Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GINZEL Gustav 28.2.1932-28.11.2008

{{Infobox - osoba
| jméno = Gustav GINZEL
| obrázek = Ginzel Gustav portret.jpg
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = 28.2.1932
| místo narození = Liberec
| datum úmrtí = 28.11.2008
| místo úmrtí = Kempten (Německo)
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = 
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury<br />
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 634
}}

'''GINZEL, Gustav,''' ''* 28. 2. 1932 Liberec, † 28. 11. 2008 Kempten (Německo), horolezec''

Nejstarší z pěti dětí manželů Gustava (1892–1976) a Elfriede G. (1900–1992), vlastníků textilní továrny; bratr Wolfganga
G. (1933–2004). Po znárodnění podniku po druhé
světové válce žila rodina ve svízelných poměrech, díky otcovým
odborným znalostem však nebyla odsunuta. Děti, jejichž
mateřštinou
byla němčina, nastoupily do školy později a potýkaly
se s českým vyučovacím jazykem. G. se vyučil tkalcem,
vystudoval večerní průmyslovku a pracoval jako mistr v liberecké
Textilní tvorbě (později Textilana), finančně na studiích
podporoval mladší sourozence, sám však studium geologie
nedokončil. Nikdy se neoženil.

Od konce čtyřicátých let podnikal s bratry Wolfgangem a Hansem
(* 1938) horolezecké výlety do Jizerských
hor. Stal se jejich
zasvěceným znalcem, odborníkem na geologii a botaniku,
spolupracoval se Severočeským muzeem v Liberci a své bohaté
znalosti uveřejnil 1962 s E. Novákem v knize ''Topografie skal Jizerských hor''. 1968 spolupracoval na horolezeckém průvodci
''Nepískovcové skalní oblasti v Čechách''. 1958–59 se účastnil speleologických
výprav do propasti Velká Bikva ve Slovenském
krasu, později absolvoval přechody horských hřebenů (Vysoké
Tatry; rumunský Fagaraš, 1972; bulharský Pirin, 1973 a 1975).
Podle vlastního tvrzení navštívil osmdesát zemí; s minimálními
prostředky a s nejnutnější výbavou vystoupil na Kilimandžáro,
cestoval po mongolských stepích, projel transsibiřskou magistrálu.
Fyzické předpoklady i schopnost poradit si ve složitých
situacích ho předurčovaly k účasti na významných vědeckých
expedicích: Např. vulkanologické výpravy na souostroví
Stromboli (1959), německé expedice do sibiřského pohoří
Sajany (1970), a zejména do jihoamerických Kordiller, při
níž vystoupil na sopku Cotopaxi a vrchol hory Chimborazo
(1972). Přítel Gustav, jak býval G. nazýván, se zúčastnil expedice
Elborz-Zagros v Íránu (1969) a přírodovědecké výpravy
po stopách fosilních plazů na Sahaře (1973). Byl i náhradníkem
pro tragickou horolezeckou výpravu na Huascarán 1970.
(Její památku dodnes připomíná lyžařský závod Jizerská padesátka,
na jehož organizaci se G. od počátku podílel.)

Jeho rodina koupila 1963 na Jizerce chalupu (čp. 8, tzv. Hnojový
dům), která se stala bydlištěm rázovitého a podivínského
G., kde pořádal setkání cestovatelů a svými často vymyšlenými
příhodami bavil návštěvníky, především z NDR. Posluchačský
ohlas měly i jeho přednášky, s nimiž občas zajížděl do sousedního
Saska. 1982 byl G. zatčen a obviněn z neplacení daní,
příživnictví, pomluvy socialistického zřízení a šíření nacistických
idejí. 1983 ho Okresní soud v Jablonci nad Nisou odsoudil
na deset měsíců nepodmíněně, po odvolání byl však
osvobozen. 1995 během G. pobytu v Austrálii dům vyhořel,
požár zničil sbírky a fotografie. Přestože se stavbu podařilo obnovit,
zatrpklý G. se roku 2000 odstěhoval k sestře Friedelind
do Kemptenu (Allgäu), kde dožil. Pohřben byl v Liberci-Rudolfově.
Pro spisovatele J. Suchla se G. stal předlohou postavy
Kamila Vajdy v románu ''Senzační trio'' (1993).

'''L:''' B. Braun, V ledu a ohni And, 1976, passim; J. Suchl, Malé jizerské ticho,
2005, s. 104–107; M. Nevrlý – O. Simm – J. Pikous, Legenda o Hnojovém
domě, in: Tři Iserniny, 2006, s. 48–52; J. Ulbrich, Ein letztes Glas Rotwein
auf G. G., in: Sächsische Zeitung 4. 12. 2008; J. Klimentová, Bez Gustava
jako by už Hnoják nebyl, in: Deník Jablonecka 7. 1. 2009; S. Weiss, G. G.
a jeho jizerský svět, in: Krkonoše – Jizerské hory, únor 2009; M. Nevrlý,
Vděčné vzpomínání na G. G., in: Ročenka Jizersko-ještědského horského
spolku 2008, s. 31–52; J. Šebelka a kol., Podivín, který okrášlil svět aneb
Vzpomínání na G. G., 2015.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/c9886134-ce19-4eea-80b9-55c0bc7379b4 Bibliografie dějin Českých zemí]

Miloslav Martínek

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
[[Kategorie:1932]]
[[Kategorie:Liberec]]
[[Kategorie:2008]]
[[Kategorie:Kempten]]