GINZEL Jakob 14.7.1792-31.3.1862

Z Personal
Jakob GINZEL
Narození 14.7.1792
Místo narození Liberec
Úmrtí 31.3.1862
Místo úmrtí Liberec
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

GINZEL, Jakob (též Jacob), * 14. 7. 1792 Liberec, † 31. 3. 1862 Liberec, malíř, stavitel betlémů

V dílně svého otce se vyučil truhlářem. Již tehdy se zabýval výrobou betlémů a také kreslil; předlohou mu byly staré rytiny a příroda. 1814 přišel jako tovaryš do Prahy, kde měl začít pracovat u truhlářského mistra. Seznámil se s malířem F. Waldherrem, který ho doporučil svému učiteli J. Berglerovi, řediteli pražské AVU. Studium na ní G. umožnila finanční podpora hraběte K. K. Clam-Gallase. Nesouhlas s eklektickým zaměřením školy ho 1818 přiměl k odchodu na akademii do Drážďan, kde se v galerii setkal s díly P. P. Rubense, A. van Dycka, F. Snyderse, Tiziana ad. 1820–30 vytvořil na zakázku asi čtyři stovky portrétů libereckých měšťanů; podobizny prezentoval na výstavách v pražském Klementinu. Maloval též figury do vánočních betlémů, jejichž stavba patřila v libereckých rodinách k oblíbené tradici. Vyráběl je s bratrem Franzem (1794–1827), uměleckým truhlářem a mechanikem; G. kreslil figury, které Franz vystřihoval, lepil na tuhý papír a zpevňoval dřevěnou konstrukcí; k tomu vyráběl architektonické prvky betlémů a doplňoval mechanikou. 1839 vystavil G. jesličky v pražském paláci Platýz. 1840 založil v Praze se svolením zemského gubernia kreslířskou školu, ta však neuspěla. Poté co mu zemřela manželka a oba synové, se G. vrátil do Liberce a oženil se podruhé. 1853 vystavoval ve Vídni dílo Dioráma betléma s šesti sty padesáti figurami. Betlém byl pozitivně hodnocen tiskem i profesorem vídeňské Akademie výtvarných umění, malířem J. Führichem. Dva G. neúplné betlémy byly uloženy ve sbírkách Severočeského muzea v Liberci. Dochovaly se olejomalby figur na lepence, rostliny a stáda, ale krajina, pozadí a architektura chybějí. Podoba G. jesličkových postav vychází z nazarenismu. G. produkce čítá více než tisícovku figur.

D: oltářní obrazy a křížová cesta, kostel sv. Vavřince, Dlouhý Most, 1825 až 1835; oltářní obraz Narození Kristovo, kostel sv. Jana Křtitele, Liberec-Rochlice, 1829; podobizna faráře Františka Wolfa, arciděkanství Liberec, 1834; obraz Ecce homo, kostel sv. Jakuba apoštola, Václavice (Hrádek nad Nisou), 1835; oltářní obraz Ježíš v Emauzích, kostel Nejsvětější Trojice, Vratislavice nad Nisou, 1841; oltářní obraz Panny Marie Vítězné, sakristie kostela sv. Kříže, Liberec, 1846; Podobizna dámy se zlatým čepcem, Severočeské muzeum v Liberci, 1824; podobizny libereckých děkanů, tamtéž, Podobizna dámy v úboru z doby Marie Terezie, tamtéž.

L: OSN 10, s. 136; MSN 2, s. 992; KSN 4, s. 484; Toman 1, s. 258; ÖBL 1, s. 444; BL 1, s. 439; ADB 9, s. 177n.; E. Výtisková, J. G. (1792–1862). Výstava obrazů a kreseb k 200. výročí narození, 1992; Mistr portrétu, in: Severočeský regionální deník 18. 2. 1992, s. 5; B. Krámská, Johann Florian Schäfer a J. G. – nejvýznamnější osobnosti libereckého betlémářství, in: Sborník Severočeského muzea. Historia 11, 1993, s. 85–94; I. Taller, Malíř betlémů J. G. Osudy slavných rodáků z libereckého regionu, in: Severočeské noviny. Liberecký den 11. 1. 1994, s. 9; týž, V Liberci žádaný portrétista J. G. se stal také předním betlémářem, in: Mladá fronta Dnes. Příloha Severovýchodní Čechy 12. 12. 1998, s. 6.

Eva Lukešová