GRÄNZER Josef 16.8.1857-7.3.1934: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 716-117
 
}}
 
}}
  

Verze z 8. 12. 2019, 11:32

Josef GRÄNZER
Narození 16.8.1857
Místo narození Suchdol nad Odrou
Úmrtí 7.3.1934
Místo úmrtí Opava
Povolání 11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 716-117
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46530

GRÄNZER, Josef, * 16. 8. 1857 Suchdol nad Odrou, † 7. 3. 1934 Opava, geolog, petrograf, pedagog

Studoval na gymnáziu v Těšíně a 1878–83 přírodní vědy na univerzitě ve Vídni (u F. Beckeho, E. Suesse či V. Uhliga). Dva roky učil na dívčí měšťanské škole v Bílsku, 1885 získal aprobaci pro výuku přírodních věd na gymnáziích; nenalezl místo ve státní školní službě, proto nastoupil 1887 jako asistent na mineralogicko-petrografický institut vídeňské univerzity u G. Tschermaka, u kterého vypracoval disertaci o krystalografii epidotu z nalezišť alpské parageneze ve Vysokých Taurách (PhDr. 1889). Získal místo v Liberci, kde učil přírodopis na měšťance, 1902 se stal středoškolským profesorem a 1911 ředitelem německé reálky. Po odchodu do penze pokračoval ve výzkumu Liberecka, poslední léta prožil v Opavě.

V Liberci se zabýval geologií a petrografií, převážně metamorfovanými horninami (fylity, ruly) a vyvřelinami (diabasy, granity, terciérní vulkanity) Ještědského hřbetu a Jizerských hor. Pro přehled geologie okolí Liberce (1905) vypracoval podle map Říšského geologického ústavu ve Vídni mapu Geologische Karte des Bezirkes Reichenberg 1 : 75 000. Detailně studoval fylity z železničního tunelu mezi Křížany a Novinou, 1933 popsal z bazických metamorfovaných hornin v okolí Jablonce nad Nisou a Tanvaldu výskyty nefritu (prvý nález této nerostu na českém území), což další badatelé vyvrátili. Psal příspěvky k topografické mineralogii, např. o malém ložisku polymetalických rud Andělská Hora, o zemětřesení v Sudetech v lednu 1901, hydrogeologii a o starých báňských dílech v Ještědském hřbetu.

D: Krystallographische Untersuchung des Epidots aus dem Habach und dem Krimmler Achenthale in den Salzburger Tauern, in: Zeitschrift für Kris tallographie, Mineralogie und Petrographie (Wien) B 9, 1888, s. 361–396; Einige Diabase des Jeschkengebirges und ihre Kontaktgesteine, in: tamtéž 25, 1906, s. 61–78; Über das Erdbeben am 10. Jänner 1901 in den Sudeten, in: Mittheilungen aus dem Vereine der Naturfreunde in Reichenberg 32, 1901, s. 33–109; Der Jeschkentunnel Kriesdorf-Neuland, in: tamtéž 39, 1909, s. 7–21; Der Gneis im Nordwesten und Norden des Isergebirges, in: tamtéž 56, 1934, s. 35–65; Der Reichenberger Bezirk hinsichtlich seiner senkrechten Bodengestaltung und seiner geologischen Verhältnisse, in: Die Heimatkunde des Reichenberger Bezirkes, 1905, s. 1–42; Granite des Isergebirges, in: Sborník Státního geologického ústavu ČSR 7, 1927, s. 51–142.

L: Direktor J. G. †, in: Firgenwald 7, 1934, s. 55–56; R. Kettner, J. G. (*1857, †1934), in: Čas. mineral. geol. 2, 1957, 2, s. 196–197; NGS, s. 706; J. Svoboda – J. Chaloupský et al., Vysvětlivky k Přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000 M-33-X Liberec, 1962, passim; ÖBL 2, s. 43; J. Beneš, Soupis historických geologických map z území České republiky do roku 1918, 1996, passim; V. M. Hammer – F. Pertlik, Das Wissenschaftliche Erbe von Gustav Tschermak-Seysenegg (1836–1927): eine Zusammenstellung biographischer Daten seiner Doktoranden, in: Mitteilungen der Österreichischen mineralogischen Gesellschaft (Wien) 155, 2009, s. 202 a 219–221 (kde další literatura a neúplná bibliografie).

Pavel Vlašímský