GLASER Julius Anton 19.3.1831-26.12.1885: Porovnání verzí

Z Personal
(GLASER_Julius_19.3.1831-26.12.1885)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Julius GLASER
+
| jméno = Julius Anton GLASER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 19.3.1831
 
| datum narození = 19.3.1831
 
| místo narození = Postoloprty
 
| místo narození = Postoloprty
 
| datum úmrtí = 26.12.1885
 
| datum úmrtí = 26.12.1885
| místo úmrtí = Vídeň
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 44- Právník
 
| povolání = 44- Právník
 
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Julius GLASER
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''GLASER, Julius Anton''' ''(pův. jm. Joshua), * 19. 3. 1831 Postoloprty, † 26. 12. 1885 Vídeň (Rakousko), právník, pedagog''
 +
 
 +
Narodil se v rodině židovského obchodníka Lazara G. a jeho
 +
ženy Henrietty, roz. Nachodové. 1847 ve Vídni konvertoval
 +
ke katolické víře. Po gymnazijních studiích v Litoměřicích
 +
a ve Vídni získal na univerzitě v Curychu 1849 doktorát filozofie. O rok později vydal první větší vědeckou práci o anglo-
 +
skotském trestním řízení. 1854 získal doktorát práv na vídeňské univerzitě, poté se tam habilitoval a přednášel jako
 +
soukromý docent rakouského trestního práva. 1856 byl jmenován mimořádným, 1860 řádným profesorem; 1867 zastával
 +
funkci děkana právnické fakulty. Následujícího roku vstoupil
 +
do státní služby. Na ministerstvu kultu a vyučování se 1869
 +
podílel na vypracování nových tzv. Hasnerových školských zákonů. 1871–79 byl v Auerspergově kabinetu ministrem spravedlnosti Předlitavska. Zasedal v dolnorakouském zemském
 +
sněmu, kde patřil k liberální Ústavní straně. Byl poslancem
 +
Dolnorakouského zemského sněmu, 1870 zvolen do vídeňské
 +
říšské rady. Angažoval se v jazykových a národnostních záležitostech a jako mluvčí německo-rakouských centralistů zpochybňoval české státoprávní požadavky. Od 1879 až do smrti
 +
zastával místo generálního prokurátora nejvyššího soudního
 +
a kasačního dvora. G. je považován za jednoho ze zakladatelů
 +
moderního rakouského zákonodárství, zejména v oblasti trestního práva. Zasazoval se o zrušení trestu smrti. Jeho základním legislativním počinem bylo vydání rakouského trestního
 +
řádu z 1873, který v Československu platil až do 1950. Byl
 +
několikrát vyznamenán, mj. velkým křížem Leopoldova řádu.
 +
S manželkou Wilhelminou Marií Eleonorou, roz. Löwenthalovou (* 18. 4. 1836 Vídeň, Rakousko, †13. 4. 1918 Edlach
 +
bei Payerbach, Rakousko), měl dvě dcery a syna.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Das englisch-schottische Strafverfahren, Wien 1850; Abhandlungen
 +
aus dem österreichischen Strafrecht, tamtéž 1858; Studien zum Entwurf
 +
des österreichischen Strafgesetzes über Verbrechen und Vergehen, tamtéž
 +
1871; Schwurgerichtliche Erörterungen Beiträge zur Lehre vom Beweis im
 +
Strafprozeß, tamtéž 1883.
 +
 
 +
'''L:''' Wurzbach 26, s. 384; Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde, 1904,
 +
s. 797; OSN 10, s. 174; ÖBL 2, s. 3–4; ADB 49, s. 372–380; BL 1, s. 443;
 +
Czeike 2, s. 550; K. Tutte, Juristen in Österreich 1200–1980, W. Brauneder (ed.), Wien 1987, s. 184–186, 318 (soupis prací); G. Gaugusch, Wer
 +
einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011,
 +
s. 881–882; https://cs.wikipedia.org (stav ke 4. 1. 2015); https://www.wien.
 +
gv.at/wiki/index.php/Julius_Anton_Glaser (stav k 29. 2. 2016); http://www.
 +
geni.com/people/Julius-Glaser (stav k 19. 3. 2015).
 +
 
 +
Bohumír Roedl
 
          
 
          
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Verze z 20. 6. 2018, 20:36

Julius Anton GLASER
Narození 19.3.1831
Místo narození Postoloprty
Úmrtí 26.12.1885
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

44- Právník 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78084

GLASER, Julius Anton (pův. jm. Joshua), * 19. 3. 1831 Postoloprty, † 26. 12. 1885 Vídeň (Rakousko), právník, pedagog

Narodil se v rodině židovského obchodníka Lazara G. a jeho ženy Henrietty, roz. Nachodové. 1847 ve Vídni konvertoval ke katolické víře. Po gymnazijních studiích v Litoměřicích a ve Vídni získal na univerzitě v Curychu 1849 doktorát filozofie. O rok později vydal první větší vědeckou práci o anglo- skotském trestním řízení. 1854 získal doktorát práv na vídeňské univerzitě, poté se tam habilitoval a přednášel jako soukromý docent rakouského trestního práva. 1856 byl jmenován mimořádným, 1860 řádným profesorem; 1867 zastával funkci děkana právnické fakulty. Následujícího roku vstoupil do státní služby. Na ministerstvu kultu a vyučování se 1869 podílel na vypracování nových tzv. Hasnerových školských zákonů. 1871–79 byl v Auerspergově kabinetu ministrem spravedlnosti Předlitavska. Zasedal v dolnorakouském zemském sněmu, kde patřil k liberální Ústavní straně. Byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu, 1870 zvolen do vídeňské říšské rady. Angažoval se v jazykových a národnostních záležitostech a jako mluvčí německo-rakouských centralistů zpochybňoval české státoprávní požadavky. Od 1879 až do smrti zastával místo generálního prokurátora nejvyššího soudního a kasačního dvora. G. je považován za jednoho ze zakladatelů moderního rakouského zákonodárství, zejména v oblasti trestního práva. Zasazoval se o zrušení trestu smrti. Jeho základním legislativním počinem bylo vydání rakouského trestního řádu z 1873, který v Československu platil až do 1950. Byl několikrát vyznamenán, mj. velkým křížem Leopoldova řádu. S manželkou Wilhelminou Marií Eleonorou, roz. Löwenthalovou (* 18. 4. 1836 Vídeň, Rakousko, †13. 4. 1918 Edlach bei Payerbach, Rakousko), měl dvě dcery a syna.

D: výběr: Das englisch-schottische Strafverfahren, Wien 1850; Abhandlungen aus dem österreichischen Strafrecht, tamtéž 1858; Studien zum Entwurf des österreichischen Strafgesetzes über Verbrechen und Vergehen, tamtéž 1871; Schwurgerichtliche Erörterungen Beiträge zur Lehre vom Beweis im Strafprozeß, tamtéž 1883.

L: Wurzbach 26, s. 384; Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde, 1904, s. 797; OSN 10, s. 174; ÖBL 2, s. 3–4; ADB 49, s. 372–380; BL 1, s. 443; Czeike 2, s. 550; K. Tutte, Juristen in Österreich 1200–1980, W. Brauneder (ed.), Wien 1987, s. 184–186, 318 (soupis prací); G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 881–882; https://cs.wikipedia.org (stav ke 4. 1. 2015); https://www.wien. gv.at/wiki/index.php/Julius_Anton_Glaser (stav k 29. 2. 2016); http://www. geni.com/people/Julius-Glaser (stav k 19. 3. 2015).

Bohumír Roedl