GOGELA František 13.9.1854-27.2.1922: Porovnání verzí

Z Personal
(GOGELA_František_13.9.1854-27.2.1922)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 13.9.1854
 
| datum narození = 13.9.1854
| místo narození = Podhradní Lhota u Holešova
+
| místo narození = Podhradní Lhota (u Holešova)
 
| datum úmrtí = 27.2.1922
 
| datum úmrtí = 27.2.1922
| místo úmrtí = Třebětice okr. Holešov
+
| místo úmrtí = Třebětice (na Hané)
 
| povolání = 6- Botanik
 
| povolání = 6- Botanik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František GOGELA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 664-665
 +
}}
 +
 
 +
'''GOGELA, František,''' ''* 13. 9. 1854 Podhradní Lhota (u Holešova), † 27. 2. 1922 Třebětice (na Hané), římskokatolický kněz, florista ''
 +
 
 +
Syn mlynáře. Vystudoval arcibiskupské gymnázium a poté teologickou fakultu v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze. Působil na Moravě, postupně byl farářem v Kyjově, Bílovicích, Místku, Hukvaldech, Podhradní Lhotě, Rajnochovicích a Třeběticích, kde byl i pohřben.
 +
 
 +
V okolí svých působišť vždy našel čas na botanizování a sestavování herbářů. Své nálezy publikoval, pokusil se i o syntézu a vytvoření lokálních flor. Upozornil na sebe 1890–99 floristickými statěmi ''Květena okolí místeckého'' v
 +
''Časopise Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci''. Poznal horské rostlinstvo Beskyd, které zpracoval v sérii příspěvků ''Květena Beskyd moravských'' (1903–06) pro stejný časopis. Věnoval se květeně Rajnochovic a blízkého Javorníku (1900, 1907), povodí Rusavy (1908–10), východní části Chřibů (1912) a okolí Hostýna (1906–10, 1927–31). Časté střídání působišť mu neumožnilo dospět k důkladnějšímu zpracování nějakého floristického okrsku, a tak zůstal spíš u výčtu nalezišť jednotlivých druhů. Svůj herbář věnoval muzeu ve Valašském Meziříčí, další doklady se zachovaly ve dvou největších herbářových sbírkách na Moravě, v Moravském zemském muzeu a na Masarykově univerzitě v Brně. G. se zabýval také pěstováním květin, zejména růží. Patřil k první skupině moravských zájemců o botaniku, kteří se opírali o česky zaměřené instituce, jako byl Klub přírodovědecký v Brně nebo v Prostějově a muzea v Olomouci či Valašském Meziříčí, a snažili se publikovat česky. Neodmítal ovšem možnost přispívat do zavedeného periodika ''Verhändlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn'' (1891–1902). Svoji zálibu šířil také mezi svými farníky. Patřil k botanikům, kteří připravili půdu pro pozdější úspěšnou floristickou akci K. Domina.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 10, s. 252; OSND 2/2, s. 885; MSN 2, s. 1019; KSN 4, s. 510; MSB 6, s. 34; nekrolog: J. Podpěra, in: Příroda 15, 1922, s. 129; týž, in: Zálhotský sborník 1, 1927, s. 1–2; F. Kratochvíl, in: tamtéž 5, 1931, s. 23–28; J. Futák – K. Domin, Bibliografia k flóre ČSR do r. 1952, Bratislava 1960, s. 220–221; I. Klášterský et al., Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 83; M. Kašparová, F. G. – botanik, sběratel a badatel, in: Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, 1995, s. 41–42.
 +
 
 +
Jan Janko
  
== Literatura ==
 
OSND II/2,885; MSN II, 1019; KSN IV, 510; NR 92/; botanici 83; MSB VI, 34; Příroda, r. 15., 1922, s.129;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
  
 
[[Kategorie:1854]]
 
[[Kategorie:1854]]
[[Kategorie:Podhradní_Lhota_u_Holešova]]
+
[[Kategorie:Podhradní_Lhota]]
 
[[Kategorie:1922]]
 
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:Třebětice_okr._Holešov]]
+
[[Kategorie:Třebětice]]

Verze z 6. 12. 2019, 12:28

František GOGELA
Narození 13.9.1854
Místo narození Podhradní Lhota (u Holešova)
Úmrtí 27.2.1922
Místo úmrtí Třebětice (na Hané)
Povolání 6- Botanik
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 664-665
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46468

GOGELA, František, * 13. 9. 1854 Podhradní Lhota (u Holešova), † 27. 2. 1922 Třebětice (na Hané), římskokatolický kněz, florista

Syn mlynáře. Vystudoval arcibiskupské gymnázium a poté teologickou fakultu v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze. Působil na Moravě, postupně byl farářem v Kyjově, Bílovicích, Místku, Hukvaldech, Podhradní Lhotě, Rajnochovicích a Třeběticích, kde byl i pohřben.

V okolí svých působišť vždy našel čas na botanizování a sestavování herbářů. Své nálezy publikoval, pokusil se i o syntézu a vytvoření lokálních flor. Upozornil na sebe 1890–99 floristickými statěmi Květena okolí místeckého v Časopise Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. Poznal horské rostlinstvo Beskyd, které zpracoval v sérii příspěvků Květena Beskyd moravských (1903–06) pro stejný časopis. Věnoval se květeně Rajnochovic a blízkého Javorníku (1900, 1907), povodí Rusavy (1908–10), východní části Chřibů (1912) a okolí Hostýna (1906–10, 1927–31). Časté střídání působišť mu neumožnilo dospět k důkladnějšímu zpracování nějakého floristického okrsku, a tak zůstal spíš u výčtu nalezišť jednotlivých druhů. Svůj herbář věnoval muzeu ve Valašském Meziříčí, další doklady se zachovaly ve dvou největších herbářových sbírkách na Moravě, v Moravském zemském muzeu a na Masarykově univerzitě v Brně. G. se zabýval také pěstováním květin, zejména růží. Patřil k první skupině moravských zájemců o botaniku, kteří se opírali o česky zaměřené instituce, jako byl Klub přírodovědecký v Brně nebo v Prostějově a muzea v Olomouci či Valašském Meziříčí, a snažili se publikovat česky. Neodmítal ovšem možnost přispívat do zavedeného periodika Verhändlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn (1891–1902). Svoji zálibu šířil také mezi svými farníky. Patřil k botanikům, kteří připravili půdu pro pozdější úspěšnou floristickou akci K. Domina.

L: OSN 10, s. 252; OSND 2/2, s. 885; MSN 2, s. 1019; KSN 4, s. 510; MSB 6, s. 34; nekrolog: J. Podpěra, in: Příroda 15, 1922, s. 129; týž, in: Zálhotský sborník 1, 1927, s. 1–2; F. Kratochvíl, in: tamtéž 5, 1931, s. 23–28; J. Futák – K. Domin, Bibliografia k flóre ČSR do r. 1952, Bratislava 1960, s. 220–221; I. Klášterský et al., Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 83; M. Kašparová, F. G. – botanik, sběratel a badatel, in: Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, 1995, s. 41–42.

Jan Janko