GILMETTI Marco Antonio ?1662-3.9.1730: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku GILMETTI Marco Antonio 1662-3.9.1730 na GILMETTI Marco Antonio ?1662-3.9.1730 bez založení přesměrování)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 628-629
 
}}
 
}}
  

Verze z 30. 11. 2019, 10:52

Marco Antonio GILMETTI
Narození kolem 1662
Místo narození Como (Itálie)
Úmrtí 3.9.1730 (datum pohřbu)
Místo úmrtí Čachrov (u Klatov)
Povolání 29- Stavař
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 628-629
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67009

GILMETTI, Marco Antonio (též Gillmetti , Germet, Gielmet, Giellmet), * kolem 1662 Como (Itálie), † 3. 9. 1730 (datum pohřbu) Čachrov (u Klatov), stavitel

Poprvé se jméno severoitalského zednického mistra, později stavitele, objevilo 1684 na Domažlicku v Poběžovicích, kdy byl zapsán jako svědek na křtu syna zedníka Filipa Poláčka. Nepochybně tam pobýval delší dobu, protože se v obci 1686 oženil (byl uveden jako Marcus Antonius Giellmet ex civitate Como in Italia oriundus oficii murarii) a na sklonku téhož roku pokřtil s manželkou syna Karla. Křty dalších pěti dětí byly doloženy v Klatovech, poslední v Nýrsku. Teprve po svolení hraběte Černína se 1688 přestěhoval do Chudenic, kde však nalezl málo pracovních příležitostí, a proto se 1694 vydal do Prahy a v červenci téhož roku se dal zapsat jako zednický tovaryš do registru pořádku kamenického a zednického cechu na Starém Městě. V Praze nepochybně neuspěl, vydal se za zaměstnáním do Klatov, byl přijat v březnu 1696 a o rok později si ve městě koupil dům. Od 1709 pobýval v Nýrsku, kde vlastnil polovinu domu a k tomu pole a louky. 1719 se neúspěšně ucházel o místo černínského vrchnostenského stavitele. Zřejmě stavěl jen podle cizích projektů, autorství jeho vlastních staveb nelze bezpečně doložit, což platí především pro zajímavý poutní kostel sv. Anny (Tanaberk, u Všerub).

Začínal patrně jako zedník, nebo dokonce jen jako tovaryš při rozsáhlé přestavbě zámku v Poběžovicích (1682–95), 1689–92 opravoval kamenné trnože na fasádě děkanského kostela v Klatovech, 1694–1707 vedl stavbu dominikánského kláštera a kostela sv. Vavřince v Klatovech a jako polír řídil po požáru 1689 obnovu klatovského jezuitského komplexu; 1697 postavil ve městě školu. Před 1695 pracoval na černínském zámečku v Ježovech a v Nahošicích (č. o. Blížejov); 1694 začal stavět filiální kostel Čtrnácti svatých pomocníků v Dolním Nýrsku (zbořen 1973). 1707 poslal plán, na němž zachytil stav dvora a tvrze v Chudenicích, hraběti Heřmanu Jakubovi Černínovi z Chudenic; 1712–17 se podílel na stavbě kostela sv. Anny (Tanaberk), ve stejné době také na klenbě lodi kostela sv. Ducha ve Všerubech (u Plzně). 1714–18 pracoval na kostele sv. Anny v Javorné na Klatovsku, kde upravoval západní část; před 1724 vybudoval pivovar v Beňovech.

L: F. Vaněk – K. Hostaš – F. A. Borovský, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Klatovském 7, 1899, s. 47, 76; K. Tříska, Zánik chudenické tvrze, in: ČSPSČ 47, 1939, s. 81–83; Toman 1, s. 258; B. Štiess, M. A. G. a tanaberský kostel sv. Anny, in: Památková péče 26, 1966, s. 279–284; týž, Několik poznámek k životopisu M. A. G., in: tamtéž 28, 1968, s. 152–153; V. Naňková, Drobná zjištění k českému baroknímu umění, in: Umění 17, 1969, s. 623–624 a pozn. 59; Umělecké památky Čech 1, E. Poche (ed.) 1977, s. 577; tamtéž 2, 1978, s. 64, 66; V. Naňková, Barokní architektura v západních Čechách, in: Umění 28, 1980, s. 25, 48 a pozn. 25; Umělecké památky Čech 3, E. Poche (ed.) 1980, s. 101, 472; 4, 1982, s. 517; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 276–277, 284, 414; Architekti, s. 197–198; Saur 54, s. 337.

Pavel Vlček