GLEICH Petr 13.2.1935-26.4.2007: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku GLEICH Petr 1935-0.0.0 na GLEICH Petr 13.2. 1935-26.4.2007 bez založení přesměrování)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 650-651
 
}}
 
}}
  

Verze z 3. 12. 2019, 19:48

Petr GLEICH
Narození 13.2.1935
Místo narození Praha
Úmrtí 26.4.2007
Místo úmrtí Ostrava
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 650-651
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85867

GLEICH, Petr, * 13. 2. 1935 Praha, † 26. 4. 2007 Ostrava, architekt, scénograf

Syn operního pěvce Jaroslava G. (1900–1976) a bratr architekta Vladimíra G. (* 1946). Vystudoval gymnázium a 1953–59 Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze u J. Kittricha a J. Štursy. Externě navštěvoval ateliér scénografe F. Tröstera na AMU. Dočasně se stal jeho asistentem, vypracoval mu půdorysy pro energetický pavilon na EXPO ’58 v Bruselu či pro bludiště na pražském Petříně. 1961 nastoupil jako projektant ve Stavoprojektu Ostrava. S ostravským studiem Československé televize zahájil 1962 spolupráci jako scénograf výpravou pro inscenaci hry A. Arbuzova Setkání s mládím. 1965 se stal šéfem výpravy ostravské televize. Těžiště jeho díla bylo v televizní scénografii. Výtvarně připravil asi dvě stě padesát pořadů ostravské televize, z toho sto padesát dramatických, včetně seriálů (Dispečer, Haldy, Kamenný řád, Přátelé zeleného údolí, Bez ženské a bez tabáku, Stavy rachotí, Velké sedlo), inscenací (Čas plyne i v dešti, Záviš a Kunhuta, Principálka), komponovaných pořadů (Skříňka s líčidly, Lovy beze zbraní), operních inscenací (Dvě vdovy, Evžen Oněgin, Traviata). Některé z jeho výprav byly novátorské. Ze samostatných architektonických projektů měly význam obytné domy v Bachmačské ulici v Ostravě, porubská nemocnice, atypické obytné domy v Porubě, Smetníkách a Staré Bělé, přestavba Agrobanky v Pelhřimově, přestavba budovy a interiérů ostravského televizního studia. Zabýval se i interiérovou architekturou v ostravském regionu (např. Krajské divadlo loutek), výstavnictvím (ostravské výstaviště, opavské výstavy československé scénografe, Památník J. Lady v Hrusicích, kvadrienále 1979 ve Valdštejnské jízdárně v Praze) a činoherní divadelní scénografií ve Státním divadle Ostrava, v Divadle Petra Bezruče Ostrava nebo v českotěšínském divadle.

L: SČSVU 2, s. 352; K. Škutchanová, Óda na život, in: Kulturní měsíčník Severomoravského kraje 3, 1985, č. 11, s. 61–62; http://www.fdb.cz (stav k 17. 3. 2015).

Martin Kučera