Biografický slovník
GLASER Franz 7.3.1903-29.2.1972: Porovnání verzí
(GLASER_Franz_7.3.1903-1.3.1972) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.3.1903 | | datum narození = 7.3.1903 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Teplice-Šanov |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 29.2.1972 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Köniz bei Bern (Švýcarsko) |
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''GLASER, Franz''' ''(též František), * 7. 3. 1903 Teplice-Šanov, † 29. 2. 1972 Köniz bei Bern (Švýcarsko), žurnalista, publicista, diplomat'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z bilingvní českoněmecké rodiny židovského továrníka, která konvertovala ke katolicismu. G. vystudoval v Praze | ||
| + | a stal se žurnalistou; 1929–38 byl odpovědným redaktorem | ||
| + | listu ''Prager Montagsblatt''. Zároveň přispíval do německých | ||
| + | křesťansko-sociálních listů ''Deutsche Presse'', ''Prager Abendblatt'' a dalších novin, spolupracoval s německým rozhlasem v Československu. Pravidelně referoval jako filmový a divadelní | ||
| + | kritik v časopisu ''Berliner Film-Kurier''. Psal eseje a rozhlasové | ||
| + | hry a překládal z češtiny do němčiny. Působil jako kulturní | ||
| + | poradce pražského německého vzdělávacího spolku Urania. | ||
| + | Na sklonku třicátých let se angažoval v novoaktivistickém | ||
| + | hnutí německých demokratických stran (sociální demokracie, křesťanští sociálové, agrárníci), usilujícím o německo-české | ||
| + | vyrovnání a oslabení pozic Henleinovy Sudetoněmecké strany. | ||
| + | Po německé okupaci emigroval 1939 do Nizozemska a poté 1940 do Belgie, kde ho internovaly německé okupační | ||
| + | úřady. 1942 uprchl do Švýcarska, spolupracoval s charitativními institucemi ve prospěch české emigrace, s úřadem (exilové- | ||
| + | ho) stálého československého delegáta při Společnosti národů | ||
| + | v Ženevě; působil 1945/46 jako vedoucí tiskového odboru a zástupce tituláře na československém vyslanectví v Bernu. Od založení (1948) vedl švýcarskou odbočku exilového Československého výboru pomoci politickým uprchlíkům (Czechoslovak | ||
| + | Relief Committee for Political Refugees) v Londýně. G. se usadil ve Švýcarsku, ale současně se angažoval v sudetoněmeckých | ||
| + | institucích v SRN (např. Ackermann-Gemeinde). Živil se jako | ||
| + | publicista, překladatel a žurnalista, psal především pro švýcarský katolický tisk (''Berner Tagblatt'', ''Vaterland''), mezinárodní | ||
| + | časopisy a sudetoněmecká periodika. Ve svých příspěvcích se | ||
| + | zejména věnoval politickým procesům v Československu (proti | ||
| + | R. Slánskému ad.). G. usiloval o porozumění nejen mezi Čechy | ||
| + | a Němci, ale i mezi křesťany a židy. 1968 byl přijat jako občan | ||
| + | města Köniz, současně získal i švýcarské občanství. 1963 byl | ||
| + | v Německu vyznamenán Spolkovým křížem za zásluhy 1. třídy, | ||
| + | 1966 ho papež jmenoval komturem rytířského Řádu Řehoře Velikého. Používal pseudonymy Christianus, Arthur Grodowsky, Vlastimil Věrný, Paľo Skalský a Glaser-Skalský. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Die gute Saat der Slawenapostel, Freiburg/Schweiz 1944; La prédication | ||
| + | du christianisme chez les peuples slaves, Bulle 1944; Partisan Karel Kratochvil, | ||
| + | Leipzig 1945. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 109; Der deutsche | ||
| + | Rundfunk in der Tschechoslowakischen Republik, O. Frankl (ed.), 1937, | ||
| + | s. 116 (foto); Sudetendeutsche Zeitung 30. 12. 1966, s. 7; tamtéž, 8. 3. | ||
| + | 1968, s. 6 (foto); Prager Nachrichten (Vaterstetten) 19, 1968, č. 3, s. 14–15; | ||
| + | Mährisch-schlesische Heimat 14, 1969, s. 308–309; tamtéž 17, 1972, s. 154; | ||
| + | Prager Nachrichten (Vaterstetten) 23, 1972, č. 3, s. 14–15; R. Hemmerle, | ||
| + | Dr. F. G. †, in: Sudetenland. Böhmen, Mähren, Schlesien 24, 1972, č. 2, | ||
| + | s. 150–151; BL 1, s. 442; BHDE 1, s. 242/224; Deutsche Literatur im Exil | ||
| + | in den Niederlanden, Frankfurt am Main 1993, s. 181; R. J. Hoffmann, | ||
| + | Die Anfänge der Emigration aus der Tschechoslowakei nach der kommunistischen Machtergreifung vom Februar 1948, in: Sešity Ústavu pro soudobé | ||
| + | dějiny AV ČR 27, 1996, s. 138; Historisches Lexikon der Schweiz 5, Bern | ||
| + | 2006, s. 473 (http://www.hls-dhs-dss.ch; stav k 7. 9. 2015); Deutsches | ||
| + | Literatur-Lexikon. Das 20. Jahrhundert 11, W. Kosch a kol. (eds.), Berlin | ||
| + | 2008, s. 272; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, 2013, s. 785. | ||
| + | |||
| + | Robert Luft | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
| + | [[Kategorie:Teplice]] | ||
[[Kategorie:1972]] | [[Kategorie:1972]] | ||
| + | [[Kategorie:Köniz bei Bern]] | ||
Verze z 20. 6. 2018, 20:30
| Franz GLASER | |
 | |
| Narození | 7.3.1903 |
|---|---|
| Místo narození | Teplice-Šanov |
| Úmrtí | 29.2.1972 |
| Místo úmrtí | Köniz bei Bern (Švýcarsko) |
| Povolání | 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76786 |
GLASER, Franz (též František), * 7. 3. 1903 Teplice-Šanov, † 29. 2. 1972 Köniz bei Bern (Švýcarsko), žurnalista, publicista, diplomat
Pocházel z bilingvní českoněmecké rodiny židovského továrníka, která konvertovala ke katolicismu. G. vystudoval v Praze a stal se žurnalistou; 1929–38 byl odpovědným redaktorem listu Prager Montagsblatt. Zároveň přispíval do německých křesťansko-sociálních listů Deutsche Presse, Prager Abendblatt a dalších novin, spolupracoval s německým rozhlasem v Československu. Pravidelně referoval jako filmový a divadelní kritik v časopisu Berliner Film-Kurier. Psal eseje a rozhlasové hry a překládal z češtiny do němčiny. Působil jako kulturní poradce pražského německého vzdělávacího spolku Urania. Na sklonku třicátých let se angažoval v novoaktivistickém hnutí německých demokratických stran (sociální demokracie, křesťanští sociálové, agrárníci), usilujícím o německo-české vyrovnání a oslabení pozic Henleinovy Sudetoněmecké strany. Po německé okupaci emigroval 1939 do Nizozemska a poté 1940 do Belgie, kde ho internovaly německé okupační úřady. 1942 uprchl do Švýcarska, spolupracoval s charitativními institucemi ve prospěch české emigrace, s úřadem (exilové- ho) stálého československého delegáta při Společnosti národů v Ženevě; působil 1945/46 jako vedoucí tiskového odboru a zástupce tituláře na československém vyslanectví v Bernu. Od založení (1948) vedl švýcarskou odbočku exilového Československého výboru pomoci politickým uprchlíkům (Czechoslovak Relief Committee for Political Refugees) v Londýně. G. se usadil ve Švýcarsku, ale současně se angažoval v sudetoněmeckých institucích v SRN (např. Ackermann-Gemeinde). Živil se jako publicista, překladatel a žurnalista, psal především pro švýcarský katolický tisk (Berner Tagblatt, Vaterland), mezinárodní časopisy a sudetoněmecká periodika. Ve svých příspěvcích se zejména věnoval politickým procesům v Československu (proti R. Slánskému ad.). G. usiloval o porozumění nejen mezi Čechy a Němci, ale i mezi křesťany a židy. 1968 byl přijat jako občan města Köniz, současně získal i švýcarské občanství. 1963 byl v Německu vyznamenán Spolkovým křížem za zásluhy 1. třídy, 1966 ho papež jmenoval komturem rytířského Řádu Řehoře Velikého. Používal pseudonymy Christianus, Arthur Grodowsky, Vlastimil Věrný, Paľo Skalský a Glaser-Skalský.
D: Die gute Saat der Slawenapostel, Freiburg/Schweiz 1944; La prédication du christianisme chez les peuples slaves, Bulle 1944; Partisan Karel Kratochvil, Leipzig 1945.
L: Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 109; Der deutsche Rundfunk in der Tschechoslowakischen Republik, O. Frankl (ed.), 1937, s. 116 (foto); Sudetendeutsche Zeitung 30. 12. 1966, s. 7; tamtéž, 8. 3. 1968, s. 6 (foto); Prager Nachrichten (Vaterstetten) 19, 1968, č. 3, s. 14–15; Mährisch-schlesische Heimat 14, 1969, s. 308–309; tamtéž 17, 1972, s. 154; Prager Nachrichten (Vaterstetten) 23, 1972, č. 3, s. 14–15; R. Hemmerle, Dr. F. G. †, in: Sudetenland. Böhmen, Mähren, Schlesien 24, 1972, č. 2, s. 150–151; BL 1, s. 442; BHDE 1, s. 242/224; Deutsche Literatur im Exil in den Niederlanden, Frankfurt am Main 1993, s. 181; R. J. Hoffmann, Die Anfänge der Emigration aus der Tschechoslowakei nach der kommunistischen Machtergreifung vom Februar 1948, in: Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR 27, 1996, s. 138; Historisches Lexikon der Schweiz 5, Bern 2006, s. 473 (http://www.hls-dhs-dss.ch; stav k 7. 9. 2015); Deutsches Literatur-Lexikon. Das 20. Jahrhundert 11, W. Kosch a kol. (eds.), Berlin 2008, s. 272; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, 2013, s. 785.
Robert Luft
