Biografický slovník
GLEICH Jaroslav 19.3.1900-28.9.1976: Porovnání verzí
(GLEICH_Jaroslav_19.3.1900-28.9.1976) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.3.1900 | | datum narození = 19.3.1900 | ||
| − | | místo narození = Hodonín | + | | místo narození = Hodonín |
| datum úmrtí = 28.9.1976 | | datum úmrtí = 28.9.1976 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''GLEICH, Jaroslav,''' ''* 19. 3. 1900 Hodonín, † 28. 9. 1976 Praha, operní pěvec'' | ||
| + | |||
| + | Syn amatérského tenoristy Karla G. a Kamily, roz. Gallerové. 1920–22 vystudoval farmacii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze (PhMr. 1922). Krátce pracoval v lékárně | ||
| + | (1922–23), 1923–27 byl úředníkem nemocenské pojišťovny. | ||
| + | Zpěv studoval nejprve soukromě u J. H. Vávry v Praze, dále | ||
| + | u M. Bavagnolliho v Miláně, 1925–28 na pražské konzervatoři u E. Fuchse, herectví u F. Pujmana. V září 1927 ho | ||
| + | O. Ostrčil angažoval do ND v Praze, kde G. působil do odchodu na odpočinek 1962, přičemž pokračoval v dalším hlasovém | ||
| + | školení, nejdéle u F. Carpiho (1935–47). Disponoval tenorem | ||
| + | s lehkým témbrem a širokým hlasovým rozpětím, vynikal přitažlivým zjevem, kultivovaným herectvím i pohotovostí. Byl | ||
| + | úspěšný v operách B. Smetany (Jeník i Vašek, ''Prodaná nevěsta''; Jirka, ''Tajemství''; Junoš, ''Braniboři v Čechách''; Jarek, ''Čertova stěna''), A. Dvořáka (Ovčák, ''Čert a Káča''; Princ, ''Rusalka''; Jiří, | ||
| + | ''Jakobín''; Rinaldo, ''Armida''; Jeník i Václav, ''Šelma sedlák''; Toník, ''Tvrdé palice''), L. Janáčka (Števa, | ||
| + | ''Její pastorkyňa''; Kudrjáš, | ||
| + | ''Káťa Kabanová''), B. Martinů (Michel, ''Julietta'') či O. Jeremiáše (Obhájce, ''Bratři Karamazovi''). Ztvárnil i mnoho postav | ||
| + | zahraničního repertoáru (Don José, G. Bizet: ''Carmen''; Rytíř | ||
| + | Des Grieux, G. Puccini, ''Manon Lescaut''; Cavaradossi, ''Tosca''; | ||
| + | Alfréd, ''Traviata''; Rudolf, ''Bohéma''; Richard, G. Verdi, ''Maškarní ples''; Vévoda mantovský, ''Rigoletto''; Don Carlos, ''Don Carlos''; | ||
| + | Max, C. M. von Weber, ''Čarostřelec''; Lohengrin, R. Wagner, | ||
| + | ''Lohengrin''). Jako první ztvárnil roli Anatola Kuragina v československé premiéře ''Vojny a míru'' S. Prokofjeva. Účinkoval | ||
| + | i v melodramatických dílech Z. Fibicha a J. Suka. Od 1928 | ||
| + | vystupoval na mnoha písňových i operních koncertech, účinkoval při provedení stěžejních kantát a oratorií A. Dvořáka, | ||
| + | G. F. Händela, J. Haydna, W. A. Mozarta, L. van Beethovena, G. Verdiho, I. Stravinského (''Oidipus rex'') atd. Během své | ||
| + | pěvecké dráhy nahrál několik gramofonových desek v Berlíně | ||
| + | a v Praze pro firmy Odeon, Ultraphon a Esta. Jako pěvec i herec účinkoval ve třicátých letech v několika filmech (titulní role v Čapkově ''Loupežníkovi'', 1931; Vašek Mícha, ''Prodaná nevěsta'', 1933; ''Švanda dudák'', 1937). Spolupracoval i s rozhlasem. | ||
| + | Od 1961, kdy začal vyučovat zpěv na pražské Lidové konzervatoři, byl pedagogicky činný až do konce života. U příležitosti sedmdesátého výročí otevření Národního divadla mu bylo | ||
| + | uděleno vyznamenání Za vynikající práci a 1966 titul zasloužilý umělec. Jeho manželkou byla tanečnice a baletka Marie | ||
| + | Hoyerová-Gleichová (1908–1973), syn Petr (1935–2007) byl | ||
| + | scénografem, syn Vladimír (* 1946) je architekt. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 367; KRL 2 (1997), s. 1347–1348; E. Kopecký, Pěvci Národního | ||
| + | divadla, 1983, s. 39–49, 142, 145, 146, 209, 211, 320; ND a jeho předchůdci, | ||
| + | s. 115–116 (se soupisem rolí a starší literaturou); http://archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí, stav k 23. 2. 2016); V. Pospíšil, Opera ND v období | ||
| + | Otakara Ostrčila 3–6, 1989, passim; Český hraný flm II, 1930–1945, 1998, | ||
| + | rejstřík; Fikejz 1, s. 315; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 16. 1. | ||
| + | 2010); http://www.csfd.cz (stav k 16. 1. 2015). | ||
| + | |||
| + | Mojmír Sobotka | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
Verze z 21. 6. 2018, 19:20
| Jaroslav GLEICH | |
 | |
| Narození | 19.3.1900 |
|---|---|
| Místo narození | Hodonín |
| Úmrtí | 28.9.1976 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48125 |
GLEICH, Jaroslav, * 19. 3. 1900 Hodonín, † 28. 9. 1976 Praha, operní pěvec
Syn amatérského tenoristy Karla G. a Kamily, roz. Gallerové. 1920–22 vystudoval farmacii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze (PhMr. 1922). Krátce pracoval v lékárně (1922–23), 1923–27 byl úředníkem nemocenské pojišťovny. Zpěv studoval nejprve soukromě u J. H. Vávry v Praze, dále u M. Bavagnolliho v Miláně, 1925–28 na pražské konzervatoři u E. Fuchse, herectví u F. Pujmana. V září 1927 ho O. Ostrčil angažoval do ND v Praze, kde G. působil do odchodu na odpočinek 1962, přičemž pokračoval v dalším hlasovém školení, nejdéle u F. Carpiho (1935–47). Disponoval tenorem s lehkým témbrem a širokým hlasovým rozpětím, vynikal přitažlivým zjevem, kultivovaným herectvím i pohotovostí. Byl úspěšný v operách B. Smetany (Jeník i Vašek, Prodaná nevěsta; Jirka, Tajemství; Junoš, Braniboři v Čechách; Jarek, Čertova stěna), A. Dvořáka (Ovčák, Čert a Káča; Princ, Rusalka; Jiří, Jakobín; Rinaldo, Armida; Jeník i Václav, Šelma sedlák; Toník, Tvrdé palice), L. Janáčka (Števa, Její pastorkyňa; Kudrjáš, Káťa Kabanová), B. Martinů (Michel, Julietta) či O. Jeremiáše (Obhájce, Bratři Karamazovi). Ztvárnil i mnoho postav zahraničního repertoáru (Don José, G. Bizet: Carmen; Rytíř Des Grieux, G. Puccini, Manon Lescaut; Cavaradossi, Tosca; Alfréd, Traviata; Rudolf, Bohéma; Richard, G. Verdi, Maškarní ples; Vévoda mantovský, Rigoletto; Don Carlos, Don Carlos; Max, C. M. von Weber, Čarostřelec; Lohengrin, R. Wagner, Lohengrin). Jako první ztvárnil roli Anatola Kuragina v československé premiéře Vojny a míru S. Prokofjeva. Účinkoval i v melodramatických dílech Z. Fibicha a J. Suka. Od 1928 vystupoval na mnoha písňových i operních koncertech, účinkoval při provedení stěžejních kantát a oratorií A. Dvořáka, G. F. Händela, J. Haydna, W. A. Mozarta, L. van Beethovena, G. Verdiho, I. Stravinského (Oidipus rex) atd. Během své pěvecké dráhy nahrál několik gramofonových desek v Berlíně a v Praze pro firmy Odeon, Ultraphon a Esta. Jako pěvec i herec účinkoval ve třicátých letech v několika filmech (titulní role v Čapkově Loupežníkovi, 1931; Vašek Mícha, Prodaná nevěsta, 1933; Švanda dudák, 1937). Spolupracoval i s rozhlasem. Od 1961, kdy začal vyučovat zpěv na pražské Lidové konzervatoři, byl pedagogicky činný až do konce života. U příležitosti sedmdesátého výročí otevření Národního divadla mu bylo uděleno vyznamenání Za vynikající práci a 1966 titul zasloužilý umělec. Jeho manželkou byla tanečnice a baletka Marie Hoyerová-Gleichová (1908–1973), syn Petr (1935–2007) byl scénografem, syn Vladimír (* 1946) je architekt.
L: HS 1, s. 367; KRL 2 (1997), s. 1347–1348; E. Kopecký, Pěvci Národního divadla, 1983, s. 39–49, 142, 145, 146, 209, 211, 320; ND a jeho předchůdci, s. 115–116 (se soupisem rolí a starší literaturou); http://archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí, stav k 23. 2. 2016); V. Pospíšil, Opera ND v období Otakara Ostrčila 3–6, 1989, passim; Český hraný flm II, 1930–1945, 1998, rejstřík; Fikejz 1, s. 315; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 16. 1. 2010); http://www.csfd.cz (stav k 16. 1. 2015).
Mojmír Sobotka
