Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GLABAZŇOVÁ Marie 19.10.1896-22.6.1980

{{Infobox - osoba
| jméno = Marie GLABAZŇOVÁ
| obrázek = Glabaznova Marie portret.png
| datum narození = 19.10.1896
| místo narození = Kroměříž
| datum úmrtí = 22.6.1980
| místo úmrtí = Kroměříž
| povolání = 63- Spisovatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 641-642
}}

'''GLABAZŇOVÁ, Marie,''' ''* 19. 10. 1896 Kroměříž, † 22. 6. 1980 Kroměříž, spisovatelka''

Pocházela z katolické rodiny; rodiče byli zaměstnáni na arcibiskupském zámku v Kroměříži. Oba pocházeli ze Slezska,
proto k němu měla úzkou vazbu také G. Jejím bratrancem
byl slavista a literární historik J. Vašica. G. maturovala 1915
na církevním učitelském ústavu v Řepčíně (dnes Olomouc),
1925 si rozšířila aprobaci také na měšťanské školy. Učila v Kroměříži (do 1920), Kateřinkách (dnes Opava, 1921), Břeclavi
(1922–26), Hodoníně (1926); 1926–39 pracovala v Ostravě-Vítkovicích. 1939 odešla do Čakovic (Praha) a 1940 krátce
učila ve Kbelích (Praha). Od 1941 až do svého penzionování
1956 byla učitelkou v Praze.

Již v Břeclavi se stýkala s literáty kolem časopisů ''Stan'' a ''Fujara'',
v Ostravě ji výrazně ovlivnil V. Martínek a náležela ke skupině kolem ''Moravskoslezského deníku''; kontaktovala se také s Družinou literární a uměleckou a katolickými básníky. Do literatury aktivně vstoupila na konci dvacátých let; užívala pseudonymy
Marie Kadulová a M. Krzeszovjáková. Přispívala převážně
do moravských periodik (''Moravskoslezský deník'', ''Literární kruh'',
''Nový kruh''), ale také do časopisů ''Akord'' a ''Květen''; dlouhodobě
psala do ''Lidových novin''. Ve své tvorbě se inspirovala Slezskem.
1936 vydala první básnickou sbírku ''Korálový věnec''. Pro její
hymnickou a reﬂexivní poezii jsou charakteristické náboženské cítění, v některých sbírkách hraničící až s náboženským
mysticismem, a melancholie. Sociální problematiku týkající se
chudých pracujících žen zachytila ve sbírce ''Kroky na dlažbě''
(1937). Lyrizované prózy popsaly dojmy podnícené jugoslávskou krajinou (''Bloudění na jihu'', 1936), resp. krajinou někdejší ČSR (''Dvě městečka'', 1937; ''Země ve stínu'', 1939). Po druhé
světové válce se odmlčela. Pozdní sbírku ''Četl v živobytí vrásek''
(1975), v níž vyzdvihla hodnotu lidské práce a umělecké
tvorby, věnovala památce M. Švabinského. Bibliofilsky vyšla
1978 sbírka ''Starý bronzový svícen''. Řada děl zůstala v rukopise,
např. monografie o V. Martínkovi ''Syn domoviny''.

'''D:''' Šedá kolébka, 1941; Zimostráz, 1943; Růže z tmy, 1944; Sestra smrt,
1946; Hřbitov na Slezské, 1970.

'''L:''' Ficek 5, s. 50–51; J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů
1945–1956, 1957, s. 111; LČL 1, s. 801 (se soupisem literatury); Slezsko 2,
s. 30–31; Osobnosti střední Moravy. Kalendář výročí, 2005, s. 36; J. Urbanec,
M. G. (život a dílo), in: Časopis Slezského zemského muzea. Série B – vědy
historické 40, 1991, s. 72–77; R. B. Pynsent, Ďáblové, ženy a národ, 2008,
rejstřík.

'''P:''' Slezské zemské muzeum, Opava, fond G. M.; Muzeum Kroměřížska,
Kroměříž, fond G. M.; Památník Petra Bezruče, Opava, osobní knihovna
a jiné dokumenty M. G.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/086cb37f-2c3e-406f-b5ff-351142f5d570 Bibliografie dějin Českých zemí]

Lenka Procházková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

[[Kategorie:1896]]
[[Kategorie:Kroměříž]]
[[Kategorie:1980]]
[[Kategorie:Kroměříž]]