GERT Richard 21.5.1923-28.10.1982: Porovnání verzí
(GERT_Richard_21.5.1923-28.10.1982) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.5.1923 | | datum narození = 21.5.1923 | ||
− | | místo narození = Krnov | + | | místo narození = Krnov |
| datum úmrtí = 28.10.1982 | | datum úmrtí = 28.10.1982 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 617 |
+ | }} | ||
− | + | '''GERT, Richard,''' ''* 21. 5. 1923 Krnov, † 28. 10. 1982 Brno, elektrotechnik'' | |
+ | |||
+ | Byl synem přednosty okresního soudu Siegmunda G. a Gertrudy | ||
+ | Gerry, roz. Siebenscheinové, z Kyjova. Vystudoval reálku | ||
+ | v Brně, 1940 maturoval. Za druhé světové války pracoval | ||
+ | v elektrotechnických firmách, kde se vyučil elektrotechnikem, | ||
+ | a na stavbě trati Brno–Tišnov, 1941–45 byl internován v Terezíně, | ||
+ | Osvětimi a Dachau. Absolvoval obor slaboproud na brněnské | ||
+ | technice (Ing. 1948), kde krátce pracoval jako asistent | ||
+ | Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky na odboru | ||
+ | strojním a elektrotechnickém u prof. A. Bláhy, 1948–50 konal | ||
+ | vojenskou prezenční službu. V Brně-Židenicích se v červenci | ||
+ | 1948 oženil s Marií Vinklerovou. | ||
+ | |||
+ | Od 1950 působil ve Výzkumném ústavu energetickém (EGÚ) | ||
+ | v Brně. 1956 obhájil hodnost CSc. disertací ''Výzkum zotaveného napětí v československých sítích a z něho plynoucí'' ''důsledky pro zkoušky vypínačů'', od 1957 vedl výzkumný směr silnoproudých | ||
+ | zařízení elektrizační soustavy, 1970 získal hodnost DrSc. (''Spínací pochody a přepětí v elektrických sítích vn a vvn'' | ||
+ | ''a požadavky na provoz a parametry jejich zařízení'', soubor publikovaných | ||
+ | prací). Věnoval se výzkumu zotaveného napětí, vypínačů, modelům přechodných jevů, algoritmům pro výpočtové programy, | ||
+ | spínacím přepětím i vnitřním přepětím v našich elektrických | ||
+ | sítích. Používal ojedinělé přístrojové vybavení, takže | ||
+ | pomáhal při měřeních na zprovozňovaných přenosových soustavách | ||
+ | 400 kV v tehdejší NDR, Rumunsku, Polsku i Jugoslávii; | ||
+ | zpracoval šest desítek vědeckých publikací, závěrečných | ||
+ | zpráv výzkumných úkolů a československých státních norem. | ||
+ | Od 1959 učil vysoké a velmi vysoké napětí na Energetické | ||
+ | fakultě VUT, spoluvytvářel anglicko-české elektrotechnické | ||
+ | názvosloví. Pracoval jako sekretář studijní komise CIGRÉ | ||
+ | (International council on large electric systems) č. 33 Přepětí | ||
+ | a koordinace izolace (1964–82), podílel se na textaci odborných | ||
+ | textů studijní komise CIGRÉ č. 13 Spínací přístroje | ||
+ | a také na rozmanitých činnostech v oboru přepětí, zkoušení | ||
+ | a koordinace izolací ve čtvrté sekci stálé komise pro elektrickou | ||
+ | energii RVHP (1965–82). | ||
+ | |||
+ | Byl členem vědeckých rad Výzkumného ústavu energetického | ||
+ | a Výzkumného ústavu elektrických přístrojů a rozvaděčů, komise | ||
+ | pro obhajobu kandidátských disertačních prací na VUT | ||
+ | Brno a SVŠT Bratislava, dále redakčních rad ''Bulletinu EGÚ'' | ||
+ | a ''Elektrotechnického časopisu''. Obdržel státní vyznamenání | ||
+ | Za vynikající práci a resortní vyznamenání Čestný odznak | ||
+ | ministra federálního ministerstva paliv a energetiky a Budovatel | ||
+ | energetiky. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Zotavené napětí a bezpečnost energetických zařízení, 1956 (se S. Svobodou); | ||
+ | Technický a ekonomický rozbor problematiky zotaveného napětí | ||
+ | v energetických soustavách, 1957; Elektrotechnika. 1. Elektrické sítě, 1964 | ||
+ | (s V. Listem a B. Pavlovským); Provozní přepětí v elektrizačních soustavách, | ||
+ | 1964. Normy: ČSN 35 4201 Zásady pro volbu vypínačů, 1964; ČSN | ||
+ | 34 0025 Koordinace izolace zařízení střídavých sítí vn a vvn, 1965; | ||
+ | ČSN 38 0412 Stanovení průběhu zotaveného napětí v sítích vn a vvn, | ||
+ | 1967; ČSN 33 0400 Koordinace izolace elektrických sítí se jmenovitým | ||
+ | napětím nad 1 kV, 1981. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' V. Vyskočil a kol., Ing. R. G., DrSc. – in memoriam, in: Elektrotechnický | ||
+ | obzor 72, 1983, č. 1, s. 47–48; Tomeš 1, s. 364; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 5. 10. 2015). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv VUT, Brno, fond G 1 Ing. G. R., osobní spis (dvě složky); fond | ||
+ | Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky VŠT Dr. E. Beneše, Brno | ||
+ | 1945–1952 (5 kartonů). | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Aktuální verze z 2. 3. 2021, 12:03
Richard GERT | |
Narození | 21.5.1923 |
---|---|
Místo narození | Krnov |
Úmrtí | 28.10.1982 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 617 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69405 |
GERT, Richard, * 21. 5. 1923 Krnov, † 28. 10. 1982 Brno, elektrotechnik
Byl synem přednosty okresního soudu Siegmunda G. a Gertrudy Gerry, roz. Siebenscheinové, z Kyjova. Vystudoval reálku v Brně, 1940 maturoval. Za druhé světové války pracoval v elektrotechnických firmách, kde se vyučil elektrotechnikem, a na stavbě trati Brno–Tišnov, 1941–45 byl internován v Terezíně, Osvětimi a Dachau. Absolvoval obor slaboproud na brněnské technice (Ing. 1948), kde krátce pracoval jako asistent Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky na odboru strojním a elektrotechnickém u prof. A. Bláhy, 1948–50 konal vojenskou prezenční službu. V Brně-Židenicích se v červenci 1948 oženil s Marií Vinklerovou.
Od 1950 působil ve Výzkumném ústavu energetickém (EGÚ) v Brně. 1956 obhájil hodnost CSc. disertací Výzkum zotaveného napětí v československých sítích a z něho plynoucí důsledky pro zkoušky vypínačů, od 1957 vedl výzkumný směr silnoproudých zařízení elektrizační soustavy, 1970 získal hodnost DrSc. (Spínací pochody a přepětí v elektrických sítích vn a vvn a požadavky na provoz a parametry jejich zařízení, soubor publikovaných prací). Věnoval se výzkumu zotaveného napětí, vypínačů, modelům přechodných jevů, algoritmům pro výpočtové programy, spínacím přepětím i vnitřním přepětím v našich elektrických sítích. Používal ojedinělé přístrojové vybavení, takže pomáhal při měřeních na zprovozňovaných přenosových soustavách 400 kV v tehdejší NDR, Rumunsku, Polsku i Jugoslávii; zpracoval šest desítek vědeckých publikací, závěrečných zpráv výzkumných úkolů a československých státních norem. Od 1959 učil vysoké a velmi vysoké napětí na Energetické fakultě VUT, spoluvytvářel anglicko-české elektrotechnické názvosloví. Pracoval jako sekretář studijní komise CIGRÉ (International council on large electric systems) č. 33 Přepětí a koordinace izolace (1964–82), podílel se na textaci odborných textů studijní komise CIGRÉ č. 13 Spínací přístroje a také na rozmanitých činnostech v oboru přepětí, zkoušení a koordinace izolací ve čtvrté sekci stálé komise pro elektrickou energii RVHP (1965–82).
Byl členem vědeckých rad Výzkumného ústavu energetického a Výzkumného ústavu elektrických přístrojů a rozvaděčů, komise pro obhajobu kandidátských disertačních prací na VUT Brno a SVŠT Bratislava, dále redakčních rad Bulletinu EGÚ a Elektrotechnického časopisu. Obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci a resortní vyznamenání Čestný odznak ministra federálního ministerstva paliv a energetiky a Budovatel energetiky.
D: Zotavené napětí a bezpečnost energetických zařízení, 1956 (se S. Svobodou); Technický a ekonomický rozbor problematiky zotaveného napětí v energetických soustavách, 1957; Elektrotechnika. 1. Elektrické sítě, 1964 (s V. Listem a B. Pavlovským); Provozní přepětí v elektrizačních soustavách, 1964. Normy: ČSN 35 4201 Zásady pro volbu vypínačů, 1964; ČSN 34 0025 Koordinace izolace zařízení střídavých sítí vn a vvn, 1965; ČSN 38 0412 Stanovení průběhu zotaveného napětí v sítích vn a vvn, 1967; ČSN 33 0400 Koordinace izolace elektrických sítí se jmenovitým napětím nad 1 kV, 1981.
L: V. Vyskočil a kol., Ing. R. G., DrSc. – in memoriam, in: Elektrotechnický obzor 72, 1983, č. 1, s. 47–48; Tomeš 1, s. 364; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 5. 10. 2015).
P: Archiv VUT, Brno, fond G 1 Ing. G. R., osobní spis (dvě složky); fond Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky VŠT Dr. E. Beneše, Brno 1945–1952 (5 kartonů).
Gustav Novotný