Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GHEGA Carl 10.1.1802-14.3.1860

{{Infobox - osoba
| jméno = Carl GHEGA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 10.1.1802
| místo narození = Benátky (Itálie)
| datum úmrtí = 14.3.1860
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 37- Doprava, pošty, spoje<br />28- Strojař nebo elektrotechnik<br />29- Stavař<br />

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 622
}}

'''GHEGA, Carl''' ''(pův. jm. Carlo), * 10. 1. 1802 Benátky (Itálie), † 14. 3. 1860 Vídeň (Rakousko), železniční stavitel''

Syn námořního důstojníka s albánskými kořeny Antona G.,
který 1814 vstoupil do rakouských služeb. G. absolvoval
1814–17 vojenské kolegium v Benátkách a 1817–19 matematiku
na univerzitě v Padově, kde už jako sedmnáctiletý obhájil
titul doktora matematických věd. Poté nastoupil do služeb
zemského stavebního ředitelství v Benátkách, pro které vybudoval
mj. horskou silnici z Trevisa do Cortiny d’Ampezzo.
1836 byl povolán do Vídně a pověřen výstavbou první rakouské
železnice, kterou financoval baron S. Rothschild a jeho
akciová společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda. G. pobýval
nejdříve na Rothschildovy náklady 1836–37 na zkušené
v Anglii a v Belgii. Po návratu ze studijních cest byl pověřen
výstavbou dráhy z Brna do Břeclavi. Zkušební jízda z Brna
do Rajhradu s několika vozy pro prominentní hosty se konala
11. listopadu 1838. Lokomotivu Moravia řídil sám G. Železnice
z Vídně do Brna slavnostně zahájila provoz pro veřejnost
7. července 1839. Jednalo se první parostrojní železnici
v habsburské monarchii.

1841 se výstavby železnic ujal rakouský stát a G. přešel do jeho
služeb. 1842 odcestoval na státní náklady do Spojených států
amerických, kde studoval výstavbu horských drah, zvláště budování
tunelů a metody zpevňování železničního svršku v nestabilním
geologickém prostředí. Po návratu předložil několik
memorand o možnostech zlepšení výstavby rakouských železnic.
Ředitelství státních drah ho 1844 pověřilo výstavbou úseku
ze Štýrského Hradce do Mürzzuschlagu a posléze i ze Štýrského Hradce do Lublaně a dále do Terstu. Celá Jižní státní
dráha byla uvedena do provozu 1858. Zásadním a do té doby
neřešitelným technickým problémem bylo překonání dolnorakouského
průsmyku u Semmeringu v nadmořské výšce 895 m
při sklonu až 28 ‰. Nejtěžší úseky stavěla moravská firma
bratři Kleinové. G. se podílel i na projektování a zkouškách
horských lokomotiv, které neobvyklé stoupání byly schopny
překonat jen za pomoci adheze. Úsek Jižní státní dráhy mezi
stanicemi Gloggnitz a Mürzzuschlag, považovaný za první horskou
dráhu na světě, byl dán do provozu 1854; bylo na něm
nutno vybudovat šestnáct tunelů, sedmnáct viaduktů a jedenáct
mostů. 1855 došlo k privatizaci rakouských státních drah.
G. se jako sekční šéf ministerstva veřejných prací podílel na vypracování
projektu výstavby železnic v Sedmihradsku.

1851 ho císař František Josef I. povýšil do rytířského stavu. Byl
pohřben na hřbitově ve Währingu (dnes Vídeň), čestný hrob
má na vídeňském Ústředním hřbitově. G. pomník ve stanici
Semmering dal vystavět Spolek rakouských inženýrů a architektů.
V květnu 2011 bylo v Breitensteinu am Semmering
u viaduktu Kalte Rinne ve strážním domku č. 167 otevřeno
G. muzeum. 1998 vyhlásila UNESCO jím postavený úsek
železnice na Semmering za světové kulturní dědictví.

'''D:''' výběr: Die Baltimore – Ohio-Eisenbahn über das Alleghany-Gebirg, mit
besonderer Berücksichtigung der Steigungs- und Krümmungsverhältnisse…,
Wien 1844; Über nordamerikanischen Brückenbau und Berechnung des
Tragungsvermögens der Howe’schen Brücken, tamtéž 1845.

'''L:''' Wurzbach 5, s. 166–168; OSN 10, s. 100; NDB 6, s. 364–365; ÖBL 1,
s. 436–437; Czeike 2, s. 539; A. Niel, C. Ritter von G. Ein Leben für die
Eisenbahnen in Österreich, Wien 1977; J. Hons a kol., Čtení o Severní dráze
císaře Ferdinanda, 1990; H. Grasinger, Auf den Spuren von G. entlang der
historischen Semmeringbahn. Wanderführer, Ternitz 1998; A. Rampati,
C. G. Il cavaliere dei Alpi, Trieste 2002; G. Dinhobl, Die Semmeringbahn.
Der Bau der ersten Hochgebirgseisenbahn der Welt, Wien 2003; W. Pap,
UNESCO Weltkulturerbe Semmeringbahn. Zum Jubiläum 150 Jahre
Semmeringbahn 1854–2004, Semmering 2003; W. Straub, C. Ritter von G. Der
geniale Pionier des Eisenbahnzeitalters im profunden Porträt, Graz 2004;
https://de.wikipedia.org (s další literaturou, stav k 22. 11. 2014).

Milan Hlavačka

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:37- Doprava, pošty, spoje]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
[[Kategorie:29- Stavař]]

[[Kategorie:1802]]
[[Kategorie:Benátky]]
[[Kategorie:1860]]
[[Kategorie:Vídeň]]