Biografický slovník
GLEICH Petr 13.2.1935-26.4.2007: Porovnání verzí
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''GLEICH, Petr,''' ''* 13. 2. 1935 Praha, † 26. 4. 2007 Ostrava, architekt, scénograf'' | |
| + | |||
| + | Syn operního pěvce Jaroslava G. (1900–1976) a bratr architekta Vladimíra G. (* 1946). Vystudoval gymnázium a 1953–59 | ||
| + | Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze | ||
| + | u J. Kittricha a J. Štursy. Externě navštěvoval ateliér scénografe | ||
| + | F. Tröstera na AMU. Dočasně se stal jeho asistentem, vypracoval mu půdorysy pro energetický pavilon na EXPO ’58 v Bruselu či pro bludiště na pražském Petříně. 1961 nastoupil jako | ||
| + | projektant ve Stavoprojektu Ostrava. S ostravským studiem | ||
| + | Československé televize zahájil 1962 spolupráci jako scénograf výpravou pro inscenaci hry A. Arbuzova ''Setkání s mládím''. | ||
| + | 1965 se stal šéfem výpravy ostravské televize. Těžiště jeho díla | ||
| + | bylo v televizní scénografii. Výtvarně připravil asi dvě stě padesát pořadů ostravské televize, z toho sto padesát dramatických, | ||
| + | včetně seriálů (''Dispečer'', ''Haldy'', ''Kamenný řád'', ''Přátelé zeleného údolí'', ''Bez ženské a bez tabáku'', | ||
| + | ''Stavy rachotí'', ''Velké sedlo''), inscenací (''Čas plyne i v dešti'', ''Záviš a Kunhuta'', ''Principálka''), komponovaných pořadů (''Skříňka s líčidly'', ''Lovy beze zbraní''), operních | ||
| + | inscenací (''Dvě vdovy'', ''Evžen Oněgin'', ''Traviata''). Některé z jeho výprav byly novátorské. Ze samostatných architektonických projektů měly význam obytné domy v Bachmačské ulici v Ostravě, porubská nemocnice, atypické obytné domy v Porubě, Smetníkách a Staré Bělé, přestavba Agrobanky v Pelhřimově, | ||
| + | přestavba budovy a interiérů ostravského televizního studia. | ||
| + | Zabýval se i interiérovou architekturou v ostravském regionu | ||
| + | (např. Krajské divadlo loutek), výstavnictvím (ostravské výstaviště, opavské výstavy československé scénografe, Památník | ||
| + | J. Lady v Hrusicích, kvadrienále 1979 ve Valdštejnské jízdárně | ||
| + | v Praze) a činoherní divadelní scénografií ve Státním divadle | ||
| + | Ostrava, v Divadle Petra Bezruče Ostrava nebo v českotěšínském divadle. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' SČSVU 2, s. 352; K. Škutchanová, Óda na život, in: Kulturní měsíčník | ||
| + | Severomoravského kraje 3, 1985, č. 11, s. 61–62; http://www.fdb.cz (stav | ||
| + | k 17. 3. 2015). | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Verze z 21. 6. 2018, 19:37
| Petr GLEICH | |
 | |
| Narození | 13.2.1935 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 26.4.2007 |
| Místo úmrtí | Ostrava |
| Povolání | 74- Architekt |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85867 |
GLEICH, Petr, * 13. 2. 1935 Praha, † 26. 4. 2007 Ostrava, architekt, scénograf
Syn operního pěvce Jaroslava G. (1900–1976) a bratr architekta Vladimíra G. (* 1946). Vystudoval gymnázium a 1953–59 Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze u J. Kittricha a J. Štursy. Externě navštěvoval ateliér scénografe F. Tröstera na AMU. Dočasně se stal jeho asistentem, vypracoval mu půdorysy pro energetický pavilon na EXPO ’58 v Bruselu či pro bludiště na pražském Petříně. 1961 nastoupil jako projektant ve Stavoprojektu Ostrava. S ostravským studiem Československé televize zahájil 1962 spolupráci jako scénograf výpravou pro inscenaci hry A. Arbuzova Setkání s mládím. 1965 se stal šéfem výpravy ostravské televize. Těžiště jeho díla bylo v televizní scénografii. Výtvarně připravil asi dvě stě padesát pořadů ostravské televize, z toho sto padesát dramatických, včetně seriálů (Dispečer, Haldy, Kamenný řád, Přátelé zeleného údolí, Bez ženské a bez tabáku, Stavy rachotí, Velké sedlo), inscenací (Čas plyne i v dešti, Záviš a Kunhuta, Principálka), komponovaných pořadů (Skříňka s líčidly, Lovy beze zbraní), operních inscenací (Dvě vdovy, Evžen Oněgin, Traviata). Některé z jeho výprav byly novátorské. Ze samostatných architektonických projektů měly význam obytné domy v Bachmačské ulici v Ostravě, porubská nemocnice, atypické obytné domy v Porubě, Smetníkách a Staré Bělé, přestavba Agrobanky v Pelhřimově, přestavba budovy a interiérů ostravského televizního studia. Zabýval se i interiérovou architekturou v ostravském regionu (např. Krajské divadlo loutek), výstavnictvím (ostravské výstaviště, opavské výstavy československé scénografe, Památník J. Lady v Hrusicích, kvadrienále 1979 ve Valdštejnské jízdárně v Praze) a činoherní divadelní scénografií ve Státním divadle Ostrava, v Divadle Petra Bezruče Ostrava nebo v českotěšínském divadle.
L: SČSVU 2, s. 352; K. Škutchanová, Óda na život, in: Kulturní měsíčník Severomoravského kraje 3, 1985, č. 11, s. 61–62; http://www.fdb.cz (stav k 17. 3. 2015).
Martin Kučera
