GRÉGR Zdislav 12.1.1874-27.1.1918: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Zdislav GRÉGR
+
}}
 +
 
 +
'''GRÉGR, Zdislav,''' ''* 12. 1. 1874 Praha, † 27. 1. 1918 Praha, podnikatel, mecenáš''
 +
 
 +
Syn Eduarda G. (1827–1907) a Antonie, roz. Svítirohové (1834–1908). G. začal studovat na reálce v Praze v Ječné ulici, školu neukončil a vyučil se typografem v otcově tiskárně. Před nástupem do rodinné firmy se zdokonaloval v oboru na roční praxi ve Vídni, kde se sblížil se sestřenicí Boženou, roz. Horlivou (matka Luisa byla nejmladší dcerou G. dědečka Josefa), a přes námitky rodiny plynoucí z blízkého příbuzenství snoubenců se s ní 1899 oženil. Manželé bydleli v pražském domě babičky Antonie, na jehož zahradě si později postavili vlastní dům. Měli čtyři syny: Arnošta, Vladimíra, Eduarda a Jiřího, kteří se, s výjimkou Arnošta, dobře uplatnili. Po celý život byl G. zaměstnán v otcově tiskárně. Po jeho smrti od 1907 ji řídil samostatně a stal se jejím vlastníkem. Od převzetí podniku usiloval o jeho rozšíření a modernizaci. Využil hospodářské konjunktury před první světovou válkou, zakoupil v ulici V Tůních budovu a pozemek bývalé Breitfeldovy strojírny a v poměrně krátké době ji přestavěl. V nové budově zřídil pro sebe a rodinu také prostorný byt. G. velkorysé rozšíření podniku mu způsobilo hospodářské obtíže. Tiskárna však i přes pochybnosti odborníků zadlužení přežila a rodina ji vlastnila i v další generaci. Ve volném čase se G. věnoval zejména výtvarnému umění a sportu. Podporoval Spolek výtvarných umělců Mánes a byl jeho dlouholetým funkcionářem. Umělecké záliby G. ovlivňovali zejména jeho přátelé K. Špillar a J. Dědina. Vedle myslivosti, která patřila k rodinné tradici, ho zajímala také cyklistika. Účastnil se mezinárodních závodů družstev ve Vídni. Rád opouštěl Prahu a jezdil sám i s rodinou do Lštění, kde pobýval často už jeho otec. G. využíval především otcovu honitbu. Po jeho smrti si tam dal 1914 vystavět vlastní vilu. Vleklá srdeční nemoc, která se poprvé projevila brzy po převzetí tiskárny a zavinila G. předčasné úmrtí, jej však nutila k odpočinku. Pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze.
 +
 
 +
'''L:''' E. Grégr, Historie rodiny, [1996], zvl. s. 101–124; M. Myška a kol., Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska, 2, 2008, s. 108.
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]]
 
[[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]]
Řádka 17: Řádka 26:
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
== Literatura ==
 
E. Grégr, Historie rodiny, b. d., passim, zvl. s. 101–124; M. Myška a kol., Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska, 2, 2008, s. 108.
 

Verze z 13. 4. 2019, 13:42

Zdislav GRÉGR
Narození 12.1.1874
Místo narození Praha
Úmrtí 27.1.1918
Místo úmrtí Praha
Povolání 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78008

GRÉGR, Zdislav, * 12. 1. 1874 Praha, † 27. 1. 1918 Praha, podnikatel, mecenáš

Syn Eduarda G. (1827–1907) a Antonie, roz. Svítirohové (1834–1908). G. začal studovat na reálce v Praze v Ječné ulici, školu neukončil a vyučil se typografem v otcově tiskárně. Před nástupem do rodinné firmy se zdokonaloval v oboru na roční praxi ve Vídni, kde se sblížil se sestřenicí Boženou, roz. Horlivou (matka Luisa byla nejmladší dcerou G. dědečka Josefa), a přes námitky rodiny plynoucí z blízkého příbuzenství snoubenců se s ní 1899 oženil. Manželé bydleli v pražském domě babičky Antonie, na jehož zahradě si později postavili vlastní dům. Měli čtyři syny: Arnošta, Vladimíra, Eduarda a Jiřího, kteří se, s výjimkou Arnošta, dobře uplatnili. Po celý život byl G. zaměstnán v otcově tiskárně. Po jeho smrti od 1907 ji řídil samostatně a stal se jejím vlastníkem. Od převzetí podniku usiloval o jeho rozšíření a modernizaci. Využil hospodářské konjunktury před první světovou válkou, zakoupil v ulici V Tůních budovu a pozemek bývalé Breitfeldovy strojírny a v poměrně krátké době ji přestavěl. V nové budově zřídil pro sebe a rodinu také prostorný byt. G. velkorysé rozšíření podniku mu způsobilo hospodářské obtíže. Tiskárna však i přes pochybnosti odborníků zadlužení přežila a rodina ji vlastnila i v další generaci. Ve volném čase se G. věnoval zejména výtvarnému umění a sportu. Podporoval Spolek výtvarných umělců Mánes a byl jeho dlouholetým funkcionářem. Umělecké záliby G. ovlivňovali zejména jeho přátelé K. Špillar a J. Dědina. Vedle myslivosti, která patřila k rodinné tradici, ho zajímala také cyklistika. Účastnil se mezinárodních závodů družstev ve Vídni. Rád opouštěl Prahu a jezdil sám i s rodinou do Lštění, kde pobýval často už jeho otec. G. využíval především otcovu honitbu. Po jeho smrti si tam dal 1914 vystavět vlastní vilu. Vleklá srdeční nemoc, která se poprvé projevila brzy po převzetí tiskárny a zavinila G. předčasné úmrtí, jej však nutila k odpočinku. Pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze.

L: E. Grégr, Historie rodiny, [1996], zvl. s. 101–124; M. Myška a kol., Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska, 2, 2008, s. 108.

Pavla Vošahlíková