Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GILMETTI Marco Antonio ?1662-3.9.1730

{{Infobox - osoba
| jméno = Marco Antonio GILMETTI
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = kolem 1662
| místo narození = Como (Itálie)
| datum úmrtí = 3.9.1730 (datum pohřbu)
| místo úmrtí = Čachrov (u Klatov)
| povolání = 29- Stavař

| jiná jména = 
}}

'''GILMETTI, Marco Antonio''' ''(též Gillmetti , Germet, Gielmet, Giellmet), * kolem 1662 Como (Itálie), † 3. 9. 1730 (datum pohřbu) Čachrov (u Klatov), stavitel''

Poprvé se jméno severoitalského zednického mistra, později
stavitele, objevilo 1684 na Domažlicku v Poběžovicích, kdy
byl zapsán jako svědek na křtu syna zedníka Filipa Poláčka.
Nepochybně tam pobýval delší dobu, protože se v obci 1686
oženil (byl uveden jako Marcus Antonius Giellmet ex civitate
Como in Italia oriundus oficii murarii) a na sklonku téhož
roku pokřtil s manželkou syna Karla. Křty dalších pěti dětí
byly doloženy v Klatovech, poslední v Nýrsku. Teprve po svolení
hraběte Černína se 1688 přestěhoval do Chudenic, kde
však nalezl málo pracovních příležitostí, a proto se 1694 vydal
do Prahy a v červenci téhož roku se dal zapsat jako zednický
tovaryš do registru pořádku kamenického a zednického cechu
na Starém Městě. V Praze nepochybně neuspěl, vydal se
za zaměstnáním do Klatov, byl přijat v březnu 1696 a o rok později si ve městě koupil dům. Od 1709 pobýval v Nýrsku,
kde vlastnil polovinu domu a k tomu pole a louky. 1719 se
neúspěšně ucházel o místo černínského vrchnostenského stavitele.
Zřejmě stavěl jen podle cizích projektů, autorství jeho
vlastních staveb nelze bezpečně doložit, což platí především
pro zajímavý poutní kostel sv. Anny (Tanaberk, u Všerub).

Začínal patrně jako zedník, nebo dokonce jen jako tovaryš
při rozsáhlé přestavbě zámku v Poběžovicích (1682–95),
1689–92 opravoval kamenné trnože na fasádě děkanského
kostela v Klatovech, 1694–1707 vedl stavbu dominikánského
kláštera a kostela sv. Vavřince v Klatovech a jako polír řídil
po požáru 1689 obnovu klatovského jezuitského komplexu;
1697 postavil ve městě školu. Před 1695 pracoval na černínském
zámečku v Ježovech a v Nahošicích (č. o. Blížejov); 1694
začal stavět filiální kostel Čtrnácti svatých pomocníků v Dolním
Nýrsku (zbořen 1973). 1707 poslal plán, na němž zachytil
stav dvora a tvrze v Chudenicích, hraběti Heřmanu Jakubovi
Černínovi z Chudenic; 1712–17 se podílel na stavbě kostela
sv. Anny (Tanaberk), ve stejné době také na klenbě lodi kostela
sv. Ducha ve Všerubech (u Plzně). 1714–18 pracoval na kostele
sv. Anny v Javorné na Klatovsku, kde upravoval západní
část; před 1724 vybudoval pivovar v Beňovech.

'''L:''' F. Vaněk – K. Hostaš – F. A. Borovský, Soupis památek historických
a uměleckých v politickém okresu Klatovském 7, 1899, s. 47, 76; K. Tříska,
Zánik chudenické tvrze, in: ČSPSČ 47, 1939, s. 81–83; Toman 1, s. 258;
B. Štiess, M. A. G. a tanaberský kostel sv. Anny, in: Památková péče 26, 1966,
s. 279–284; týž, Několik poznámek k životopisu M. A. G., in: tamtéž 28,
1968, s. 152–153; V. Naňková, Drobná zjištění k českému baroknímu umění,
in: Umění 17, 1969, s. 623–624 a pozn. 59; Umělecké památky Čech 1,
E. Poche (ed.) 1977, s. 577; tamtéž 2, 1978, s. 64, 66; V. Naňková, Barokní
architektura v západních Čechách, in: Umění 28, 1980, s. 25, 48 a pozn. 25;
Umělecké památky Čech 3, E. Poche (ed.) 1980, s. 101, 472; 4, 1982, s. 517;
P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 276–277, 284,
414; Architekti, s. 197–198; Saur 54, s. 337.

Pavel Vlček

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:29- Stavař]]

[[Kategorie:1662]]
[[Kategorie:Como]]
[[Kategorie:1730]]
[[Kategorie:Čachrov]]