GOTŠALK ?1115-18.2.1184: Porovnání verzí

Z Personal
(GOTŠALK_1116-18.2.1184)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno =  GOTŠALK
 
| jméno =  GOTŠALK
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1116
+
| datum narození = 1115/1116
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
 
| datum úmrtí = 18.2.1184
 
| datum úmrtí = 18.2.1184
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Louňovice pod Blaníkem
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> GOTŠALK
+
}}
 +
 
 +
'''GOTŠALK,''' ''* 1115/1116 ?, † 18. 2. 1184 Louňovice pod Blaníkem, kněz''
 +
 
 +
Pocházel z Porýní, jeho otec Verner (Bernherus) a matka Herka byli ministeriály kostela sv. Petra v kolínské diecézi. Základní vzdělání získal v Kolíně nad Rýnem, potom studoval artes v Paříži. Věnoval se lékařství a hodlal prý pokračovat ve studiu. Vážná choroba ho však ve dvaceti letech přiměla ke změně záměru a ke vstupu do premonstrátské kanonie ve Steinfeldu. Strávil tam třináct let a dosáhl kněžského svěcení a církevních hodností. 1142 odešel se steinfeldským proboštem a dalšími premonstráty do Prahy, kde se podíleli na založení premonstrátské kanonie na Strahově. Po její konsolidaci se G. vrátil do Steinfeldu. 1149 byl na žádost pražského biskupa Daniela I. s dalšími premonstráty vyslán do nově zřizované kanonie v Želivě, kde se stal opatem. Ženská větev želivské kanonie byla zřízena v Louňovicích pod Blaníkem, kam G. přivedl premonstrátky z Dünewaldu v Porýní, mezi nimiž byly i jeho příbuzné. Věnoval se správě obou kanonií a současně pečoval o šíření premonstrátského řádu ve střední Evropě. Ze Želiva a z Louňovic byli vysíláni řeholní kanovníci a kanovnice do nově zakládaných kanonií: 1153 do mužské kanonie v Gerasu a 1155 do kanonie premonstrátek v Perneggu (obě v Dolních Rakousích); 1183 uvedl G. premonstrátky z Louňovic do Dolních Kounic na jižní Moravě. Udržoval kontakty se členy panovnického rodu i s církevními činiteli, při slavnostních příležitostech kázal pro světské i církevní představitele. Při návratu z jedné z návštěv generální kapituly v Prémontré ve Francii (zřejmě 1177) přivezl do Čech tehdy asi dvanáctiletého Jarlocha, pozdějšího opata premonstrátské kanonie v Milevsku a autora českého letopisu pro období 1167–98, který se tehdy vzdělával v klášteře v Zell (později Oberzell) ve Würzburgu. Po G. boku se novic Jarloch jako jeho kaplan a služebník připravoval pro církevní službu a řízení církevních institucí. Jarloch, který jako jediný podal o G. zprávu, oceňoval zbožnost, moudrost, mravnost a skromnost svého učitele, méně již chválil jeho prý málo srozumitelný mluvený projev. G. byl pohřben 22. února v Želivě, pohřbu se zúčastnil také pražský biskup Břetislav Přemyslovec.
 +
 
 +
'''L:''' V. Novotný, České dějiny I/2, 1913, rejstřík.
 +
 
 +
'''P:''' Letopis Jarlocha, opata kláštera milevského, J. Emler (ed.), in: FRB 2, 1875, s. 461–516.
 +
 
 +
Marie Bláhová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
  
[[Kategorie:1116]]
+
[[Kategorie:1115]]
 
[[Kategorie:1184]]
 
[[Kategorie:1184]]
 +
[[Kategorie:Louňovice pod Blaníkem]]

Verze z 30. 3. 2019, 11:09

GOTŠALK
Narození 1115/1116
Úmrtí 18.2.1184
Místo úmrtí Louňovice pod Blaníkem
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46505

GOTŠALK, * 1115/1116 ?, † 18. 2. 1184 Louňovice pod Blaníkem, kněz

Pocházel z Porýní, jeho otec Verner (Bernherus) a matka Herka byli ministeriály kostela sv. Petra v kolínské diecézi. Základní vzdělání získal v Kolíně nad Rýnem, potom studoval artes v Paříži. Věnoval se lékařství a hodlal prý pokračovat ve studiu. Vážná choroba ho však ve dvaceti letech přiměla ke změně záměru a ke vstupu do premonstrátské kanonie ve Steinfeldu. Strávil tam třináct let a dosáhl kněžského svěcení a církevních hodností. 1142 odešel se steinfeldským proboštem a dalšími premonstráty do Prahy, kde se podíleli na založení premonstrátské kanonie na Strahově. Po její konsolidaci se G. vrátil do Steinfeldu. 1149 byl na žádost pražského biskupa Daniela I. s dalšími premonstráty vyslán do nově zřizované kanonie v Želivě, kde se stal opatem. Ženská větev želivské kanonie byla zřízena v Louňovicích pod Blaníkem, kam G. přivedl premonstrátky z Dünewaldu v Porýní, mezi nimiž byly i jeho příbuzné. Věnoval se správě obou kanonií a současně pečoval o šíření premonstrátského řádu ve střední Evropě. Ze Želiva a z Louňovic byli vysíláni řeholní kanovníci a kanovnice do nově zakládaných kanonií: 1153 do mužské kanonie v Gerasu a 1155 do kanonie premonstrátek v Perneggu (obě v Dolních Rakousích); 1183 uvedl G. premonstrátky z Louňovic do Dolních Kounic na jižní Moravě. Udržoval kontakty se členy panovnického rodu i s církevními činiteli, při slavnostních příležitostech kázal pro světské i církevní představitele. Při návratu z jedné z návštěv generální kapituly v Prémontré ve Francii (zřejmě 1177) přivezl do Čech tehdy asi dvanáctiletého Jarlocha, pozdějšího opata premonstrátské kanonie v Milevsku a autora českého letopisu pro období 1167–98, který se tehdy vzdělával v klášteře v Zell (později Oberzell) ve Würzburgu. Po G. boku se novic Jarloch jako jeho kaplan a služebník připravoval pro církevní službu a řízení církevních institucí. Jarloch, který jako jediný podal o G. zprávu, oceňoval zbožnost, moudrost, mravnost a skromnost svého učitele, méně již chválil jeho prý málo srozumitelný mluvený projev. G. byl pohřben 22. února v Želivě, pohřbu se zúčastnil také pražský biskup Břetislav Přemyslovec.

L: V. Novotný, České dějiny I/2, 1913, rejstřík.

P: Letopis Jarlocha, opata kláštera milevského, J. Emler (ed.), in: FRB 2, 1875, s. 461–516.

Marie Bláhová