Verze z 9. 6. 2018, 09:43, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

GINTL Jan Bedřich 23.1.1800-19.7.1871

Z Personal
Jan Bedřich GINTL
Narození 23.1.1800
Místo narození Praha
Úmrtí 19.7.1871
Místo úmrtí Lobeč (u Kralup nad Vltavou)
Povolání

23- Lesník nebo myslivec

61- Pedagog

GINTL, Jan Bedřich (též KINDTEL, křtěn Johann Nepomuk Chrysostom), * 23. 1. 1800 Praha, † 19. 7. 1871 Lobeč (u Kralup nad Vltavou), lesník, pedagog

Byl synem měšťana a knihvazače Matyáše Kindtela a Anny, roz. Leitenbergerové. Vystudoval gymnázium a polytechniku v Praze a už 1819 nastoupil na místo lesního praktikanta na knížecím fürstenberském velkostatku Křivoklát, kde působil celý život. Postupně byl jmenován lesním a stavebním adjunktem, zemským přísežným zeměměřičem, lesním inženýrem a stavbyvedoucím, krajským examinátorem pro lesnické zkoušky, lesmistrem (1838), vrchním lesmistrem (1845) a nakonec 1854 lesním radou. 1858 vystoupil z knížecích služeb, odstěhoval se do Lobče, kde si otevřel dřevařský obchod a kde dožil.

Proslul nejen jako pokrokový praktický lesník, jenž vzorně hospodařil na výměře bezmála pětatřiceti tisíc hektarů lesní půdy a který se staral o plávku dřeva či vedl provoz na koňské dráze z Lán do Prahy, odvážející dříví z křivoklátských lesů, ale i jako pedagog, stavovský činovník a publicista. V Amalíně (Křivoklát) 1840 založil mistrovskou lesnickou školu s délkou studia osmnáct nebo dvacet čtyři měsíce, která vzdělávala především syny lesníků tamního velkostatkáře, avšak navštěvovali ji též absolventi pražské polytechniky anebo uchazeči z jiných velkostatků s předběžným vzděláním. G. se dvěma pomocníky vyučoval aritmetiku, algebru, geometrii, stereometrii, trigonometrii, nivelaci, lesnickou botaniku i entomologii, pedologii, geologii, pěstění a ochranu lesa, taxaci a rýsování plánů. Škola fungovala jen do 1848 a vychovala stovku žáků. 1838 se G. stal dopisujícím členem Vlastenecko-hospodářské společnosti, od třicátých let 19. století publikoval v odborném tisku. Spoluzaložil Českou lesnickou jednotu (Böhmischer Forstverein), 1848 byl krátce jejím prvním předsedou, přispíval do jejího periodika (Vereinschrift für Forst-, Jagd- und Naturkunde / Spolkový časopis pro lesnictví, myslivost a přírodovědu). Byl pohřben v Minicích (dnes Kralupy nad Vltavou).

D: Welchen Einfluß würde die Aufhebung der Familien-Fideicommisse und Majorate auf die Wohlfahrt des Staates und seine Bewohner ausüben?, in: Vereinschrift für Forst-, Jagd- und Naturkunde, 1849, č. 1, s. 67–70; Sonst und jetzt. Ein Curiosum aus der guten alten Jägerzeit des abgewichenen Säculums, in: tamtéž, č. 3, s. 39–52; Statuten der auf dem im Prager Kreise gelegenen…, in: tamtéž, 1850, č. 5, s. 56–62; Pensions-Regulativ für die fürstlich Fürstenbergʼschen Beamten und Diener enthalten…, in: tamtéž, s. 62–65.

L: Nedělní průmyslová škola a učiliště pro hajné a myslivce na panství křivoklátském u Rakovníku, in: Ponaučné a zábavné listy pro polní hospodáře a řemeslníky v Čechách, 1843, s. 8–10; R. Heß, Lebensbilder hervorragender Forstmänner und um das Forstwesen verdienter Mathematiker, Naturforscher und Nationalökonomen, Berlin 1885, s. 105–106 (s neúplným soupisem díla a literatury); R. Maxera, Lesnická průmyslová škola a jiné ústavy na Křivoklátě, in: Věstník Musejního spolku královského města Rakovníka, 1932, s. 28–34; A. Nechleba, Počátky upraveného hospodářství lesního na Křivoklátsku, in: Lesnická práce 13, 1934, s. 392–404; týž, K sto desátému výročí zahájení vozby na první lesní dráze v Čechách a zároveň i na kontinentu, in: tamtéž 19, 1940, s. 99–101; J. Šnobl, Lesní hospodářství na Křivoklátsku před sto lety, in: Československý les 18, 1938, s. 4–7; P. Svoboda, Křivoklátské lesy, dějiny jejich dřevin a porostů, 1943, passim; J. Nožička, Přehled vývoje našich lesů, 1957, s. 423 a rejstřík; J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 87–88; V. Malá, Proměny zámeckého parku v Lánech v 19. století, in: DVT 25, 1992, s. 96–110; G. Novotný, Lesnické školství v českých zemích do poloviny 19. století, in: Lesnictví-Forestry 41, 1995, s. 389–400 (se soupisem literatury); Legendy křivoklátských lesů, in: Raport 15, 2005, č. 43, s. 7; P. Kučera, Obraz stavitelské aktivity šlechtického rodu v období historismu, 2007, s. 23 (diplomová práce, PedF JU, České Budějovice); J. Skopeček, Dynamika a příčiny hospodaření s křivoklátskými lesy od poloviny 18. století do roku 1939, 2008, passim (diplomová práce, FHS UK, Praha); M. Zlámaný, Železniční dědictví, 2010, s. 112, 134 (doktorská disertace, Fakulta architektury ČVUT, Praha).

P: Archiv hl. m. Prahy, matrika nar. řkt. f. ú. u sv. Havla, 1787–1801, sign. HV N8, fol. 155; SOA, Praha, fond Velkostatek Křivoklát, Kancelář administrace, inv. č. 724, sign. II B-5, karton 10; inv. č. 726, sign. II B-2, karton 10; inv. č. 1123, sign. II G-2, karton 19; sign. II G-14, karton 19; matrika zemřelých řkt. f. ú. Minice, sv. 26, fol. 2.

Gustav Novotný, Martin Sovák