Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GERTRUDA Babenberská 1119-4.8.1150

{{Infobox - osoba
| jméno =  GERTRUDA Babenberská
| obrázek = Gertruda Babenberska portret.jpg
| datum narození = 1119
| místo narození = 
| datum úmrtí = 4.8.1150
| místo úmrtí = 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 617-618
}}

'''GERTRUDA Babenberská,''' ''* 1119 ?, † 4. 8. 1150 ?, manželka českého knížete Vladislava II.''

Třetí dcera Leopolda (Liutpolda) III. Rakouského z rodu Babenberků
a jeho druhé manželky Anežky z Waiblingenu, dcery
císaře Jindřicha IV., která byla v prvním manželství provdána
za Fridricha Štaufského. Po matce tedy byla G. nevlastní sestrou
římsko-německého krále Konráda III. 1140 se stala manželkou
českého knížete (později krále) Vladislava II. (kolem
1110–1174). Původ a rodinné kontakty nevěsty měly knížeti,
který 1140 nastoupil na český trůn, zajistit podporu rakouských
Babenberků i říše. Pro Babenberky sňatek zase znamenal
posílení vztahu se severním sousedem a také podporu pro
politický vzestup Rakous. K Vladislavovým příbuzným díky tomuto
svazku přibyl také polský kníže Vladislav II., za něhož
byla provdána G. sestra Anežka, a jiní říšští činitelé, manželé
dalších sester. G. věrně podporovala svého manžela a ovlivňovala
jeho politiku. Za občanské války 1142, kdy se Vladislav
vydal pro vojenskou podporu do říše, hájila se svým švagrem
Děpoltem Pražský hrad proti Konrádovi II. Znojemskému.
Doprovázela Vladislava na diplomatických cestách, vystupovala
po jeho boku při zbožných fundacích. Pod jejím vlivem
se Vladislav rozhodl uvést do Čech nové řády, premonstráty
a cisterciáky. S pomocí obou manželů zřídil olomoucký biskup
Jindřich Zdík premonstrátskou kanonii na Strahově. G. se podílela
na založení klášterů litomyšlského, sedleckého a plaského.
Především se však zasloužila o založení kláštera a uvedení
premonstrátek do Doksan (podle tradice 1144). Z manželství
s Vladislavem II. se narodili tři synové: český kníže Bedřich
(před 1144 – 1189), Svatopluk a Vojtěch (1145–1200), arcibiskup
salcburský (Aldalbert III. von Böhmen), a dcera Anežka
(před 1150 – 1228), abatyše svatojiřského kláštera v Praze.
Den G. smrti – 4. srpen – uvádí asi nejspolehlivější pramen,
tj. doksanské nekrologium. Podle svého přání byla pohřbena
v hrobce strahovského kláštera, později byly ostatky přeneseny
do Doksan.

'''L:''' V. Novotný, České dějiny I, 2, 1913, rejstřík; K. Lechner, Die Babenberger.
Markgrafen und Herzöge von Österreich 976–1246, Wien–Köln–Weimar
1996, s. 130, 139, 145, 166; K. Brunner, Österreichische Geschichte 907 až
1156. Herzogtümmer und Marken. Von Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhunderts,
Wien 1994, s. 362; G. Scheibelreiter, Die Babenberger. Reichsfürsten
und Landesherren, Wien 2010, rejstřík.

Marie Bláhová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]

[[Kategorie:1119]]
[[Kategorie:1150]]