání vhodnějších náhrad.

D: výběr: Arzt und Patient, Stuttgart 1884; Ueber falsche Diagnosen, Wien 1887; Bemerkungen über das Specialistenthum in der Medizin, Wien 1892; Über eine subcutane Prothese, in: Zeitschrift für Heilkunde 21, 1900, s. 199–204; Bodensatz des Lebens: Aphorismen, Wien–Leipzig 1906; Theodor Billroth (Meister der Heilkunde, Bd. 4), Wien–Berlin–Leipzig–München 1922.

L: výběr: L. Eisenberg, Das geistige Wien 2, Wien 1893, s. 149–150; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin– Wien 1901, sl. 596–597; H. Salus, R. G. zu seinem siebzigsten Geburtstage, in: Neue Freie Presse 14. 1. 1914; J. Schnitzler, R. G., in: tamtéž 1. 11. 1924; A. Fraenkel, R. G., in: Wiener klinische Wochenschrift 37, 1924, s. 1197; Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte der letzten fünfzig Jahre 1, I. Fischer (ed.), Berlin–Wien 1932, s. 495–496; L. Schönbauer, Das medizinische Wien, Berlin–Wien 1947, s. 308, 311, 313–314, 375; ÖBL 1, s. 431; F. Hinman Jr., The technique of the G. operation (ureterosigmoidostomy with perineal colostomy) in vesical exstrophy, in: Journal of Urology 81 (1), 1959, 126–129; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz–Köln 1965, s. 358, 443, 445; W. Muschaweckh, Die Operation nach G. und ihre Modifikation, 1969 (Diss., Erlangen– Nürnberg); Handlexikon der Medizin, G. Thiele (ed.), München 1980, s. 885; Czeike 2, s. 516; J. Glicenstein, Les premiers fillers, vaseline et paraffine: du miracle à la catastrophe in: Annales de Chirurgie Plastique Esthétique 52 (2), 2007, s. 157–161; K. H. Tragl, Chronik der Wiener Krankenanstalten, Wien 2007, s. 133, 668, 671, 680, 762, 764–765.

P: Archiv UK, Praha, matrika doktorů MD 64; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 139, obr. 351.

Pavel Čech

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=GERSUNY_Robert_15.1.1844-31.10.1924&oldid=102784“