GODYN Izák ?1650-?1729: Porovnání verzí

Z Personal
(GODYN_Izák_1650)
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Izák GODYN
 
| jméno = Izák GODYN
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1650
+
| datum narození = kolem 1650
| místo narození =  
+
| místo narození = Antverpy (Belgie)
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = asi 1729
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
| jiná jména =  
+
| jiná jména = Izaak GODIN
}}<br/><br/>Izák GODYN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 663
 +
}}
 +
 
 +
'''GODYN, Izák''' ''(též GODIN, GODUN, Izaak), * kolem 1650 Antverpy (Belgie), † asi 1729 Praha, malíř''
 +
 
 +
Patrně starší bratr malíře Abrahama G. (? 1655 – po 1724). Do Prahy přišel nejspíše společně s ním 1687 na pozvání Václava Vojtěcha ze Šternberka a podílel se na malířské výzdobě zámku v Troji; v jeho službách zůstal až do 1708, kdy hrabě zemřel. 1700 se v kostele sv. Václava na Malé Straně G. oženil s Konstancií, vdovou po měšťanu Václavovi Hranickém. Svědky jim byl dvorní malíř a inspektor galerie na Pražském hradě Kristián Schröder s manželkou Doroteou a další šternberský malíř Petr Keck. Manželům se narodilo šest dětí. G. se opakovaně dostával do sporů s malostranským malířským cechem, protože do něho odmítal vstoupit. Záštitu nad ním držel jeho zaměstnavatel, který 1704 žádal malostranskou radu, aby byl G. dalšího obtěžování zdejšími malíři ušetřen. Po 1708 spory s cechem utichly, snad se G. přesunul jinam nebo si našel jiného zastánce. Jeho jméno se dále objevilo v inventářích kolovratské sbírky, které ho uvádějí jako autora několika zátiší s úlovky a loveckými trofejemi, žádný z obrazů však nepodepsal (sbírka se dnes nachází na zámku v Rychnově nad Kněžnou). Malby mají vysokou úroveň vlámských mistrů působících v Čechách, ovšem úrovně Abrahama G. nedosáhly.
 +
 
 +
'''L:''' Dlabač 1, s. 476–477; Thieme-Becker 14, s. 299–300; KSN 4, s. 508; Toman 1, s. 263; H. Smetáčková-Čižinská, Der Kaisersaal im Schloss Troja v Praze, in: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 28, 1974, s. 145–161; NEČVU 1, s. 212–213; Saur 56 (2007), s. 466; V. Vašátková, Z historie mysliveckých obrazů 1. Lovecké motivy v umění baroka, in: Myslivost 58, 2010, č. 9, s. 77–79; P. Preiss – M. Horyna – P. Zahradník, Zámek Trója u Prahy, 2000, passim.
 +
 
 +
Kateřina Dufková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
  
 
[[Kategorie:1650]]
 
[[Kategorie:1650]]
 +
[[Kategorie:Antverpy]]
 +
[[Kategorie:1729]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 6. 12. 2019, 11:05

Izák GODYN
Narození kolem 1650
Místo narození Antverpy (Belgie)
Úmrtí asi 1729
Místo úmrtí Praha
Jiná jména Izaak GODIN
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 663
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58324

GODYN, Izák (též GODIN, GODUN, Izaak), * kolem 1650 Antverpy (Belgie), † asi 1729 Praha, malíř

Patrně starší bratr malíře Abrahama G. (? 1655 – po 1724). Do Prahy přišel nejspíše společně s ním 1687 na pozvání Václava Vojtěcha ze Šternberka a podílel se na malířské výzdobě zámku v Troji; v jeho službách zůstal až do 1708, kdy hrabě zemřel. 1700 se v kostele sv. Václava na Malé Straně G. oženil s Konstancií, vdovou po měšťanu Václavovi Hranickém. Svědky jim byl dvorní malíř a inspektor galerie na Pražském hradě Kristián Schröder s manželkou Doroteou a další šternberský malíř Petr Keck. Manželům se narodilo šest dětí. G. se opakovaně dostával do sporů s malostranským malířským cechem, protože do něho odmítal vstoupit. Záštitu nad ním držel jeho zaměstnavatel, který 1704 žádal malostranskou radu, aby byl G. dalšího obtěžování zdejšími malíři ušetřen. Po 1708 spory s cechem utichly, snad se G. přesunul jinam nebo si našel jiného zastánce. Jeho jméno se dále objevilo v inventářích kolovratské sbírky, které ho uvádějí jako autora několika zátiší s úlovky a loveckými trofejemi, žádný z obrazů však nepodepsal (sbírka se dnes nachází na zámku v Rychnově nad Kněžnou). Malby mají vysokou úroveň vlámských mistrů působících v Čechách, ovšem úrovně Abrahama G. nedosáhly.

L: Dlabač 1, s. 476–477; Thieme-Becker 14, s. 299–300; KSN 4, s. 508; Toman 1, s. 263; H. Smetáčková-Čižinská, Der Kaisersaal im Schloss Troja v Praze, in: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 28, 1974, s. 145–161; NEČVU 1, s. 212–213; Saur 56 (2007), s. 466; V. Vašátková, Z historie mysliveckých obrazů 1. Lovecké motivy v umění baroka, in: Myslivost 58, 2010, č. 9, s. 77–79; P. Preiss – M. Horyna – P. Zahradník, Zámek Trója u Prahy, 2000, passim.

Kateřina Dufková