GIRGAL Otto 29.9.1886-15.3.1958: Porovnání verzí
(GIRGAL_Otto_29.9.1886-15.3.1958) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.9.1886 | | datum narození = 29.9.1886 | ||
− | | místo narození = Majdanek u Lublina | + | | místo narození = Majdanek (u Lublina, Polsko) |
| datum úmrtí = 15.3.1958 | | datum úmrtí = 15.3.1958 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''GIRGAL, Otto,''' ''* 29. 9. 1886 Majdanek (u Lublinu, Polsko), † 15. 3. 1958 Praha, nakladatel, knihkupec'' | ||
+ | |||
+ | Rodina pocházela z ruského záboru Polska, G. prožil většinu | ||
+ | života v Praze. Po maturitě na gymnáziu se jako praktikant | ||
+ | připravoval na profesionální dráhu nakladatele a knihkupce | ||
+ | v pražské firmě Hejda a Tuček. Po vyučení pracoval pro další | ||
+ | nakladatele. Od 1912 se neúspěšně pokoušel založit vlastní | ||
+ | podnik, koncesi získal až 1914. Jeho samostatné podnikání | ||
+ | zdržela první světová válka. Vzhledem k tomu, že byl uznán | ||
+ | neschopným vojenské služby, mohl 1917 otevřít vlastní knihkupectví a o rok později nakladatelství. 1925 k němu připojil | ||
+ | závod s hudebninami a půjčovnu knih. G. vydával především | ||
+ | překladovou literaturu (H. Greville, J. London, A. Musset, | ||
+ | M. Prévost ad.). K významným počinům patřila počátkem | ||
+ | dvacátých let technicky zaměřená Knihovna pro vynálezce. | ||
+ | Vlastní vydavatelský program G. profiloval později. Po první světové válce se spřátelil s řadou domácích umělců (S. K. | ||
+ | Neumann, I. Olbracht, H. Malířová, J. Seifert) a poskytl jim | ||
+ | své nakladatelství. Sdílel s nimi levicové smýšlení, tomu odpovídalo zaměření podniku i společenské kontakty. Osobní | ||
+ | a pracovní styky přivedly G. také k dlouhodobé spolupráci | ||
+ | s F. X. Šaldou. 1928–37 vydával ''Šaldův zápisník'', který od něj | ||
+ | převzalo nakladatelství Melantrich. K pětašedesátým narozeninám F. X. Šaldy připravil jubilejní sborník a otiskl ně- | ||
+ | které jeho přednášky. Ve druhé polovině třicátých let přispěl | ||
+ | mj. ke zmírnění napětí mezi Šaldou na jedné straně a bratry | ||
+ | J. a K. Čapkovými i F. Peroutkou na straně druhé. G. se zabýval také divadlem včetně jeho technického zázemí. Účastnil se | ||
+ | práce ve Sboru pro zřízení druhého Národního divadla v Praze. | ||
+ | 1930 krátce vydával měsíčník ''Nová scéna'' (vyšlo jen šest čísel), | ||
+ | který však zásluhou redaktora J. Seiferta přinesl nový pohled | ||
+ | na divadlo. 1933–36 byl G. generálním komisionářem šestisvazkových ''Dějin Národního divadla'' a dalších divadelních | ||
+ | publikací. Za druhé světové války G. knihkupectví přežívalo, | ||
+ | v nakladatelském programu však nebylo možné pokračovat. | ||
+ | Posledním významným dílem v předválečném duchu byla | ||
+ | Božena Němcová bojující od J. Fučíka. Na tradici nakladatelství navázal G. po nacistické okupaci. 1945–49 vydával časopis | ||
+ | Otázky divadla a filmu, který redigoval J. Honzl. G. knihkupectví a nakladatelství představovalo po celou dobu své | ||
+ | existence pro část kulturní veřejnosti nejen zdroj literatury, ale | ||
+ | také místo diskusí a komunikace. Zaniklo 1950 v souvislosti | ||
+ | se znárodněním. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' LČL 1, s. 800–801 (se soupisem díla a literatury); Tomeš 1, s. 364–365; | ||
+ | J. Mourková, O. G. (1886–1958). Literární pozůstalost, 1969; J. Firt, Knihy | ||
+ | a osudy, Köln a. R. 1972, rejstřík; L. K. Žižka, Paměti a osudy. Knihkupecké | ||
+ | vzpomínky na léta 1871–1884, 1999, rejstřík; Kniha a národ 1939–1945, | ||
+ | V. Poláček (ed.), 2004, rejstřík; V. Charous, O. G. a jeho podíl na rozvoji | ||
+ | české knižní kultury, in: Zprávy českých biblioflů, 2005, č. 2, s. 71–83. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' LA PNP, Praha, osobní fond a část nakladatelského archivu. | ||
+ | |||
+ | Pavla Vošahlíková | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]] | [[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]] | ||
Řádka 19: | Řádka 64: | ||
[[Kategorie:1886]] | [[Kategorie:1886]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Majdanek]] |
[[Kategorie:1958]] | [[Kategorie:1958]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 20. 6. 2018, 18:59
Otto GIRGAL | |
Narození | 29.9.1886 |
---|---|
Místo narození | Majdanek (u Lublina, Polsko) |
Úmrtí | 15.3.1958 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury 67- Nakladatel nebo vydavatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46442 |
GIRGAL, Otto, * 29. 9. 1886 Majdanek (u Lublinu, Polsko), † 15. 3. 1958 Praha, nakladatel, knihkupec
Rodina pocházela z ruského záboru Polska, G. prožil většinu života v Praze. Po maturitě na gymnáziu se jako praktikant připravoval na profesionální dráhu nakladatele a knihkupce v pražské firmě Hejda a Tuček. Po vyučení pracoval pro další nakladatele. Od 1912 se neúspěšně pokoušel založit vlastní podnik, koncesi získal až 1914. Jeho samostatné podnikání zdržela první světová válka. Vzhledem k tomu, že byl uznán neschopným vojenské služby, mohl 1917 otevřít vlastní knihkupectví a o rok později nakladatelství. 1925 k němu připojil závod s hudebninami a půjčovnu knih. G. vydával především překladovou literaturu (H. Greville, J. London, A. Musset, M. Prévost ad.). K významným počinům patřila počátkem dvacátých let technicky zaměřená Knihovna pro vynálezce. Vlastní vydavatelský program G. profiloval později. Po první světové válce se spřátelil s řadou domácích umělců (S. K. Neumann, I. Olbracht, H. Malířová, J. Seifert) a poskytl jim své nakladatelství. Sdílel s nimi levicové smýšlení, tomu odpovídalo zaměření podniku i společenské kontakty. Osobní a pracovní styky přivedly G. také k dlouhodobé spolupráci s F. X. Šaldou. 1928–37 vydával Šaldův zápisník, který od něj převzalo nakladatelství Melantrich. K pětašedesátým narozeninám F. X. Šaldy připravil jubilejní sborník a otiskl ně- které jeho přednášky. Ve druhé polovině třicátých let přispěl mj. ke zmírnění napětí mezi Šaldou na jedné straně a bratry J. a K. Čapkovými i F. Peroutkou na straně druhé. G. se zabýval také divadlem včetně jeho technického zázemí. Účastnil se práce ve Sboru pro zřízení druhého Národního divadla v Praze. 1930 krátce vydával měsíčník Nová scéna (vyšlo jen šest čísel), který však zásluhou redaktora J. Seiferta přinesl nový pohled na divadlo. 1933–36 byl G. generálním komisionářem šestisvazkových Dějin Národního divadla a dalších divadelních publikací. Za druhé světové války G. knihkupectví přežívalo, v nakladatelském programu však nebylo možné pokračovat. Posledním významným dílem v předválečném duchu byla Božena Němcová bojující od J. Fučíka. Na tradici nakladatelství navázal G. po nacistické okupaci. 1945–49 vydával časopis Otázky divadla a filmu, který redigoval J. Honzl. G. knihkupectví a nakladatelství představovalo po celou dobu své existence pro část kulturní veřejnosti nejen zdroj literatury, ale také místo diskusí a komunikace. Zaniklo 1950 v souvislosti se znárodněním.
L: LČL 1, s. 800–801 (se soupisem díla a literatury); Tomeš 1, s. 364–365; J. Mourková, O. G. (1886–1958). Literární pozůstalost, 1969; J. Firt, Knihy a osudy, Köln a. R. 1972, rejstřík; L. K. Žižka, Paměti a osudy. Knihkupecké vzpomínky na léta 1871–1884, 1999, rejstřík; Kniha a národ 1939–1945, V. Poláček (ed.), 2004, rejstřík; V. Charous, O. G. a jeho podíl na rozvoji české knižní kultury, in: Zprávy českých biblioflů, 2005, č. 2, s. 71–83.
P: LA PNP, Praha, osobní fond a část nakladatelského archivu.
Pavla Vošahlíková