Biografický slovník
GIRSA Josef 6.10.1874-22.11.1967: Porovnání verzí
(GIRSA_Josef_4.10.1874-22.11.1967) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Josef GIRSA | | jméno = Josef GIRSA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 6.10.1874 |
| − | | místo narození = Šepetovka | + | | místo narození = Šepetovka (Ukrajina) |
| datum úmrtí = 22.11.1967 | | datum úmrtí = 22.11.1967 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 637 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''GIRSA, Josef,''' ''* 6. 10. 1874 Šepetovka (Ukrajina), † 22. 11. 1967 Praha, manažer, diplomat'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v české rodině žijící v Podolské gubernii carského Ruska; bratr Václava G. (1875–1954). Po studiu na vyšší | ||
| + | hospodářské škole v ukrajinské Umani pracoval jako ředitel | ||
| + | na velkostatku šlechtické rodiny Potockých, 1912–18 v továrnách a statcích Mariinské akciové společnosti ve Voroněži. | ||
| + | Po říjnové revoluci odešel koncem 1917 řídit továrnu do Černigovské oblasti. 1919 ho uvěznili bolševici. V žaláři zůstal | ||
| + | do 1920, kdy byl vyměněn do Polska. Poté působil jako úředník pobočky polského ministerstva zemědělství v Poznani. | ||
| + | Od 1921 pracoval více než deset let v Československu v diplomatických službách. V červnu se stal vedoucím československé | ||
| + | obchodní mise v Charkově, o dva měsíce později byl ustanoven | ||
| + | přednostou obchodní mise v Moskvě. Po uzavření prozatímních smluv mezi ČSR a Ruskou a Ukrajinskou sovětskou republikou v červnu 1922 byl jmenován vedoucím tzv. československého zastupitelstva v Moskvě, které mělo požívat všech | ||
| + | diplomatických výsad kromě titulu vyslanectví. Nahrazovalo | ||
| + | standardní ambasádu v sovětské metropoli až do oficiálního | ||
| + | navázání diplomatických styků mezi ČSR a SSSR v červnu | ||
| + | 1934. G. stál v jeho čele až do 1931. Po přeložení do Prahy odešel koncem 1931 ze zdravotních důvodů do výslužby. | ||
| + | Po vzniku protektorátu byl 1939 krátce vězněn, po propuštění | ||
| + | se stáhl do ústraní. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSND 2/2, s. 865; KSN 4, s. 486; Kolář Elity, s. 65; J. Dejmek a kol., | ||
| + | Diplomacie Československa 2, 2013, s. 70; A. Muratov – D. Muratova, | ||
| + | Diplomaty J. i Vaclav G., in: Russkoje Slovo, 2011, č. 4, s. 16–20; č. 5, | ||
| + | s. 18–21, č. 6, s. 16–19; tíž, Russkije Čechi Vaclav Girsa i J. G. – diplomaty Čechoslovackoj Respubliki, ispolniteli gumanitarnych programm, in: | ||
| + | Russkaja akcija pomošči v Čechoslovakii. Istorija, značenije, nasledije, | ||
| + | L. Babka – I. Zolotarev (eds.), 2012, s. 255–262; J. Marek, Interhelpo – | ||
| + | stručné dějiny československého vystěhovaleckého družstva v SSSR, 2013 | ||
| + | (rigorózní práce, FF UP, Olomouc), s. 19, 45–47. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv Ministerstva zahraničních věcí, Praha, osobní spis. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/cdc39d39-c140-49e4-ada1-456a1fea0ec9 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Jindřich Dejmek | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
Aktuální verze z 9. 1. 2022, 23:23
| Josef GIRSA | |
 | |
| Narození | 6.10.1874 |
|---|---|
| Místo narození | Šepetovka (Ukrajina) |
| Úmrtí | 22.11.1967 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 637 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46445 |
GIRSA, Josef, * 6. 10. 1874 Šepetovka (Ukrajina), † 22. 11. 1967 Praha, manažer, diplomat
Narodil se v české rodině žijící v Podolské gubernii carského Ruska; bratr Václava G. (1875–1954). Po studiu na vyšší hospodářské škole v ukrajinské Umani pracoval jako ředitel na velkostatku šlechtické rodiny Potockých, 1912–18 v továrnách a statcích Mariinské akciové společnosti ve Voroněži. Po říjnové revoluci odešel koncem 1917 řídit továrnu do Černigovské oblasti. 1919 ho uvěznili bolševici. V žaláři zůstal do 1920, kdy byl vyměněn do Polska. Poté působil jako úředník pobočky polského ministerstva zemědělství v Poznani. Od 1921 pracoval více než deset let v Československu v diplomatických službách. V červnu se stal vedoucím československé obchodní mise v Charkově, o dva měsíce později byl ustanoven přednostou obchodní mise v Moskvě. Po uzavření prozatímních smluv mezi ČSR a Ruskou a Ukrajinskou sovětskou republikou v červnu 1922 byl jmenován vedoucím tzv. československého zastupitelstva v Moskvě, které mělo požívat všech diplomatických výsad kromě titulu vyslanectví. Nahrazovalo standardní ambasádu v sovětské metropoli až do oficiálního navázání diplomatických styků mezi ČSR a SSSR v červnu 1934. G. stál v jeho čele až do 1931. Po přeložení do Prahy odešel koncem 1931 ze zdravotních důvodů do výslužby. Po vzniku protektorátu byl 1939 krátce vězněn, po propuštění se stáhl do ústraní.
L: OSND 2/2, s. 865; KSN 4, s. 486; Kolář Elity, s. 65; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, 2013, s. 70; A. Muratov – D. Muratova, Diplomaty J. i Vaclav G., in: Russkoje Slovo, 2011, č. 4, s. 16–20; č. 5, s. 18–21, č. 6, s. 16–19; tíž, Russkije Čechi Vaclav Girsa i J. G. – diplomaty Čechoslovackoj Respubliki, ispolniteli gumanitarnych programm, in: Russkaja akcija pomošči v Čechoslovakii. Istorija, značenije, nasledije, L. Babka – I. Zolotarev (eds.), 2012, s. 255–262; J. Marek, Interhelpo – stručné dějiny československého vystěhovaleckého družstva v SSSR, 2013 (rigorózní práce, FF UP, Olomouc), s. 19, 45–47.
P: Archiv Ministerstva zahraničních věcí, Praha, osobní spis.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jindřich Dejmek
