GOTTWALD Antonín 16.1.1869-9.8.1941: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 697
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 6. 12. 2019, 12:09

Antonín GOTTWALD
Narození 16.1.1869
Místo narození Prostějov
Úmrtí 9.8.1941
Místo úmrtí Prostějov
Povolání 52- Archeolog
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 697
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46510

GOTTWALD, Antonín, * 16. 1. 1869 Prostějov, † 9. 8. 1941 Prostějov, archeolog, sběratel

Maturoval na vyšší reálce v Prostějově. Po absolvování učitelského ústavu v Brně (1889–90) učil rok v Mostkovicích. 1891–1925 byl řídícím učitelem chlapecké obecné školy v Prostějově, spoluzakladatelem a prvním jednatelem tamního Přírodovědného klubu (jako sběratel se věnoval entomologii a lepidopterologii), kurátorem Národopisného a průmyslového muzea města Prostějova, kde 1917 vybudoval archeologické oddělení a expozici jeho sbírek (novou po 1925, kdy byl uvolněn ze školské služby). Archeologii se věnoval už v době studií na Prostějovsku (k oboru ho přivedli J. Wankel, I. L. Červinka a J. Palliardi). 1906 se stal členem prvního výboru Moravského archeologického klubu. Zprvu prováděl sběry, později řadu výzkumů a záchranných akcí, věnoval se systematickému průzkumu Prostějovska, Olomoucka a Přerovska. Zkoumal především hroby a pohřebiště lužických popelnicových polí a doby římské: Kostelec na Hané od 1903 (pohřebiště doby římské, 1924–30), Určice od 1908, Domamyslice ve dvacátých letech. Pracoval na výzkumech eneolitických mohyl u Slatinek a s K. Dobešem u Ohrozimi. Byl činný ještě ve třicátých letech. Četné zprávy uveřejňoval především v Červinkově Pravěku a v časopisech muzeí v Olomouci a Prostějově. Tato muzea a Moravské zemské muzeum v Brně uchovávají G. sbírky.

D: Pohřebiště u Těšetic u Olomouce, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci (dále ČVSMO) 18, 1900, s. 13–14; „Hrad“ u Bilovic na Prostějovsku, in: AMM 4, 1904, s. 194–198; Pohřebiště u Kostelce na Prostějovsku, in: ČVSMO 22, 1905, s. 74; Sídliště neolithická s nálezy kamenných nástrojů na Prostějovsku, in: AMM 6, 1906, s. 41–61; Sedliště a hroby s kulturou popelnicových polí na Prostějovsku, in: Pravěk 4, 1908, s. 17–22, 66–73, 97–104, 175–186, 216–224; Jednotlivé nálezy bronzových předmětů, depoty a kadluby z Prostějovska, in: tamtéž 8, 1912, s. 86–94, 103–104; Předhistorické nálezy z okolí Určic, in: AMM 14, 1914, s. 25–48, 326–338; Pravěká sídliště a pohřebiště na Prostějovsku, 1924; Mohyly se žárovými hroby nordickými u Slatinek, in: ČVSMO 36, 1925, s. 5–15; Osídlení Prostějovska v dobách předhistorických, in: Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova 3, 1925, s. 3–6; Žárové hroby v mohylách u Ohrozimi, in: ČVSMO 37, 1926, s. 47–58; Hroby a sídliště lužického rázu u Slatinic, in: tamtéž 40, 1928, s. 65–68; Žárové hroby u Seloutek, in: Ročenka Národopisného a průmyslového muzea města Prostějova 5, 1928, s. 7–20; Můj archeologický výzkum, 1931; Pohřebiště na Nivkách u Slatinek, in: ČVSMO 48, 1935, s. 1–9; Hrad u Bilovic a „nordická“ sídliště na výšinách na Prostějovsku, in: tamtéž 50, 1937, s. 181–190.

L: ČVSMO 51, 1938 (s bibliografií); SPFFBU 15, E 11, 1966; V. Podborský, 50 let od úmrtí A. G., in: Pravěk NŘ 1, 1991, s. 158–159; Kutnar, s. 860; A. Prudká, A. G., Pravěk NŘ 9, 1999, s. 464–467; Sklenář, s. 192–193.

Karel Sklenář