Verze z 10. 6. 2018, 10:09, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku GINTL Wilhelm Heinrich ml. 18.10.1869-8.6.1943 na GINTL Wilhelm Heinrich 18.10.1869-8.6.1943 bez založení přesměrování)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

GINTL Wilhelm Heinrich 18.10.1869-8.6.1943

Z Personal
Wilhelm Heinrich GINTL
Narození 18.10.1869
Místo narození Praha
Úmrtí 8.6.1943
Místo úmrtí Praha
Povolání

3- Chemik nebo alchymista 31- Potravinář

30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53297

GINTL, Wilhelm Heinrich, * 18. 10. 1869 Praha, † 8. 6. 1943 Praha, chemik, pedagog

Syn Wilhelma Friedricha G. (1843–1908) a Amalie, roz. Rosenbachové. Maturoval na německém malostranském gymnáziu, vystudoval Filozofickou fakultu německé Karlo-Ferdinandovy univerzity (PhDr. 1894). Byl 1894–96 asistentem v chemické laboratoři u G. Goldschmidta. 1896–1904 působil jako asistent chemicko-technologické laboratoře na německé technice. 1902 se habilitoval z analytické chemie, od 1899 suploval, 1904 byl jmenován mimořádným a 1910 řádným profesorem potravinářské chemie. Specializoval se na anorganickou a organickou chemii a chemickou technologii. 1918/19, 1933/34, 1934/35 a 1935/36 byl rektorem školy. Z G. iniciativy se konaly na německé technice první přednášky z metalografie a plynové analýzy. Jeho další specializaci představovalo vodárenství, kanalizace, odpady a průmyslové znečištění, výzkum kovů a jejich slitin.

G. byl členem zkušební komise pro celní úřad ve Vídni, zkušební komise autorizovaných civilních inženýrů, rakouského patentového soudu ve Vídni ad. Zasedal v rakouské panské sněmovně a předsedal rakouskému spolku pro chemii a hutní výrobu. Po 1918 byl jmenován radou Československého patentního soudu, zasedal v nejvyšší zdravotní radě, v silničních radách a byl členem Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách. 1908 byl povýšen do rytířského stavu. Manželství s Bertou, roz. Müllerovou (* 1866), zůstalo bezdětné.

L: Die k. k. Deutsche Technische Hochschule in Prag 1806–1906, F. Stark a kol. (eds.), 1906, s. 386; Birk, s. 120; B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1937, s. 121; ÖBL 1, s. 443; BL 1, s. 438; Köpfe, s. 74; Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 144.

Vít Šmerha