GRÉGROVÉ rodina podnikatelů a politiků: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = GRÉGROVÉ rodina podnikatelů a politiků | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | r…“) |
|||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 19. století | | datum narození = 19. století | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Hradec Králové |
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
− | | citace = Biografický slovník českých zemí | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 732 |
}} | }} | ||
Verze z 9. 12. 2019, 12:35
GRÉGROVÉ rodina podnikatelů a politiků | |
Narození | 19. století |
---|---|
Místo narození | Hradec Králové |
Povolání |
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 68- Redaktor nebo žurnalista 40- Hospodářství - ostatní |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 732 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=139847 |
GRÉGROVÉ (též GRÖGEROVÉ), rodina podnikatelů a politiků
Rozvětvená rodina původem z Královéhradecka; českou podobu jména Grégr užívali její členové od padesátých let 19. století. Původně Grögerové byli mlynáři v Březhradu (dnes č. o. Hradce Králové), několik dalších generací vyniklo v hospodářském, politickém a kulturním životě české společnosti 19. a první poloviny 20. století. Počátky rodu spadají do první poloviny 19. století. Tehdy nejstarší syn František zdědil rodinný mlýn a oženil se s Annou, roz. Černou, s níž měl syna Antonína (1861–1902). Františkův mladší bratr Josef (1795–1884) musel hledat uplatnění mimo domov. Působil v hornorakouském Steyru, později se usadil na Písecku. S manželkou Josefinou, roz. Pillewitzerovou, zplodil čtyři dcery a tři syny: Eduarda (1827–1907), Julia (1831–1896), Gustava (1832–1894). Gustav se vrátil po studiích v Praze do jižních Čech, jeho syn Gustav ml. (1874–1923), statkář v Písku, měl syna Vratislava (1914–1991).
Eduardovou ženou byla Antonie Svítirohová. Z jejich osmi dětí se dožilo dospělosti pět: Vladimír (* 1865), Břetislav (* 1869), Zdislav (1874–1918), Viktor ( * 1878) a Olga (* 1871). Zdislav se oženil se svou sestřenicí z matčiny strany Boženou, roz. Horlivou, v manželství se narodili synové Eduard (1900–1986), Arnošt (* 1901), Vladimír (1902–1943) a Jiří (1905–1939).
Julius se oženil dvakrát, z obou manželství měl dvacet tři potomky. Dvanáct z nich se dožilo dospělosti. Z prvního manželství s Annou Eleonorou Hulešovou se narodily čtyři dcery, z nichž Božena se později stala ženou pražského primátora Karla Groše (1865–1938), a synové Prokop (1868–1920) a Slavoj (1872–1930). Z druhého manželství s Rosou Noba(c)- kovou se vedle tří dcer narodili synové Radomil, Odolen (1888–1945) a Julius ml. (1893–1916).
L: E. Grégr, Historie rodiny, [1996].