Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GLOCAR Emilián Blažej 11.7.1906-10.2.1985

{{Infobox - osoba
| jméno = Emilián Blažej GLOCAR
| obrázek = Glocar Emilian Blazej portret.jpg
| datum narození = 11.7.1906
| místo narození = Lukavice (u Šumperka)
| datum úmrtí = 10.2.1985
| místo úmrtí = Liberty Ville (Wisconsin, USA)
| povolání = 63- Spisovatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 651-652
}}

'''GLOCAR, Emilián Blažej,''' ''* 11. 7. 1906 Lukavice (u Šumperka), † 10. 2. 1985 Liberty Ville (Wisconsin, USA), spisovatel, malíř, teolog''

Byl starším synem mlynářského pomocníka, v raném dětství
vyrůstal v Nových Mlýnech (u Litovle) a po smrti otce, který
1915 padl na frontě v Haliči, žil s matkou a bratrem Vladimírem v mlýnech u Ledče nad Sázavou a v Stražisku (u Prostějova), kde matka sloužila. Když 1917 zemřela i matka, byli
s bratrem vychováváni u příbuzných ve Zvoli (u Zábřehu).
Výjimečné nadání mu umožnilo již 1923 maturovat na reálném gymnáziu v Zábřehu. Tehdy se ho ujal olomoucký biskup
Církve československé M. Pavlík (pozdější český pravoslavný
vladyka Gorazd) a vyslal ho na studia pravoslavného bohosloví do Jugoslávie. Teologii G. absolvoval v Sarajevu, 1928
se vrátil do ČSR a učil pravoslavné náboženství na středních
školách v Praze a Plzni. Po roce odjel z existenčních důvodů
zpět do Jugoslávie a stal se venkovským duchovním v chudé srbské obci Vitojevac. Při zaměstnání studoval filozofii
a teologii na bělehradské univerzitě, doktorát složil na základě disertační práce ''Filozofe Vladimira Solovjova'' a vzápětí
byl vysvěcen na kněze. Jako kazatel nastoupil 1937 v Dalji
(u Osijeku), kde si získal zásluhy o modernizaci náboženského
a sociálního života. 1939 ho srbská pravoslavná církev vyslala
s rodinou na misii do USA. Po krátkém působení v Clevelandu
se stal duchovním správcem komunity srbských přistěhovalců
v Akronu (Ohio). Na místní univerzitě studoval při zaměstnání výtvarné umění. 1960 přijal pro neshody se srbskými
monarchisty místo duchovního v Lublinu u kanadských hranic v provincii ruských emigrantů. 1963 se stal profesorem
náboženské malby a správcem univerzitní galerie v pobočce
marshfeldské univerzity v Eau Claire (Wisconsin). Zemřel
v nedalekém františkánském klášteře.

Literární dílo, vesměs česky psané a vydávané v Praze, zahájil
básnickými sbírkami v duchu poezie O. Březiny (''Písně sirotků'',
1931; ''Vigilie'', 1932). Třetí, protiválečnou básnickou knihu
''Země hoří'', uveřejňoval postupně za války v ''Chicagských listech''.
Srbskou zkušenost zpracoval v románovém debutu o každoročních záplavách v zapadlé srbské vesnici ''Od jara do jara'' (1937).
Srbsky v téže době vydával církevní literaturu (např. ''Tvoj Glas'',
1936), orientovanou značně mysticky, přispíval do náboženských časopisů, z nichž jeden dočasně sám redigoval. Vyhrál
v soutěži Ottova nakladatelství v oboru původní prózy s románem ze života srbských pravoslavných mnichů ''Fruška Gora'',
který protektorátní cenzura nepovolila vydat (vyšel až 1946).
Za války v USA publikoval v angličtině román inspirovaný
srbským pobytem ''A Man from the Balcans'' a povídku ''Children in the Storm'' (obě díla b. d.). Příběhy dětí z okupovaných
zemí shromáždil ve sborníku ''Youth Replies – I Can'' (1944).
V historickém románu ''Rebelie'' (1949) pozoruhodně popsal
účast pravoslavných věřících a duchovních v povstání proti
Turkům z let 1806–07. Poslední prózou ze srbského prostředí
byla historická povídka ''Lutanja'' (srbsky publikovaná v USA 1959). Mezitím vydal v Jugoslávii česky psaný román 
''Deník pana Georgije Maksimoviće'' (1953). Vrcholem jeho slovesné
tvorby se stala románová trilogie ''Bloudění'', postupně uveřejňovaná v ostravském nakladatelství Profil: 
''Olomoucká romance''
(1960), ''Magistr Gabriel, písař olomoucký'' (1962) a ''Olomoucká elegie'' (1970). Trilogií z 16. století o měšťanském rodu a jeho
zápasu s konzistoří se G. zařadil mezi mistry české historické
prózy.

V posledních třiceti letech života se věnoval hluboce promyšlené, spirituálně silné ikonopisné malbě, kterou vícekrát vystavoval v zahraničí, včetně Ruska, Jugoslávie a Československa.
Pokusil se o vyjádření tradičních námětů ikon novodobými
výtvarnými prostředky.

'''L:''' Kunc 1, s. 179–180; LČL 1, s. 803–804; SČS 1, s. 196; Slezsko 4, s. 39;
SČSVU 2, s. 353; Pravoslavná akademie Vilémov, kulturní festival G. dny,
2005 (dostupné z: http://www.orthodoxa.cz/soucasne_projekty5.htm, stav
k 15. 3. 2015); http://www.slovnikceskeliteratury.cz (stav k 27. 11. 2006).

Martin Kučera

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

[[Kategorie:1906]]
[[Kategorie:Lukavice]]
[[Kategorie:1985]]
[[Kategorie:Liberty_Ville]]

<gallery>
Glocar Emilian Blazej Hradcany.jpg|Hradčany, 1965 (Vlastivědné muzeum Šumerk)
</gallery>