GLÜCKSELIG August Maria 16.10.1809-9.9.1870: Porovnání verzí

Verze z 3. 12. 2019, 22:29

August Maria GLÜCKSELIG
Narození	16.10.1809
Místo narození	Praha
Úmrtí	9.9.1870
Místo úmrtí	Loket
Povolání	15- Lékaři
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 657
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82433

GLÜCKSELIG, August Maria, * 16. 10. 1809 Praha, † 9. 9. 1870 Loket, lékař, zoolog, mineralog

Datum narození bývá uváděno také 22. 10., datum úmrtí 10. 9. Pocházel z rodiny advokáta Caspara G. Již během studia na malostranském gymnáziu projevoval zájem o přírodní vědy. Od 1826 studoval medicínu v Praze (MUDr. 1832), kde jako disertaci obhájil soupis plazů a obojživelníků v českých zemích. Identifkoval třináct druhů plazů a stejný počet obojživelníků. Krátce působil jako sekundář ve Všeobecné nemocnici v Praze a jako odborník na léčbu cholery na Královéhradecku. Pracoval jako asistent speciální přírodovědy u J. S. Presla na lékařské fakultě, od 1833 jako městský lékař v Lokti, kde dožil a kde byl jmenován čestným občanem. Inicioval tam založení nemocnice, kterou načas řídil. V revolučním roce 1848 redigoval v Karlových Varech časopis Wochenblätter für Freiheit und Gesetz. 1854 suploval přírodovědecké přednášky na reálce v Lokti. 1846 získal na pražské univerzitě doktorát z chirurgie. Zpracoval přírodovědecký popis okolí města Loket Der Elbogner Kreis des Königreichs Böhmen in medizinisch, naturhistorischer und statistischer Hinsicht geschildert (1842), ceněný i pro literární kvality. Geologickou kapitolu revidoval W. Haidinger (později ředitel Říšského geologického ústavu ve Vídni), který region znal z dřívějšího působení v rodinné porcelánce v Lokti, květenu regionu zpracoval G. přítel, loketský lékárník A. Ortmann. 1851G. popsal fosilní pryskyřici podobnou jantaru z terciéru chebské pánve, objevil nové naleziště korundu u Bečova nad Teplou a uranovou slídu (autunit) u Nejdku. Poznatky z mineralogického výzkumu cíno-wolframového zrudnění na ložisku Horní Slavkov přednášel na sjezdech německých přírodovědců a lékařů 1856 a 1862, z Horního Slavkova popsal 1864 krystalové tvary apatitu, včetně dvojčatných srůstů. Svou sbírku nerostů prodal 1868 do Vídně.

Byl členem Společnosti Muzea Království českého a spolku Lotos. Působil v komunální politice. Na hřbitově poblíž kaple má pomník (náhrobek z již neexistujícího hřbitova se zachoval jako kulturní památka).

D: Schlaggenwald, eine monographische Skizze, in: Halle’schen Zeitschrift für die gesammten Naturwissenschaften, 1854, Bd. 3, s. 257; Das Vorkommen des Apatites und Flusses auf den Zinnerzlagerstätten in Schlaggenwald, in: Zeitschrift der Deutschen geologischen Gesellschaft (Stuttgart) 16, 1864, s. 136–145.

L: A. Wraný, Die Pflege der Mineralogie in Böhmen, 1896, passim, zejm. s. 224–226; V. J. Procházka, Repertorium literatury geologické a mineralogické Království českého, 1897, s. 54–55; BL 1, s. 446; EBL1, s.168, 170; BSPLF1, s. 100; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 83, 100, 557; V. Prokop – L. Smola, Biografický lexikon sokolovského regionu, 2009, s. 107.

Pavel Vlašímský, Jiří Martínek