GOLL Josef 6.11.1864-2.10.1924: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 2.10.1924
 
| datum úmrtí = 2.10.1924
 
| místo úmrtí = Litíč (část Nouzov, u Jaroměře)
 
| místo úmrtí = Litíč (část Nouzov, u Jaroměře)
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 677
 
}}
 
}}
  

Verze z 6. 12. 2019, 11:42

Josef GOLL
Narození 6.11.1864
Místo narození Litíč (u Jaroměře)
Úmrtí 2.10.1924
Místo úmrtí Litíč (část Nouzov, u Jaroměře)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 677
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76304

GOLL, Josef, * 6. 11. 1864 Litíč (u Jaroměře), † 2. 10. 1924 Litíč (část Nouzov, u Jaroměře), rolník, politik

Pocházel z německé rolnické rodiny. 1895 převzal otcovské hospodářství v Nouzově, jež rozšířil zakoupením polností v Kuksu. V regionu východních Čech podporoval německé družstevnictví, předsedal německému okresnímu hospodářskému spolku ve Dvoře Králové nad Labem a regionálnímu politickému spolku k hájení selských zájmů (Deutsch-politischer Verein zur Vertretung ländlicher Interessen), od 1899 vykonával funkci místopředsedy Zemědělské rady pro Království české. 1908 při volbách do českého sněmu neuspěl, 1907–18 zastupoval venkovský volební obvod Vrchlabí – Hostinné – Dvůr Králové na říšské radě, kde působil v řadách Německé agrární strany (Deutsche Agrarpartei). Po vyhlášení ČSR setrval ve Vídni a účastnil se jednání Prozatímního Národního shromáždění Německého Rakouska. Do Československa se vrátil, aby se podílel na obnově německého politického agrarismu. Na prvním zemském sjezdu nové agrární strany nazvané Bund der Landwirte v Teplicích-Šanově 22.–23. 2. 1919, která měla podpořit drobné rolnictvo, četl hlavní politický referát a byl zvolen prozatímním místopředsedou, avšak mnozí spolustraníci ho odmítali jako exponenta zájmů agrárního velkostatku. Zamířil proto opět do Vídně, kde chtěl pokračovat v Deutsche Agrarpartei. Po amnestii prezidenta Masaryka z 10. 8. 1919 pro organizátory odboje proti československému státu se vrátil domů, v listopadu 1919 byl v Trutnově zvolen krajským předsedou strany Bund der Landwirte; počátkem 1920 byl donucen ze strany vystoupit. Až do smrti byl místopředsedou německé sekce Zemědělské rady pro Čechy, prezidentem jak Deutscher Meliorationsverband für Böhmen (Německého melioračního svazu v Čechách), tak Geschäftsstelle der deutschen Landwirtschaft in der Tschechoslowakei (Obchodního zastoupení německého zemědělství v Československu). Podílel se rovněž na zakládání zemědělských skladů a na přípravě zemědělských výstav.

L: F. Freund, Das österreichische Abgeordnetenhaus, Wien 1907, s. 439; týž, Das österreichische Abgeordnetenhaus, tamtéž 1911, s. 367; Prager Tagblatt 4. 10. 1924, s. 3; BL 1, s. 455; ÖBL 2, s. 28; N. Linz, Der Bund der Landwirte in der Ersten Tschechoslowakischen Republik, München 1982, s. 166–170 a passim; F. Adlgasser, Die Mitglieder der österreichischen Zentralparlamente 1848–1918, Bd. 1, Wien 2014, s. 356–357.

Pavel Cibulka