GLOCKER Ernst Friedrich 1.5.1793-15.7.1858: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 8: Řádka 8:
 
| povolání = 11- Geolog<br />61- Pedagog
 
| povolání = 11- Geolog<br />61- Pedagog
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 652-653
 
}}
 
}}
  
== Literatura ==
+
'''GLOCKER, Ernst Friedrich,''' ''* 1. 5. 1793 Stuttgart (Německo), † 15. 7. 1858 Stuttgart (Německo), geolog, mineralog''
 +
 
 +
Pocházel z měšťanské rodiny. Od 1810 studoval na univerzitě
 +
v Tübingenu filozofii a teologii. Rok a půl působil v duchovní
 +
správě, ale brzy převážil G. zájem o přírodní vědy. V Tübingenu a Halle si zapsal botaniku a mineralogii. 1818 přesídlil
 +
do Vratislavi, kde učil na církevním gymnáziu přírodní vědy.
 +
1823 se habilitoval z mineralogie na univerzitě na základě
 +
práce ''De gemmis Plinii, inprimis de Topazio'', 1834 byl jmenován řádným profesorem mineralogie a ředitelem vratislavské univerzitní mineralogické sbírky. Měl pověst vynikajícího
 +
pedagoga. 1854 se místa na univerzitě vzdal a usadil se jako
 +
soukromník v Halle a ve Zhořelci (Görlitz), kde 1857 pro přírodovědecký spolek vypracoval geologický (geognostický) přehled Horní Lužice s geologickou a půdní mapou 1 : 200 000.
 +
Dožil v ústraní ve Stuttgartu.
 +
 
 +
Podnikal výzkumné cesty po okolních zemích, zabýval se jejich
 +
geologií, mineralogií a paleontologií, zároveň sbíral vzorky pro
 +
univerzitní sbírky. Na Moravě a v rakouském Slezsku objevil
 +
nová naleziště nerostů. 1841 uveřejnil latinsky psanou studii o moravských grafitech. Psal o jurském vápenci z Kurovic
 +
se zkamenělinou amonita (Aptychus umbricatus), o vápnitém
 +
pískovci vycházejícím na středním toku řeky Moravy mezi
 +
Kvasicemi a Kroměříží, z něhož 1841 popsal fosilii, kterou
 +
nazval po kolegovi M. Keckovi Keckia annulata. Sepsal výskyty
 +
vápenců a podobných hornin ze střední Moravy. Řada G. prací se týkala geologie a mineralogie Hrubého Jeseníku (okolí
 +
Vrbna pod Pradědem a Zlatých Hor); G. pracoval v okolí Letovic, odkud 1853 popsal nerosty v lomu na serpentinit v letovickém krystaliniku; uhelné sloje ve svrchní křídě ve výběžku
 +
české křídové pánve. 1843 definoval ve flyšovém pásmu Západních Karpat na Moravě oligocenní menilitové vrstvy.
 +
 
 +
Popsal několik nových druhů nerostů: 1827 z Horního Údolí
 +
(č. o. Zlaté Hory) nový silikát železa stilpnomelan; 1831–49
 +
nové sulfidy pyrargyrit a arsenopyrit, silikáty edenit, seladonit a sepiolit, a sulfáty halotrichit a apjohnit. 1833 definoval ozokerit. Studoval nerosty železných rud, výskyty jantaru
 +
na Moravě a meteority (z Broumova 1847). Vydal dvě práce
 +
o bludných balvanech v pleistocenních uloženinách pruského
 +
Slezska. Byl autorem učebnic mineralogie.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Grundriß der Mineralogie, Berlin 1821; Beiträge zur mineralogischen Kenntniß der Sudetenländer, insbesondere Schlesiens, Breslau 1828; Observations faîtes dans la Moravie et Silesia, in: Bulletin de la
 +
Société géologique de France 12, 1836, s. 173–182; 13, 1837, s. 262 až
 +
263; Grundriß der Mineralogie mit Einschluß der Geognosie und Petrefactenkunde, Nürnberg 1839; Beiträge zur Kenntniß Mährens. II. Entdeckung von Versteinerungen im Grauwackenkalkstein der silurischen
 +
Formation bei Olmütz, in: Neues Jahrbuch für Mineralogie, Geologie und
 +
Palaeontologie (Stuttgart) 1842, s. 22–34; Der blaue Stollen bei Zukmantel,
 +
in: Poggendorff’s Annalen 88, 1853, s. 597–603; Ueber die neu entdeckten
 +
Kohlenlager in der Gegend von Letowic, in: Jahrbuch der k. k. geologischen
 +
Reichsanstalt (Wien) 4, 1853, s. 62–68.
 +
 
 +
'''L:''' ADB 9, s. 238–240; V. J. Procházka, Repertorium literatury geologické
 +
a mineralogické Království českého…, 1897, s. 54, 222–224; R. Kettner,
 +
E. F. G., in: Čas. Mineral. Geol. 3, 1958, s. 125; NGS, s. 703–704; T. Kruťa,
 +
Moravské nerosty a jejich literatura 1940–1965, 1966, s. 18; týž, Slezské
 +
nerosty a jejich literatura, 1973, s. 25; J. Staněk, Mineralogie na Moravě
 +
a ve Slezsku v letech 1770–1970, in: Folia historica Faculty of Science
 +
Masaryk University Brno 71, 2002, s. 15–17; R. J. Sureda, Historia de la
 +
Mineralogía, in: Serie Correlación Geológica (San Miguel de Tucumán) 23,
 +
2008, s. 42.
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 18: Řádka 69:
 
[[Kategorie:Stuttgart]]
 
[[Kategorie:Stuttgart]]
 
[[Kategorie:1858]]
 
[[Kategorie:1858]]
 +
[[Kategorie:Stuttgart]]

Aktuální verze z 3. 12. 2019, 19:50

Ernst Friedrich GLOCKER
Narození 1.5.1793
Místo narození Stuttgart (Německo)
Úmrtí 15.7.1858
Místo úmrtí Stuttgart (Německo)
Povolání 11- Geolog
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 652-653
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135284

GLOCKER, Ernst Friedrich, * 1. 5. 1793 Stuttgart (Německo), † 15. 7. 1858 Stuttgart (Německo), geolog, mineralog

Pocházel z měšťanské rodiny. Od 1810 studoval na univerzitě v Tübingenu filozofii a teologii. Rok a půl působil v duchovní správě, ale brzy převážil G. zájem o přírodní vědy. V Tübingenu a Halle si zapsal botaniku a mineralogii. 1818 přesídlil do Vratislavi, kde učil na církevním gymnáziu přírodní vědy. 1823 se habilitoval z mineralogie na univerzitě na základě práce De gemmis Plinii, inprimis de Topazio, 1834 byl jmenován řádným profesorem mineralogie a ředitelem vratislavské univerzitní mineralogické sbírky. Měl pověst vynikajícího pedagoga. 1854 se místa na univerzitě vzdal a usadil se jako soukromník v Halle a ve Zhořelci (Görlitz), kde 1857 pro přírodovědecký spolek vypracoval geologický (geognostický) přehled Horní Lužice s geologickou a půdní mapou 1 : 200 000. Dožil v ústraní ve Stuttgartu.

Podnikal výzkumné cesty po okolních zemích, zabýval se jejich geologií, mineralogií a paleontologií, zároveň sbíral vzorky pro univerzitní sbírky. Na Moravě a v rakouském Slezsku objevil nová naleziště nerostů. 1841 uveřejnil latinsky psanou studii o moravských grafitech. Psal o jurském vápenci z Kurovic se zkamenělinou amonita (Aptychus umbricatus), o vápnitém pískovci vycházejícím na středním toku řeky Moravy mezi Kvasicemi a Kroměříží, z něhož 1841 popsal fosilii, kterou nazval po kolegovi M. Keckovi Keckia annulata. Sepsal výskyty vápenců a podobných hornin ze střední Moravy. Řada G. prací se týkala geologie a mineralogie Hrubého Jeseníku (okolí Vrbna pod Pradědem a Zlatých Hor); G. pracoval v okolí Letovic, odkud 1853 popsal nerosty v lomu na serpentinit v letovickém krystaliniku; uhelné sloje ve svrchní křídě ve výběžku české křídové pánve. 1843 definoval ve flyšovém pásmu Západních Karpat na Moravě oligocenní menilitové vrstvy.

Popsal několik nových druhů nerostů: 1827 z Horního Údolí (č. o. Zlaté Hory) nový silikát železa stilpnomelan; 1831–49 nové sulfidy pyrargyrit a arsenopyrit, silikáty edenit, seladonit a sepiolit, a sulfáty halotrichit a apjohnit. 1833 definoval ozokerit. Studoval nerosty železných rud, výskyty jantaru na Moravě a meteority (z Broumova 1847). Vydal dvě práce o bludných balvanech v pleistocenních uloženinách pruského Slezska. Byl autorem učebnic mineralogie.

D: výběr: Grundriß der Mineralogie, Berlin 1821; Beiträge zur mineralogischen Kenntniß der Sudetenländer, insbesondere Schlesiens, Breslau 1828; Observations faîtes dans la Moravie et Silesia, in: Bulletin de la Société géologique de France 12, 1836, s. 173–182; 13, 1837, s. 262 až 263; Grundriß der Mineralogie mit Einschluß der Geognosie und Petrefactenkunde, Nürnberg 1839; Beiträge zur Kenntniß Mährens. II. Entdeckung von Versteinerungen im Grauwackenkalkstein der silurischen Formation bei Olmütz, in: Neues Jahrbuch für Mineralogie, Geologie und Palaeontologie (Stuttgart) 1842, s. 22–34; Der blaue Stollen bei Zukmantel, in: Poggendorff’s Annalen 88, 1853, s. 597–603; Ueber die neu entdeckten Kohlenlager in der Gegend von Letowic, in: Jahrbuch der k. k. geologischen Reichsanstalt (Wien) 4, 1853, s. 62–68.

L: ADB 9, s. 238–240; V. J. Procházka, Repertorium literatury geologické a mineralogické Království českého…, 1897, s. 54, 222–224; R. Kettner, E. F. G., in: Čas. Mineral. Geol. 3, 1958, s. 125; NGS, s. 703–704; T. Kruťa, Moravské nerosty a jejich literatura 1940–1965, 1966, s. 18; týž, Slezské nerosty a jejich literatura, 1973, s. 25; J. Staněk, Mineralogie na Moravě a ve Slezsku v letech 1770–1970, in: Folia historica Faculty of Science Masaryk University Brno 71, 2002, s. 15–17; R. J. Sureda, Historia de la Mineralogía, in: Serie Correlación Geológica (San Miguel de Tucumán) 23, 2008, s. 42.

Pavel Vlašímský