GOETHE Johann Wolfgang 28.8.1749-22.3.1832: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| rodné jméno =  
 
| rodné jméno =  
 
| datum narození = 28.8.1749
 
| datum narození = 28.8.1749
| místo narození = Frankfurt nad Mohanem  
+
| místo narození = Frankfurt nad Mohanem (Německo)
 
| datum úmrtí = 22.3.1832
 
| datum úmrtí = 22.3.1832
| místo úmrtí = Výmar  
+
| místo úmrtí = Výmar (Výmar)
 
| příčina úmrtí =  
 
| příčina úmrtí =  
 
| místo odpočinku =  
 
| místo odpočinku =  
Řádka 38: Řádka 38:
 
| citace = Biografický slovník českých zemí
 
| citace = Biografický slovník českých zemí
 
}}
 
}}
== Literatura ==
+
 
ADB 9, s. 413–448; NDB 6, s. 546–575; de.wikipedia.org (všechny s vyčerpávající literaturou); RSN 3, s. 429–430 (Göthe); OSN 10, s. 246–250; MSN 2, s. 1018–1019; BL 1, s. 450; MČE 2, s. 624; E. Ludwig, G. 1–2, 1932; J. Urzidil, G. in Böhmen, 1932 (česky G. v Čechách, 2009); NGS, s. 704; H. Sturm, G. und Böhmen, in: Zwischen Frankfurt und Prag, München 1963, s. 133–155; R. Friedenthal, G.: jeho život a jeho doba, 1973; (šs), G., in: Kdo byl kdo – proslulí návštěvníci, 2001, s. 185–188; J. W. G. a Čechy = J. W. G. und Böhmen, E. Dittertová (ed.), 2004; P. Uhrbach, G. Fräulein in Böhmen. Ulrike von Levetzow, Markkleeberg 2009; O. Fejfar, Lázeňský host, geolog a výletník: Přírodovědná zkoumání J. W. G. během jeho pobytů v Čechách, in: Živa 59 (98), 2011, č. 6, s. LXXXIX–XCI.
+
'''GOETHE, Johann Wolfgang,''' ''* 28. 8. 1749 Frankfurt nad Mohanem (Německo), † 22. 3. 1832 Výmar (Německo), básník, politik, amatérský přírodovědec''
 +
 
 +
Syn Johanna Caspara G. (1710–1782) a Kathariny Elisabethy, roz. Textorové (1731–1808). Jako dítě měl soukromého učitele, 1765–68 studoval práva v Lipsku, pro nemoc studia přerušil, 1770 je dokončil ve Štrasburku. Krátce pracoval u říšského soudu ve Wetzlaru, od 1775 žil u dvora sasko-výmarských vévodů, kde působil jako jeden z ministrů tohoto státu. 1782 byl povýšen do šlechtického stavu, postupně se stále více věnoval jen literatuře. 1786–88 podnikl cestu do Itálie, v pozdějších letech si oblíbil cesty do Čech. S Christianou, roz. Vulpiusovou (1765–1816), měl pět dětí. G. se přátelil s J. G. Herderem a F. Schillerem. Byl pohřben ve Výmaru. Patří k vrcholným německým a světovým spisovatelům. Za jeho mistrovské dílo je považována rozsáhlá dramatická báseň ''Faust'' (1808, 1832), do češtiny poprvé přeložená J. J. Kolárem (1863).
 +
 
 +
G. šestnáctkrát pobýval v Čechách, kde strávil téměř tři roky života. Poprvé zajel do Karlových Varů 1785 a dva měsíce se tam věnoval botanice a geologii; cestu opakoval o rok později, 1795 a poté pravidelně každé léto 1806–13 (vyjma 1809). 1790 vystoupil na Sněžku v Krkonoších a navštívil Adršpašské skály. Oblíbil si Teplice a Františkovy Lázně a v závěru života Mariánské Lázně (1820–23), kde 1823 prožil milostné vzplanutí k mladičké Ulrice von Lewetzow. Během pobytů podnikal cesty do okolí, navštívil Cheb, Loket, Aš, Cínovec, Bořeň (u Bíliny), Hasištejn, Krásný Dvůr, Hřebeny (u Sokolova) a jiná místa.
 +
 
 +
V českém prostředí se významně zapsal také jako přírodovědec. Zabýval se botanikou, fyzikou, geologií a mineralogií; shromáždil sbírku téměř osmnácti tisíc nerostů. Seznámil se s českými učenci, např. s J. E. Purkyněm, J. Dobrovským nebo Kašparem ze Šternberka (stýkal se také se skladatelem V. J. Tomáškem, který zhudebnil několik jeho děl). G. popsal specifickou odrůdu živce, označovanou jako karlovarská dvojčata, zajímal se o původ lázeňských pramenů, a především o sopečné jevy; vyslovil později potvrzenou teorii o vulkanickém původu Komorní a Železné hůrky poblíž Chebu. Na jeho počest byl 1806 pojmenován nerost goethit. Jeho pobyty v severních a severozápadních Čechách připomínají četné pamětní desky, pomníky či místní názvy (Goethova skalka u Aše).
 +
 
 +
'''L:''' ADB 9, s. 413–448; NDB 6, s. 546–575; de.wikipedia.org (vše se soupisem díla a literatury); RSN 3, s. 429–430 (jako Göthe); OSN 10, s. 246–250; A. Kraus, G. a Čechy, 1896; E. Ludwig, G. 1–2, 1932; J. Urzidil, G. in Böhmen, 1932 (česky jako G. v Čechách, 2009); NGS, s. 704; H. Sturm, G. und Böhmen, in: Zwischen Frankfurt und Prag, München 1963, s. 133–155; R. Friedenthal, G. Jeho život a jeho doba, 1973; (šs), G., in: Kdo byl kdo – proslulí návštěvníci, 2001, s. 185–188; J. Babůrek, G. jako geolog v Čechách, in: Minerál 8, 2000, č. 2, s. 122–128; J. W. G. a Čechy = J. W. G. und Böhmen, E. Dittertová (ed.), 2004; P. Uhrbach, G. Fräulein in Böhmen. Ulrike von Levetzow, Markkleeberg 2009; O. Fejfar, Lázeňský host, geolog a výletník. Přírodovědná zkoumání J. W. G. během jeho pobytů v Čechách, in: Živa 59 (98), 2011, č. 6, s. LXXXIX–XCI; V. Gabrielová, Působení J. W.  G. v západočeském regionu, 2013 (bakalářská práce, Filozofická fakulta, Západočeská univerzita, Plzeň).
 +
 
 +
Jiří Martínek
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:11- Geolog]]
 
[[Kategorie:11- Geolog]]

Verze z 18. 3. 2019, 10:03

Johann Wolfgang GOETHE
Narození 28.8.1749
Místo narození Frankfurt nad Mohanem (Německo)
Úmrtí 22.3.1832
Místo úmrtí Výmar (Výmar)
Povolání 11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137611

GOETHE, Johann Wolfgang, * 28. 8. 1749 Frankfurt nad Mohanem (Německo), † 22. 3. 1832 Výmar (Německo), básník, politik, amatérský přírodovědec

Syn Johanna Caspara G. (1710–1782) a Kathariny Elisabethy, roz. Textorové (1731–1808). Jako dítě měl soukromého učitele, 1765–68 studoval práva v Lipsku, pro nemoc studia přerušil, 1770 je dokončil ve Štrasburku. Krátce pracoval u říšského soudu ve Wetzlaru, od 1775 žil u dvora sasko-výmarských vévodů, kde působil jako jeden z ministrů tohoto státu. 1782 byl povýšen do šlechtického stavu, postupně se stále více věnoval jen literatuře. 1786–88 podnikl cestu do Itálie, v pozdějších letech si oblíbil cesty do Čech. S Christianou, roz. Vulpiusovou (1765–1816), měl pět dětí. G. se přátelil s J. G. Herderem a F. Schillerem. Byl pohřben ve Výmaru. Patří k vrcholným německým a světovým spisovatelům. Za jeho mistrovské dílo je považována rozsáhlá dramatická báseň Faust (1808, 1832), do češtiny poprvé přeložená J. J. Kolárem (1863).

G. šestnáctkrát pobýval v Čechách, kde strávil téměř tři roky života. Poprvé zajel do Karlových Varů 1785 a dva měsíce se tam věnoval botanice a geologii; cestu opakoval o rok později, 1795 a poté pravidelně každé léto 1806–13 (vyjma 1809). 1790 vystoupil na Sněžku v Krkonoších a navštívil Adršpašské skály. Oblíbil si Teplice a Františkovy Lázně a v závěru života Mariánské Lázně (1820–23), kde 1823 prožil milostné vzplanutí k mladičké Ulrice von Lewetzow. Během pobytů podnikal cesty do okolí, navštívil Cheb, Loket, Aš, Cínovec, Bořeň (u Bíliny), Hasištejn, Krásný Dvůr, Hřebeny (u Sokolova) a jiná místa.

V českém prostředí se významně zapsal také jako přírodovědec. Zabýval se botanikou, fyzikou, geologií a mineralogií; shromáždil sbírku téměř osmnácti tisíc nerostů. Seznámil se s českými učenci, např. s J. E. Purkyněm, J. Dobrovským nebo Kašparem ze Šternberka (stýkal se také se skladatelem V. J. Tomáškem, který zhudebnil několik jeho děl). G. popsal specifickou odrůdu živce, označovanou jako karlovarská dvojčata, zajímal se o původ lázeňských pramenů, a především o sopečné jevy; vyslovil později potvrzenou teorii o vulkanickém původu Komorní a Železné hůrky poblíž Chebu. Na jeho počest byl 1806 pojmenován nerost goethit. Jeho pobyty v severních a severozápadních Čechách připomínají četné pamětní desky, pomníky či místní názvy (Goethova skalka u Aše).

L: ADB 9, s. 413–448; NDB 6, s. 546–575; de.wikipedia.org (vše se soupisem díla a literatury); RSN 3, s. 429–430 (jako Göthe); OSN 10, s. 246–250; A. Kraus, G. a Čechy, 1896; E. Ludwig, G. 1–2, 1932; J. Urzidil, G. in Böhmen, 1932 (česky jako G. v Čechách, 2009); NGS, s. 704; H. Sturm, G. und Böhmen, in: Zwischen Frankfurt und Prag, München 1963, s. 133–155; R. Friedenthal, G. Jeho život a jeho doba, 1973; (šs), G., in: Kdo byl kdo – proslulí návštěvníci, 2001, s. 185–188; J. Babůrek, G. jako geolog v Čechách, in: Minerál 8, 2000, č. 2, s. 122–128; J. W. G. a Čechy = J. W. G. und Böhmen, E. Dittertová (ed.), 2004; P. Uhrbach, G. Fräulein in Böhmen. Ulrike von Levetzow, Markkleeberg 2009; O. Fejfar, Lázeňský host, geolog a výletník. Přírodovědná zkoumání J. W. G. během jeho pobytů v Čechách, in: Živa 59 (98), 2011, č. 6, s. LXXXIX–XCI; V. Gabrielová, Působení J. W. G. v západočeském regionu, 2013 (bakalářská práce, Filozofická fakulta, Západočeská univerzita, Plzeň).

Jiří Martínek