GERTRUDA Babenberská 1119-4.8.1150: Porovnání verzí

Z Personal
(GERTRUDA_Babenberská_1119-4.8.1151)
 
Řádka 4: Řádka 4:
 
| datum narození = 1119
 
| datum narození = 1119
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí = 4.8.1151
+
| datum úmrtí = 4.8.1150
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> GERTRUDA Babenberská
+
}}
 +
 
 +
'''GERTRUDA Babenberská,''' ''* 1119 ?, † 4. 8. 1150 ?, manželka českého knížete Vladislava II.''
 +
 
 +
Třetí dcera Leopolda (Liutpolda) III. Rakouského z rodu Babenberků
 +
a jeho druhé manželky Anežky z Waiblingenu, dcery
 +
císaře Jindřicha IV., která byla v prvním manželství provdána
 +
za Fridricha Štaufského. Po matce tedy byla G. nevlastní sestrou
 +
římsko-německého krále Konráda III. 1140 se stala manželkou
 +
českého knížete (později krále) Vladislava II. (kolem
 +
1110–1174). Původ a rodinné kontakty nevěsty měly knížeti,
 +
který 1140 nastoupil na český trůn, zajistit podporu rakouských
 +
Babenberků i říše. Pro Babenberky sňatek zase znamenal
 +
posílení vztahu se severním sousedem a také podporu pro
 +
politický vzestup Rakous. K Vladislavovým příbuzným díky tomuto
 +
svazku přibyl také polský kníže Vladislav II., za něhož
 +
byla provdána G. sestra Anežka, a jiní říšští činitelé, manželé
 +
dalších sester. G. věrně podporovala svého manžela a ovlivňovala
 +
jeho politiku. Za občanské války 1142, kdy se Vladislav
 +
vydal pro vojenskou podporu do říše, hájila se svým švagrem
 +
Děpoltem Pražský hrad proti Konrádovi II. Znojemskému.
 +
Doprovázela Vladislava na diplomatických cestách, vystupovala
 +
po jeho boku při zbožných fundacích. Pod jejím vlivem
 +
se Vladislav rozhodl uvést do Čech nové řády, premonstráty
 +
a cisterciáky. S pomocí obou manželů zřídil olomoucký biskup
 +
Jindřich Zdík premonstrátskou kanonii na Strahově. G. se podílela
 +
na založení klášterů litomyšlského, sedleckého a plaského.
 +
Především se však zasloužila o založení kláštera a uvedení
 +
premonstrátek do Doksan (podle tradice 1144). Z manželství
 +
s Vladislavem II. se narodili tři synové: český kníže Bedřich
 +
(před 1144 – 1189), Svatopluk a Vojtěch (1145–1200), arcibiskup
 +
salcburský (Aldalbert III. von Böhmen), a dcera Anežka
 +
(před 1150 – 1228), abatyše svatojiřského kláštera v Praze.
 +
Den G. smrti – 4. srpen – uvádí asi nejspolehlivější pramen,
 +
tj. doksanské nekrologium. Podle svého přání byla pohřbena
 +
v hrobce strahovského kláštera, později byly ostatky přeneseny
 +
do Doksan.
 +
 
 +
'''L:''' V. Novotný, České dějiny I, 2, 1913, rejstřík; K. Lechner, Die Babenberger.
 +
Markgrafen und Herzöge von Österreich 976–1246, Wien–Köln–Weimar
 +
1996, s. 130, 139, 145, 166; K. Brunner, Österreichische Geschichte 907 až
 +
1156. Herzogtümmer und Marken. Von Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhunderts,
 +
Wien 1994, s. 362; G. Scheibelreiter, Die Babenberger. Reichsfürsten
 +
und Landesherren, Wien 2010, rejstřík.
 +
 
 +
Marie Bláhová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
  
 
[[Kategorie:1119]]
 
[[Kategorie:1119]]
[[Kategorie:1151]]
+
[[Kategorie:1150]]

Verze z 27. 5. 2018, 08:58

GERTRUDA Babenberská
Narození 1119
Úmrtí 4.8.1150
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46424

GERTRUDA Babenberská, * 1119 ?, † 4. 8. 1150 ?, manželka českého knížete Vladislava II.

Třetí dcera Leopolda (Liutpolda) III. Rakouského z rodu Babenberků a jeho druhé manželky Anežky z Waiblingenu, dcery císaře Jindřicha IV., která byla v prvním manželství provdána za Fridricha Štaufského. Po matce tedy byla G. nevlastní sestrou římsko-německého krále Konráda III. 1140 se stala manželkou českého knížete (později krále) Vladislava II. (kolem 1110–1174). Původ a rodinné kontakty nevěsty měly knížeti, který 1140 nastoupil na český trůn, zajistit podporu rakouských Babenberků i říše. Pro Babenberky sňatek zase znamenal posílení vztahu se severním sousedem a také podporu pro politický vzestup Rakous. K Vladislavovým příbuzným díky tomuto svazku přibyl také polský kníže Vladislav II., za něhož byla provdána G. sestra Anežka, a jiní říšští činitelé, manželé dalších sester. G. věrně podporovala svého manžela a ovlivňovala jeho politiku. Za občanské války 1142, kdy se Vladislav vydal pro vojenskou podporu do říše, hájila se svým švagrem Děpoltem Pražský hrad proti Konrádovi II. Znojemskému. Doprovázela Vladislava na diplomatických cestách, vystupovala po jeho boku při zbožných fundacích. Pod jejím vlivem se Vladislav rozhodl uvést do Čech nové řády, premonstráty a cisterciáky. S pomocí obou manželů zřídil olomoucký biskup Jindřich Zdík premonstrátskou kanonii na Strahově. G. se podílela na založení klášterů litomyšlského, sedleckého a plaského. Především se však zasloužila o založení kláštera a uvedení premonstrátek do Doksan (podle tradice 1144). Z manželství s Vladislavem II. se narodili tři synové: český kníže Bedřich (před 1144 – 1189), Svatopluk a Vojtěch (1145–1200), arcibiskup salcburský (Aldalbert III. von Böhmen), a dcera Anežka (před 1150 – 1228), abatyše svatojiřského kláštera v Praze. Den G. smrti – 4. srpen – uvádí asi nejspolehlivější pramen, tj. doksanské nekrologium. Podle svého přání byla pohřbena v hrobce strahovského kláštera, později byly ostatky přeneseny do Doksan.

L: V. Novotný, České dějiny I, 2, 1913, rejstřík; K. Lechner, Die Babenberger. Markgrafen und Herzöge von Österreich 976–1246, Wien–Köln–Weimar 1996, s. 130, 139, 145, 166; K. Brunner, Österreichische Geschichte 907 až 1156. Herzogtümmer und Marken. Von Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhunderts, Wien 1994, s. 362; G. Scheibelreiter, Die Babenberger. Reichsfürsten und Landesherren, Wien 2010, rejstřík.

Marie Bláhová