Biografický slovník
GOTTWALD Jan 3.6.1869-23.8.1935: Porovnání verzí
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''GOTTWALD, Jan,''' ''* 3. 6. 1869 Uhříněves (Praha), † 23. 8. 1935 Teplice, vojenský kapelník, hudební skladatel'' | ||
| + | |||
| + | Základy hudební teorie získal 1885/86 v Pavlisově hudební škole v Praze. Po ukončení studia nastoupil jako dobrovolník vojenskou službu, nejprve u hudby c. a k. pěšího pluku číslo 16; 1887 byl povýšen do hodnosti desátníka. 1889 byl převeden k hudbě c. a k. pěšího pluku 88, u něhož tehdy sloužil jako kapelník významný český houslista, hudební skladatel a dirigent Karel Šebor. Současně se G. stal poddůstojníkem z povolání, koncem 1891 byl převeden k c. a k. pěšímu pluku 45 jako šikovatel a plukovní bubeník. 1896 se oženil s Klárou, roz. Zedníkovou, z Uhříněvsi; manželům se 1897 narodil syn Eduard. V květnu téhož roku byl G. převeden k hudbě c. a k. pěšího pluku 64, 1901 jmenován kapelníkem. Po deseti letech službu ukončil a v roce 1911 přijal místo kapelníka u hudby c. a k. pěšího pluku 61, kde setrval až do konce první světové války. 1918 po vzniku ČSR si podal přihlášku do československé armády, následujícího roku byl přijat jako kapelník a současně pověřen sestavením posádkové hudby v Liberci, v květnu vykonal na posádkovém velitelství v Liberci přísahu. 1920 vzniklo v rámci reorganizace branné moci v ČSR čtyřicet osm pěších pluků, k nimž patřily i plukovní hudby. Posádková hudba Liberec se změnila na hudbu československého 44. pěšího pluku v Liberci. 1921 schválilo po dvouletém jednání ministerstvo národní obrany zřízení Vojenské hudební školy v Praze na Pohořelci a o G. se uvažovalo jako o veliteli školy; ministr národní obrany F. Udržal však měl vůči G. výhrady a jmenoval na toto místo P. Oberthora. 1921 byl G. přeložen jako kapelník k hudbě československého 28. pluku v Praze, 1922 povýšil do hodnosti štábního kapitána. 1924 toto těleso vystoupilo pod G. vedením a ve spolupráci s Pražským pěveckým sborem Smetana a Pěveckým sdružením pražských učitelek na slavnostním matiné se skladbami B. Smetany. Patronát nad oslavnou akcí ke skladatelově poctě převzal generální inspektor československých vojsk, básník a spisovatel J. S. Machar. G. proslul především svými populárními koncerty v dechovém obsazení na Letné, ve Stromovce a na Slovanském ostrově, v symfonickém obsazení vystupoval v zimních měsících v Lucerně. 1927 při příležitosti odchodu do výslužby mu ministerstvo národní obrany vyslovilo zvláštní uznání za úspěšnou kariéru a na jeho místo nastoupil kapelník J. Pešta. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Oberst Arendt Marsch, [1901]. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Damanski, Die Militär-Kapellmeister Österreich-Ungarns, Wien 1904; HS 1, s. 370; F. Rathner, Die bewaffnete Macht Österreichs-Ungarns 1618–1918 in ihren Märschen, Kierspe 1983; L. Marosi, Két évszázad katonazenéje Magyarországon, Budapest 1994; Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí, J. Bajgarová (ed.), 2007, rejstřík. P: VHA, Praha, osobní spis. | ||
| + | |||
| + | Josef Šebesta | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 27: | ||
[[Kategorie:1869]] | [[Kategorie:1869]] | ||
| + | [[Kategorie:Uhříněves]] | ||
[[Kategorie:1935]] | [[Kategorie:1935]] | ||
| + | [[Kategorie:Teplice]] | ||
Verze z 31. 3. 2019, 18:45
| Jan GOTTWALD | |
 | |
| Narození | 3.6.1869 |
|---|---|
| Místo narození | Uhříněves (Praha) |
| Úmrtí | 23.8.1935 |
| Místo úmrtí | Teplice |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46511 |
GOTTWALD, Jan, * 3. 6. 1869 Uhříněves (Praha), † 23. 8. 1935 Teplice, vojenský kapelník, hudební skladatel
Základy hudební teorie získal 1885/86 v Pavlisově hudební škole v Praze. Po ukončení studia nastoupil jako dobrovolník vojenskou službu, nejprve u hudby c. a k. pěšího pluku číslo 16; 1887 byl povýšen do hodnosti desátníka. 1889 byl převeden k hudbě c. a k. pěšího pluku 88, u něhož tehdy sloužil jako kapelník významný český houslista, hudební skladatel a dirigent Karel Šebor. Současně se G. stal poddůstojníkem z povolání, koncem 1891 byl převeden k c. a k. pěšímu pluku 45 jako šikovatel a plukovní bubeník. 1896 se oženil s Klárou, roz. Zedníkovou, z Uhříněvsi; manželům se 1897 narodil syn Eduard. V květnu téhož roku byl G. převeden k hudbě c. a k. pěšího pluku 64, 1901 jmenován kapelníkem. Po deseti letech službu ukončil a v roce 1911 přijal místo kapelníka u hudby c. a k. pěšího pluku 61, kde setrval až do konce první světové války. 1918 po vzniku ČSR si podal přihlášku do československé armády, následujícího roku byl přijat jako kapelník a současně pověřen sestavením posádkové hudby v Liberci, v květnu vykonal na posádkovém velitelství v Liberci přísahu. 1920 vzniklo v rámci reorganizace branné moci v ČSR čtyřicet osm pěších pluků, k nimž patřily i plukovní hudby. Posádková hudba Liberec se změnila na hudbu československého 44. pěšího pluku v Liberci. 1921 schválilo po dvouletém jednání ministerstvo národní obrany zřízení Vojenské hudební školy v Praze na Pohořelci a o G. se uvažovalo jako o veliteli školy; ministr národní obrany F. Udržal však měl vůči G. výhrady a jmenoval na toto místo P. Oberthora. 1921 byl G. přeložen jako kapelník k hudbě československého 28. pluku v Praze, 1922 povýšil do hodnosti štábního kapitána. 1924 toto těleso vystoupilo pod G. vedením a ve spolupráci s Pražským pěveckým sborem Smetana a Pěveckým sdružením pražských učitelek na slavnostním matiné se skladbami B. Smetany. Patronát nad oslavnou akcí ke skladatelově poctě převzal generální inspektor československých vojsk, básník a spisovatel J. S. Machar. G. proslul především svými populárními koncerty v dechovém obsazení na Letné, ve Stromovce a na Slovanském ostrově, v symfonickém obsazení vystupoval v zimních měsících v Lucerně. 1927 při příležitosti odchodu do výslužby mu ministerstvo národní obrany vyslovilo zvláštní uznání za úspěšnou kariéru a na jeho místo nastoupil kapelník J. Pešta.
D: Oberst Arendt Marsch, [1901].
L: J. Damanski, Die Militär-Kapellmeister Österreich-Ungarns, Wien 1904; HS 1, s. 370; F. Rathner, Die bewaffnete Macht Österreichs-Ungarns 1618–1918 in ihren Märschen, Kierspe 1983; L. Marosi, Két évszázad katonazenéje Magyarországon, Budapest 1994; Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí, J. Bajgarová (ed.), 2007, rejstřík. P: VHA, Praha, osobní spis.
Josef Šebesta
