Biografický slovník
GLÜCKSELIG August Maria 16.10.1809-9.9.1870: Porovnání verzí
(GLÜCKSELIG_August_Maria_22.10.1809-10.9.1870) |
m (Holoubková přesunul stránku GLÜCKSELIG August Maria 22.10.1809-10.9.1870 na GLÜCKSELIG August Maria 16.10.1809-9.9.1870 bez založení přesměrování) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = August Maria GLÜCKSELIG | | jméno = August Maria GLÜCKSELIG | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 16.10.1809 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 9.9.1870 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Loket |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 657 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''GLÜCKSELIG, August Maria,''' ''* 16. 10. 1809 Praha, † 9. 9. 1870 Loket, lékař, zoolog, mineralog'' | ||
| + | |||
| + | Datum narození bývá uváděno také 22. 10., datum úmrtí | ||
| + | 10. 9. Pocházel z rodiny advokáta Caspara G. Již během studia na malostranském gymnáziu projevoval zájem o přírodní | ||
| + | vědy. Od 1826 studoval medicínu v Praze (MUDr. 1832), kde | ||
| + | jako disertaci obhájil soupis plazů a obojživelníků v českých | ||
| + | zemích. Identifkoval třináct druhů plazů a stejný počet obojživelníků. Krátce působil jako sekundář ve Všeobecné nemocnici | ||
| + | v Praze a jako odborník na léčbu cholery na Královéhradecku. | ||
| + | Pracoval jako asistent speciální přírodovědy u J. S. Presla | ||
| + | na lékařské fakultě, od 1833 jako městský lékař v Lokti, kde | ||
| + | dožil a kde byl jmenován čestným občanem. Inicioval tam | ||
| + | založení nemocnice, kterou načas řídil. V revolučním roce 1848 | ||
| + | redigoval v Karlových Varech časopis ''Wochenblätter für Freiheit und Gesetz''. 1854 suploval přírodovědecké přednášky na reálce | ||
| + | v Lokti. 1846 získal na pražské univerzitě doktorát z chirurgie. | ||
| + | Zpracoval přírodovědecký popis okolí města Loket | ||
| + | ''Der Elbogner Kreis des Königreichs Böhmen in medizinisch, naturhistorischer und statistischer Hinsicht geschildert'' (1842), ceněný i pro | ||
| + | literární kvality. Geologickou kapitolu revidoval W. Haidinger | ||
| + | (později ředitel Říšského geologického ústavu ve Vídni), který | ||
| + | region znal z dřívějšího působení v rodinné porcelánce v Lokti, | ||
| + | květenu regionu zpracoval G. přítel, loketský lékárník A. Ortmann. 1851G. popsal fosilní pryskyřici podobnou jantaru | ||
| + | z terciéru chebské pánve, objevil nové naleziště korundu u Bečova nad Teplou a uranovou slídu (autunit) u Nejdku. Poznatky z mineralogického výzkumu cíno-wolframového zrudnění | ||
| + | na ložisku Horní Slavkov přednášel na sjezdech německých | ||
| + | přírodovědců a lékařů 1856 a 1862, z Horního Slavkova popsal 1864 krystalové tvary apatitu, včetně dvojčatných srůstů. | ||
| + | Svou sbírku nerostů prodal 1868 do Vídně. | ||
| + | |||
| + | Byl členem Společnosti Muzea Království českého a spolku | ||
| + | Lotos. Působil v komunální politice. Na hřbitově poblíž kaple | ||
| + | má pomník (náhrobek z již neexistujícího hřbitova se zachoval | ||
| + | jako kulturní památka). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Schlaggenwald, eine monographische Skizze, in: Halle’schen Zeitschrift für | ||
| + | die gesammten Naturwissenschaften, 1854, Bd. 3, s. 257; Das Vorkommen | ||
| + | des Apatites und Flusses auf den Zinnerzlagerstätten in Schlaggenwald, | ||
| + | in: Zeitschrift der Deutschen geologischen Gesellschaft (Stuttgart) 16, 1864, | ||
| + | s. 136–145. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' A. Wraný, Die Pflege der Mineralogie in Böhmen, 1896, passim, zejm. | ||
| + | s. 224–226; V. J. Procházka, Repertorium literatury geologické a mineralogické Království českého, 1897, s. 54–55; BL 1, s. 446; EBL1, s.168, 170; BSPLF1, | ||
| + | s. 100; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 83, 100, | ||
| + | 557; V. Prokop – L. Smola, Biografický lexikon sokolovského regionu, 2009, | ||
| + | s. 107. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský, Jiří Martínek | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1809]] | [[Kategorie:1809]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1870]] | [[Kategorie:1870]] | ||
| + | [[Kategorie:Loket]] | ||
Aktuální verze z 23. 3. 2021, 14:14
| August Maria GLÜCKSELIG | |
 | |
| Narození | 16.10.1809 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 9.9.1870 |
| Místo úmrtí | Loket |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 657 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82433 |
GLÜCKSELIG, August Maria, * 16. 10. 1809 Praha, † 9. 9. 1870 Loket, lékař, zoolog, mineralog
Datum narození bývá uváděno také 22. 10., datum úmrtí 10. 9. Pocházel z rodiny advokáta Caspara G. Již během studia na malostranském gymnáziu projevoval zájem o přírodní vědy. Od 1826 studoval medicínu v Praze (MUDr. 1832), kde jako disertaci obhájil soupis plazů a obojživelníků v českých zemích. Identifkoval třináct druhů plazů a stejný počet obojživelníků. Krátce působil jako sekundář ve Všeobecné nemocnici v Praze a jako odborník na léčbu cholery na Královéhradecku. Pracoval jako asistent speciální přírodovědy u J. S. Presla na lékařské fakultě, od 1833 jako městský lékař v Lokti, kde dožil a kde byl jmenován čestným občanem. Inicioval tam založení nemocnice, kterou načas řídil. V revolučním roce 1848 redigoval v Karlových Varech časopis Wochenblätter für Freiheit und Gesetz. 1854 suploval přírodovědecké přednášky na reálce v Lokti. 1846 získal na pražské univerzitě doktorát z chirurgie. Zpracoval přírodovědecký popis okolí města Loket Der Elbogner Kreis des Königreichs Böhmen in medizinisch, naturhistorischer und statistischer Hinsicht geschildert (1842), ceněný i pro literární kvality. Geologickou kapitolu revidoval W. Haidinger (později ředitel Říšského geologického ústavu ve Vídni), který region znal z dřívějšího působení v rodinné porcelánce v Lokti, květenu regionu zpracoval G. přítel, loketský lékárník A. Ortmann. 1851G. popsal fosilní pryskyřici podobnou jantaru z terciéru chebské pánve, objevil nové naleziště korundu u Bečova nad Teplou a uranovou slídu (autunit) u Nejdku. Poznatky z mineralogického výzkumu cíno-wolframového zrudnění na ložisku Horní Slavkov přednášel na sjezdech německých přírodovědců a lékařů 1856 a 1862, z Horního Slavkova popsal 1864 krystalové tvary apatitu, včetně dvojčatných srůstů. Svou sbírku nerostů prodal 1868 do Vídně.
Byl členem Společnosti Muzea Království českého a spolku Lotos. Působil v komunální politice. Na hřbitově poblíž kaple má pomník (náhrobek z již neexistujícího hřbitova se zachoval jako kulturní památka).
D: Schlaggenwald, eine monographische Skizze, in: Halle’schen Zeitschrift für die gesammten Naturwissenschaften, 1854, Bd. 3, s. 257; Das Vorkommen des Apatites und Flusses auf den Zinnerzlagerstätten in Schlaggenwald, in: Zeitschrift der Deutschen geologischen Gesellschaft (Stuttgart) 16, 1864, s. 136–145.
L: A. Wraný, Die Pflege der Mineralogie in Böhmen, 1896, passim, zejm. s. 224–226; V. J. Procházka, Repertorium literatury geologické a mineralogické Království českého, 1897, s. 54–55; BL 1, s. 446; EBL1, s.168, 170; BSPLF1, s. 100; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 83, 100, 557; V. Prokop – L. Smola, Biografický lexikon sokolovského regionu, 2009, s. 107.
Pavel Vlašímský, Jiří Martínek
