GINZEL Jakob 14.7.1792-31.3.1862: Porovnání verzí

Z Personal
(GINZEL_Jakob_14.7.1792-31.3.1862)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 14.7.1792
 
| datum narození = 14.7.1792
| místo narození =  
+
| místo narození = Liberec
 
| datum úmrtí = 31.3.1862
 
| datum úmrtí = 31.3.1862
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Liberec
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jakob GINZEL
+
}}
 +
 
 +
'''GINZEL, Jakob''' ''(též Jacob), * 14. 7. 1792 Liberec, † 31. 3. 1862 Liberec, malíř, stavitel betlémů''
 +
 
 +
V dílně svého otce se vyučil truhlářem. Již tehdy se zabýval
 +
výrobou betlémů a také kreslil; předlohou mu byly staré rytiny
 +
a příroda. 1814 přišel jako tovaryš do Prahy, kde měl
 +
začít pracovat u truhlářského mistra. Seznámil se s malířem
 +
F. Waldherrem, který ho doporučil svému učiteli J. Berglerovi,
 +
řediteli pražské AVU. Studium na ní G. umožnila finanční
 +
podpora hraběte K. K. Clam-Gallase. Nesouhlas s eklektickým
 +
zaměřením školy ho 1818 přiměl k odchodu na akademii
 +
do Drážďan, kde se v galerii setkal s díly P. P. Rubense, A. van
 +
Dycka, F. Snyderse, Tiziana ad. 1820–30 vytvořil na zakázku
 +
asi čtyři stovky portrétů libereckých měšťanů; podobizny prezentoval
 +
na výstavách v pražském Klementinu. Maloval též
 +
figury do vánočních betlémů, jejichž stavba patřila v libereckých
 +
rodinách k oblíbené tradici. Vyráběl je s bratrem Franzem
 +
(1794–1827), uměleckým truhlářem a mechanikem; G. kreslil
 +
figury, které Franz vystřihoval, lepil na tuhý papír a zpevňoval
 +
dřevěnou konstrukcí; k tomu vyráběl architektonické prvky
 +
betlémů a doplňoval mechanikou. 1839 vystavil G. jesličky
 +
v pražském paláci Platýz. 1840 založil v Praze se svolením zemského
 +
gubernia kreslířskou školu, ta však neuspěla. Poté co mu
 +
zemřela manželka a oba synové, se G. vrátil do Liberce a oženil
 +
se podruhé. 1853 vystavoval ve Vídni dílo ''Dioráma betléma''
 +
s šesti sty padesáti figurami. Betlém byl pozitivně hodnocen
 +
tiskem i profesorem vídeňské Akademie výtvarných umění, malířem J. Führichem. Dva G. neúplné betlémy byly uloženy
 +
ve sbírkách Severočeského muzea v Liberci. Dochovaly se
 +
olejomalby figur na lepence, rostliny a stáda, ale krajina, pozadí
 +
a architektura chybějí. Podoba G. jesličkových postav vychází
 +
z nazarenismu. G. produkce čítá více než tisícovku figur.
 +
 
 +
D: oltářní obrazy a křížová cesta, kostel sv. Vavřince, Dlouhý Most, 1825 až
 +
1835; oltářní obraz Narození Kristovo, kostel sv. Jana Křtitele, Liberec-Rochlice, 1829; podobizna faráře Františka Wolfa, arciděkanství Liberec, 1834; obraz Ecce homo, kostel sv. Jakuba apoštola, Václavice (Hrádek
 +
nad Nisou), 1835; oltářní obraz Ježíš v Emauzích, kostel Nejsvětější
 +
Trojice, Vratislavice nad Nisou, 1841; oltářní obraz Panny Marie Vítězné,
 +
sakristie kostela sv. Kříže, Liberec, 1846; Podobizna dámy se zlatým čepcem,
 +
Severočeské muzeum v Liberci, 1824; podobizny libereckých děkanů, tamtéž,
 +
Podobizna dámy v úboru z doby Marie Terezie, tamtéž.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 10, s. 136; MSN 2, s. 992; KSN 4, s. 484; Toman 1, s. 258; ÖBL 1,
 +
s. 444; BL 1, s. 439; ADB 9, s. 177n.; E. Výtisková, J. G. (1792–1862). Výstava
 +
obrazů a kreseb k 200. výročí narození, 1992; Mistr portrétu, in: Severočeský
 +
regionální deník 18. 2. 1992, s. 5; B. Krámská, Johann Florian Schäfer
 +
a J. G. – nejvýznamnější osobnosti libereckého betlémářství, in: Sborník
 +
Severočeského muzea. Historia 11, 1993, s. 85–94; I. Taller, Malíř betlémů
 +
J. G. Osudy slavných rodáků z libereckého regionu, in: Severočeské noviny.
 +
Liberecký den 11. 1. 1994, s. 9; týž, V Liberci žádaný portrétista J. G. se stal
 +
také předním betlémářem, in: Mladá fronta Dnes. Příloha Severovýchodní
 +
Čechy 12. 12. 1998, s. 6.
 +
 
 +
Eva Lukešová
  
== Literatura ==
 
  s. 85 an.;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
  
 
[[Kategorie:1792]]
 
[[Kategorie:1792]]
 +
[[Kategorie:Liberec]]
 
[[Kategorie:1862]]
 
[[Kategorie:1862]]
 +
[[Kategorie:Liberec]]

Verze z 10. 6. 2018, 10:44

Jakob GINZEL
Narození 14.7.1792
Místo narození Liberec
Úmrtí 31.3.1862
Místo úmrtí Liberec
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

GINZEL, Jakob (též Jacob), * 14. 7. 1792 Liberec, † 31. 3. 1862 Liberec, malíř, stavitel betlémů

V dílně svého otce se vyučil truhlářem. Již tehdy se zabýval výrobou betlémů a také kreslil; předlohou mu byly staré rytiny a příroda. 1814 přišel jako tovaryš do Prahy, kde měl začít pracovat u truhlářského mistra. Seznámil se s malířem F. Waldherrem, který ho doporučil svému učiteli J. Berglerovi, řediteli pražské AVU. Studium na ní G. umožnila finanční podpora hraběte K. K. Clam-Gallase. Nesouhlas s eklektickým zaměřením školy ho 1818 přiměl k odchodu na akademii do Drážďan, kde se v galerii setkal s díly P. P. Rubense, A. van Dycka, F. Snyderse, Tiziana ad. 1820–30 vytvořil na zakázku asi čtyři stovky portrétů libereckých měšťanů; podobizny prezentoval na výstavách v pražském Klementinu. Maloval též figury do vánočních betlémů, jejichž stavba patřila v libereckých rodinách k oblíbené tradici. Vyráběl je s bratrem Franzem (1794–1827), uměleckým truhlářem a mechanikem; G. kreslil figury, které Franz vystřihoval, lepil na tuhý papír a zpevňoval dřevěnou konstrukcí; k tomu vyráběl architektonické prvky betlémů a doplňoval mechanikou. 1839 vystavil G. jesličky v pražském paláci Platýz. 1840 založil v Praze se svolením zemského gubernia kreslířskou školu, ta však neuspěla. Poté co mu zemřela manželka a oba synové, se G. vrátil do Liberce a oženil se podruhé. 1853 vystavoval ve Vídni dílo Dioráma betléma s šesti sty padesáti figurami. Betlém byl pozitivně hodnocen tiskem i profesorem vídeňské Akademie výtvarných umění, malířem J. Führichem. Dva G. neúplné betlémy byly uloženy ve sbírkách Severočeského muzea v Liberci. Dochovaly se olejomalby figur na lepence, rostliny a stáda, ale krajina, pozadí a architektura chybějí. Podoba G. jesličkových postav vychází z nazarenismu. G. produkce čítá více než tisícovku figur.

D: oltářní obrazy a křížová cesta, kostel sv. Vavřince, Dlouhý Most, 1825 až 1835; oltářní obraz Narození Kristovo, kostel sv. Jana Křtitele, Liberec-Rochlice, 1829; podobizna faráře Františka Wolfa, arciděkanství Liberec, 1834; obraz Ecce homo, kostel sv. Jakuba apoštola, Václavice (Hrádek nad Nisou), 1835; oltářní obraz Ježíš v Emauzích, kostel Nejsvětější Trojice, Vratislavice nad Nisou, 1841; oltářní obraz Panny Marie Vítězné, sakristie kostela sv. Kříže, Liberec, 1846; Podobizna dámy se zlatým čepcem, Severočeské muzeum v Liberci, 1824; podobizny libereckých děkanů, tamtéž, Podobizna dámy v úboru z doby Marie Terezie, tamtéž.

L: OSN 10, s. 136; MSN 2, s. 992; KSN 4, s. 484; Toman 1, s. 258; ÖBL 1, s. 444; BL 1, s. 439; ADB 9, s. 177n.; E. Výtisková, J. G. (1792–1862). Výstava obrazů a kreseb k 200. výročí narození, 1992; Mistr portrétu, in: Severočeský regionální deník 18. 2. 1992, s. 5; B. Krámská, Johann Florian Schäfer a J. G. – nejvýznamnější osobnosti libereckého betlémářství, in: Sborník Severočeského muzea. Historia 11, 1993, s. 85–94; I. Taller, Malíř betlémů J. G. Osudy slavných rodáků z libereckého regionu, in: Severočeské noviny. Liberecký den 11. 1. 1994, s. 9; týž, V Liberci žádaný portrétista J. G. se stal také předním betlémářem, in: Mladá fronta Dnes. Příloha Severovýchodní Čechy 12. 12. 1998, s. 6.

Eva Lukešová