GESCHKE Hans Ulrich 16.5.1907-?1945: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku GESCHKE Hans Ulrich 16.5.1907 na GESCHKE Hans Ulrich 16.5.1907-?1945 bez založení přesměrování)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 16.5.1907
 
| datum narození = 16.5.1907
| místo narození = Frankfurt nad Odrou, (Německo)
+
| místo narození = Frankfurt nad Odrou (Německo)
 
| datum úmrtí = po 1945
 
| datum úmrtí = po 1945
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />44- Právník
44- Právník
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 619-620
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 30. 11. 2019, 10:35

Hans Ulrich GESCHKE
Narození 16.5.1907
Místo narození Frankfurt nad Odrou (Německo)
Úmrtí po 1945
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
44- Právník
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 619-620

GESCHKE, Hans Ulrich, * 16. 5. 1907 Frankfurt nad Odrou, (Německo), † po 1945, úředník, příslušník gestapa

Studoval práva na univerzitách v Berlíně a v Göttingenu (JUDr. 1931). 1932 vstoupil do NSDAP a získal funkci právního poradce stranické pobočky v Hannoveru. 1934 přešel ke gestapu do Dortmundu, 1936 získal hodnost SS-Obersturmführer (nadporučík) a byl jmenován vedoucím pobočky gestapa v Kielu. Od června 1939 působil jako vládní rada a vedl úřadovnu gestapa v Praze s pověřením vybudovat síť poboček gestapa v protektorátu.

Z titulu funkce a jako samozvaný předseda stanného soudu v Praze s územní působností pro celé tehdejší Čechy rozhodoval o návrzích na likvidaci osob, které mu předkládali velitelé služeben gestapa nebo jejich zástupci. Podílel se na zatčení A. Eliáše, odsouzení velitelů Obrany národa, vypálení Lidic i dobývání kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze, kde se ukrývali atentátníci na Heydricha. Po začátku boje došlo k ostré hádce mezi velitelem zbraní SS Karlem v. Treuenfeldem (který nesouhlasil s používáním duchovních jako živých štítů a tvrdil, že dobytí kostela má probíhat jako vojenská operace) a G. o to, kdo akci velí a jak má probíhat. Jako předseda stanného soudu G. odsoudil k smrti všechny spolupracovníky parašutistů, popravené 1942 v Mauthausenu. Souhlasil s četnými tresty smrti, které byly v rozporu s tehdejšími právními normami. (Během poválečného vyšetřování se sice nepodařilo nalézt žádné písemné návrhy na předvedení jednotlivců před stanný soud, které by G. podepsal, ale výsledky vyšetřování prokázaly, že předložené návrhy nejen okamžitě podepisoval, ale zároveň nabádal podřízené k zatčení určitých osob a jejich předvedení před stanný soud.) Byl zodpovědný za vraždu osmdesáti tisíc československých občanů židovského původu a vyznání, další desítky tisíc osob byly z jeho rozhodnutí zatčeny, uvězněny nebo usmrceny.

V září 1942 byl G., mezitím několikrát povýšený, převelen do Drážďan (jako velitel SD), do Poznaně a 1944 do Budapešti (jako SS-Oberführer), kde se podílel na deportacích maďarských židů do vyhlazovacích táborů. V lednu 1945 tam údajně padl. Vyšetřovatelé v šedesátých letech uváděli jako G. možné úmrtí duben 1945 v Dolním Rakousku, ale současně prověřovali informaci, že z Budapešti unikl. Své rodině se od počátku 1945 už neozval; byl považován za nezvěstného a 1959 prohlášen za mrtvého.

L: G. Paul, Staatlicher Terror und gesellschaftliche Verrohung. Die Gestapo in Schleswig-Holstein, Hamburg 1996, rejstřík; E. Klee, Das Personenlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945, Frankfurt am Main 2007; V. Kyncl, Bez výčitek. Genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha, 2012, rejstřík.

Vojtěch Kyncl