Biografický slovník
GLASER Rudolf Vít 14.6.1801-14.8.1868: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku GLASER Johann Rudolf 14.6.1801-14.8.1868 na GLASER Rudolf Vít 14.6.1801-14.8.1868 bez založení přesměrování) |
|||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 14.8.1868 | | datum úmrtí = 14.8.1868 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />64- Překladatel<br />70- Knihovník nebo pracovník informatiky<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br /> |
| − | 64- Překladatel | + | |
| − | 70- Knihovník nebo pracovník informatiky | + | |
| − | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 645-646 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 3. 12. 2019, 20:42
| Rudolf Vít GLASER | |
 | |
| Narození | 14.6.1801 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 14.8.1868 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel 70- Knihovník nebo pracovník informatiky 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 645-646 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=57838 |
GLASER, Rudolf Vít, * 14. 6. 1801 Praha, † 14. 8. 1868 Praha, spisovatel, knihovník
Narodil se v herecké rodině, otec František G. i matka Terezie, roz. Horná, hráli ve Stavovském divadle. G. záhy osiřel. Po absolvování Akademického gymnázia vystudoval na pražské univerzitě filozofii a práva. 1833 se stal asistentem profesora filozofie F. Exnera. Do té doby spadají jeho básnické pokusy, které se však nesetkaly s ohlasem. Od 1837 byl zaměstnaný v univerzitní knihovně jako písař, v témže roce se stal redaktorem a od 1840 vydavatelem časopisu Ost und West, Blätter für Kunst, Literatur und geselliges Leben. V uveřejňovaných textech se mezi německými čtenáři snažil šířit informace o slovanské kultuře, zejména písemnictví. Do časopisu přispívali např. K. J. Erben, F. L. Čelakovský, J. E. Purkyně či J. Kollár. V německém překladu v něm vyšly úryvky z díla K. H. Máchy. G. se znal s F. Palackým, v knihovně byl jeho nadřízeným P. J. Šafařík. Ost und West se potýkal s malým odbytem. Mezi Čechy o časopis zájem nebyl, pozornost budil spíše v cizině. V průběhu 1848 časopis zanikl. G. podporoval dobové liberální a panslavistické tendence, podepsal společné prohlášení českých a německých spisovatelů z 21. března 1848. Byl také dopisovatelem z Čech pro Augsburger Allgemeine Zeitung. Po zániku Ost und West se plně věnoval práci knihovníka. Od 1854 působil jako knihovník knížete Fürstenberga, 1864 převzal funkci knihovníka Spolku pro dějiny Němců v Čechách.
G. se přiženil do významné kultivované pražské rodiny Ebertů; jeho manželka Juliana (* 1806) byla sestrou básníka Karla E. Eberta a Vilemíny, která se provdala za hudebního skladatele V. J. Tomáška. Díky příbuzenské vazbě lze vysvětlit, že Tomášek zhudebnil dvě G. básně, sepsané na počest návštěvy císařského páru 1833 v Čechách. G. patřil do skupiny intelektuálů, kteří v předbřeznové době významně ovlivňovali kulturní dění v Praze.
D: Gedichte, 1834.
L: K. V. Hansgirg, R. G. Biographisch-literarische Skizze, in: MVGDB 8, 1870, č. 8, s. 246–259; RSN 3, s. 404; BL 1, s. 443; ÖBL 2, s. 4–5; J. Peřina, Časopis Ost und West na křižovatce česko-německého soužití, in: Literární archiv, 2006, č. 38, s. 207–213.
P: Archiv hl. m. Prahy, osobní fond (4 kartony, úvod a inventář P. Krátká, 2012, dostupné z http://www.ahmp.cz/page/docs/AP-541-glaser-rudolf.pdf; stav k 14. 3. 2016).
Bohumír Roedl
