Verze z 6. 12. 2019, 11:31, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

GOLÁŇ Karel 13.7.1895-31.7.1961

Z Personal
Karel GOLÁŇ
Narození 13.7.1895
Místo narození Rokytnice (č. o. Vsetín)
Úmrtí 31.7.1961
Místo úmrtí Bratislava
Jiná jména Karol GOLÁŇ
Povolání 63- Spisovatel
53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 666
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46472

GOLÁŇ, Karel (též Karol), * 13. 7. 1895 Rokytnice (č. o. Vsetín), † 31. 7. 1961 Bratislava, historik, pedagog

Pocházel z evangelické rodiny hostinského a obchodníka. 1910–14 studoval na učitelském ústavu v Hradci Králové. Během první světové války narukoval a byl zajat; poté se stal příslušníkem československých legií. Po vzniku ČSR se živil jako učitel v Halenkově a Novém Hrozenkově na Vsetínsku. Od 1919 působil na Slovensku, kde se naturalizoval. Zpočátku učil v Trenčianských Teplicích a v Myjavě, 1921–23 redigoval rovněž Novíny spod Bradla. 1923 maturoval na gymnáziu v Martině a zapsal si pedagogiku a historii na UK v Praze, kde obhájil disertační práci Otázka dětské svobody v soustavě Montessoriové (PhDr. 1928). Následujících dvacet let učil v Bratislavě na měšťanské škole a věnoval se výzkumu slovenských dějin 19. století. Od 1947 do 1952, kdy se habilitoval na Pedagogické fakultě Slovenské univerzity (SU), působil ve Státním pedagogickém ústavu. Poté přednášel historii na Pedagogické fakultě SU (1952/53), Vysoké škole pedagogické (1953–59), kde byl 1957 jmenován profesorem novověkých dějin, a vedl katedru historie na FF Univerzity Komenského v Bratislavě (1959). Byl členem vědecké rady Historického ústavu SAV, od 1958 předsedou nově založené Slovenské historické společnosti a funkcionářem několika slovenských svazů a společností.

G. ovlivnil především pobyt v Myjavě, která byla 1848–49 centrem prvního ozbrojeného povstání Slováků za národní a sociální svobodu. Badatelsky se věnoval čtyřicátým letům 19. století, Ľ. Štúrovi, vztahu Slováků k jižním Slovanům; soustředil se na revoluci 1848. K tématu publikoval např. monografii Revolučné pokolenie. Príspevky k dejinám slovenského povstania v r. 1848–1849 v podbradlanskom kraji (Myjava 1926), edici dokumentů Na revolučnom Slovensku 1848–1849. Denník, korešpondencia, novinové zvesti, rozpravy a drobné dojmy moravského publicistu Mateja Mikšíčka (tamtéž 1931) a řadu studií. Zabýval se rovněž dílčími problémy, např. účastí Slováků na Slovanském sjezdu v Praze roku 1848. V závěru života se zajímal o dějiny druhé poloviny 19. století, především počátky dělnického hnutí na Slovensku. G. texty se opíraly o pečlivou heuristiku, přesto se vyznačovaly citem pro popularizaci; od padesátých let měly marxistickou orientaci. G. připravil edici memoárů Jána Kollára Pamäti z mladších rokov života (Bratislava 1957) a podílel se také na učebnicích dějepisu a slovenského jazyka. Oženil se s Olgou (* 1906), dcerou knihkupce a nakladatele D. Pažického (1881–1941), který vydal některé jeho práce.

D: výběr: Príspevok k vývoju slovenskej politickej myšlienky, in: Historica slovaca 1–2, 1940–1941, s. 270–277; Rok so štúrovcami. Čítanie o odchode slovenských študentov z bratislavského lýcea roku 1844, Myjava 1944; Nitrianske žiadosti roku 1848 vyhlásené dňa 28. apríla 1848 v Brezovej pod Bradlom, Bratislava 1948; Slováci a slovanský juh roku 1848, in: Slovanský přehled 34, č. 5–6, 1948, s. 293–299; Ľudovít Štúr 1856–1956, Bratislava 1956; Ako sa kedysi na Slovensku učilo, tamtéž 1958.

L: výběr: OSND 2/2, s. 886; J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1. Českí profesori a ich slovenskí žiaci na Univerzite Komenského v rokoch 1919–1949, 1994, s. 181; Kutnar, rejstřík; SBS 2, s. 198 (se soupisem díla a literatury); BLS 3, s. 155–156 (se soupisem díla a literatury); J. Novotný, Za prof. Dr. K. G., in: ČČH 59, 1961, č. 6, s. 925–927; M. Füleová, Pozostalosť K. G., in: Literárny archív 38, 2004, č. 3, s. 212–215; Ľ. Moncmanová – M. Füleová, G., K. (1895–1961), in: Inventár rukopisov Archívu literatúry a umenia Matice slovenskej 27, 2004, s. 143–191; M. Vašš, Historik K. G. (1895–1961), in: Historický zborník 20, č. 2, 2010, s. 243–245.

P: Literárny archív Slovenskej národnej knižnice, Martin, fond G., Karol; Archiv UK, Praha, f. Matriky UK, inv. č. 7, Matrika doktorů UK VII. (1928–1931), s. 2927.

Lenka Křížová