GERT Richard 21.5.1923-28.10.1982: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 28: Řádka 28:
 
v Brně. 1956 obhájil hodnost CSc. disertací ''Výzkum zotaveného napětí v československých sítích a z něho plynoucí'' ''důsledky pro zkoušky vypínačů'', od 1957 vedl výzkumný směr silnoproudých
 
v Brně. 1956 obhájil hodnost CSc. disertací ''Výzkum zotaveného napětí v československých sítích a z něho plynoucí'' ''důsledky pro zkoušky vypínačů'', od 1957 vedl výzkumný směr silnoproudých
 
zařízení elektrizační soustavy, 1970 získal hodnost DrSc. (''Spínací pochody a přepětí v elektrických sítích vn a vvn''
 
zařízení elektrizační soustavy, 1970 získal hodnost DrSc. (''Spínací pochody a přepětí v elektrických sítích vn a vvn''
''a požadavky na provoz a parametry jejich zařízení'', soubor publikovaných
+
''a požadavky na provoz a parametry jejich zařízení'', soubor publikovaných
 
prací). Věnoval se výzkumu zotaveného napětí, vypínačů, modelům přechodných jevů, algoritmům pro výpočtové programy,
 
prací). Věnoval se výzkumu zotaveného napětí, vypínačů, modelům přechodných jevů, algoritmům pro výpočtové programy,
 
spínacím přepětím i vnitřním přepětím v našich elektrických
 
spínacím přepětím i vnitřním přepětím v našich elektrických

Verze z 27. 5. 2018, 09:50

Richard GERT
Narození 21.5.1923
Místo narození Krnov
Úmrtí 28.10.1982
Místo úmrtí Brno
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69405

GERT, Richard, * 21. 5. 1923 Krnov, † 28. 10. 1982 Brno, elektrotechnik

Byl synem přednosty okresního soudu Siegmunda G. a Gertrudy Gerry, roz. Siebenscheinové, z Kyjova. Vystudoval reálku v Brně, 1940 maturoval. Za druhé světové války pracoval v elektrotechnických firmách, kde se vyučil elektrotechnikem, a na stavbě trati Brno–Tišnov, 1941–45 byl internován v Terezíně, Osvětimi a Dachau. Absolvoval obor slaboproud na brněnské technice (Ing. 1948), kde krátce pracoval jako asistent Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky na odboru strojním a elektrotechnickém u prof. A. Bláhy, 1948–50 konal vojenskou prezenční službu. V Brně-Židenicích se v červenci 1948 oženil s Marií Vinklerovou.

Od 1950 působil ve Výzkumném ústavu energetickém (EGÚ) v Brně. 1956 obhájil hodnost CSc. disertací Výzkum zotaveného napětí v československých sítích a z něho plynoucí důsledky pro zkoušky vypínačů, od 1957 vedl výzkumný směr silnoproudých zařízení elektrizační soustavy, 1970 získal hodnost DrSc. (Spínací pochody a přepětí v elektrických sítích vn a vvn a požadavky na provoz a parametry jejich zařízení, soubor publikovaných prací). Věnoval se výzkumu zotaveného napětí, vypínačů, modelům přechodných jevů, algoritmům pro výpočtové programy, spínacím přepětím i vnitřním přepětím v našich elektrických sítích. Používal ojedinělé přístrojové vybavení, takže pomáhal při měřeních na zprovozňovaných přenosových soustavách 400 kV v tehdejší NDR, Rumunsku, Polsku i Jugoslávii; zpracoval šest desítek vědeckých publikací, závěrečných zpráv výzkumných úkolů a československých státních norem. Od 1959 učil vysoké a velmi vysoké napětí na Energetické fakultě VUT, spoluvytvářel anglicko-české elektrotechnické názvosloví. Pracoval jako sekretář studijní komise CIGRÉ (International council on large electric systems) č. 33 Přepětí a koordinace izolace (1964–82), podílel se na textaci odborných textů studijní komise CIGRÉ č. 13 Spínací přístroje a také na rozmanitých činnostech v oboru přepětí, zkoušení a koordinace izolací ve čtvrté sekci stálé komise pro elektrickou energii RVHP (1965–82).

Byl členem vědeckých rad Výzkumného ústavu energetického a Výzkumného ústavu elektrických přístrojů a rozvaděčů, komise pro obhajobu kandidátských disertačních prací na VUT Brno a SVŠT Bratislava, dále redakčních rad Bulletinu EGÚ a Elektrotechnického časopisu. Obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci a resortní vyznamenání Čestný odznak ministra federálního ministerstva paliv a energetiky a Budovatel energetiky.

D: Zotavené napětí a bezpečnost energetických zařízení, 1956 (se S. Svobodou); Technický a ekonomický rozbor problematiky zotaveného napětí v energetických soustavách, 1957; Elektrotechnika. 1. Elektrické sítě, 1964 (s V. Listem a B. Pavlovským); Provozní přepětí v elektrizačních soustavách, 1964. Normy: ČSN 35 4201 Zásady pro volbu vypínačů, 1964; ČSN 34 0025 Koordinace izolace zařízení střídavých sítí vn a vvn, 1965; ČSN 38 0412 Stanovení průběhu zotaveného napětí v sítích vn a vvn, 1967; ČSN 33 0400 Koordinace izolace elektrických sítí se jmenovitým napětím nad 1 kV, 1981.

L: V. Vyskočil a kol., Ing. R. G., DrSc. – in memoriam, in: Elektrotechnický obzor 72, 1983, č. 1, s. 47–48; Tomeš 1, s. 364; http://encyklopedie.brna. cz/ (stav k 5. 10. 2015).

P: Archiv VUT, Brno, fond G 1 Ing. G. R., osobní spis (dvě složky); fond Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky VŠT Dr. E. Beneše, Brno 1945–1952 (5 kartonů).

Gustav Novotný