GOTTHARD Jaroslav 23.10.1904-3.3.1971

Z Personal
Jaroslav GOTTHARD
Narození 23.10.1904
Místo narození Náměšť nad Oslavou
Úmrtí 3.3.1971
Místo úmrtí Karlovy Vary
Povolání 78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74988

GOTTHARD, Jaroslav, * 23. 10. 1904 Náměšť nad Oslavou, † 3. 3. 1971 Karlovy Vary, dirigent, violista

Na brněnské konzervatoři studoval 1919–26 hru na housle u O. Vávry a 1929–32 dirigování u Z. Chalabaly. V Opavě 1926–28 učil na hudební škole Matice opavské, současně byl sbormistrem sboru Křížkovský a hudebním referentem časopisu Bezručův kraj. 1928–45 působil v Brně jako violista rozhlasového orchestru, 1934–36 Janáčkova kvarteta a 1943–49 Brněnského komorního sdružení. 1947–53 učil na Janáčkově hudební škole v Ostravě-Vítkovicích, 1945–53 řídil tehdy šestatřicetičlenný orchestr Československého rozhlasu v Ostravě, který se věnoval hudbě lehčího žánru. G. s ním vystupoval na veřejných koncertech v Ostravě a okolí. Těleso mělo na repertoáru mj. tři koncertní cykly (česká, ruská a sovětská hudba, hudba romantiků). Po osamostatnění, rozšíření a přejmenování na Krajský symfonický orchestr (později Ostravský symfonický orchestr, Státní filharmonie Ostrava a od 1971 Janáčkova filharmonie) byl G. od ledna do května 1954 jeho prvním dirigentem. Poté 1954–58 nastoupil po V. Neumannovi jako umělecký ředitel Karlovarského symfonického orchestru, zpočátku šestačtyřicetičlenného, s ním již 1954 zopakoval program koncertu, na němž 1894 v Karlových Varech zazněla česká premiéra Dvořákovy 9. symfonie, v dalším roce skladby E. Suchoně, J. Cikkera, Z. Folprechta, R. Karase, později též Chačaturjanův Klavírní koncert a 2. symfonie, Šostakovičova 11. symfonie a Beethovenova 9. symfonie. 1958 G. uspořádal v rámci festivalu k výročí šesti set let od založení karlovarských lázní šestnáct koncertů s historickým průřezem českou hudbou. Zahájil éru pravidelných koncertů pro mládež a koncertních zájezdů do blízkých i vzdálenějších měst, v nichž nebylo sídlo profesionálního symfonického tělesa. Po čtyřletém působení v karlovarském orchestru, vědom si hranic svých uměleckých schopností, se vzdal dirigentské funkce a věnoval se pedagogické práci. Instrumentoval klavírní skladby, mezi nimi Fibichovy či Borodinovy, které uváděl v rozhlase. V padesátých a šedesátých letech se uplatnil též jako dirigent zábavných pořadů, vyvíjel osvětovou činnost, přednášel pro amatérské soubory, byl porotcem soutěží, psal články o hudbě.

L: HS 1, s. 369–370; 25 roků rozhlasového orchestru, in: Ostravský kraj 7. 5. 1954, s. 11–12; I. Stolařík – B. Štědroň, K dějinám hudby v Ostravském kraji, in: Slezský sborník 53, 1955, č. 2, s. 210–211; F. Žídek, Čeští houslisté tří století, 1982, s. 302–303; Z. Pachovský, Do nové epochy, in: Karlovarský symfonický orchestr, 1974, s. 33–36; týž, Minulost a přítomnost Karlovarského symfonického orchestru, in: tamtéž 1995, s. 30–31; J. Fiala, Karlovarské období dirigenta J. G., in: 14. historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary 2004, s. 55–59; K. Steinmetz, Trocha prehistorie – počátky symfonických koncertů v Ostravě, in: Nehrajeme kratce, hrajeme už 60 let, 2014, s. 11; týž, Vznik a první léta Ostravského symfonického orchestru, tamtéž, s. 21; http://encyklopedie.brna.cz (stav k 14. 1. 2014); http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 6. 10. 2009).

Mojmír Sobotka