Verze z 28. 4. 2019, 13:46, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

GRÖGER Jaroslav 23.4.1849-10.12.1935

Z Personal
Jaroslav GRÖGER
Narození 23.4.1849
Místo narození Herálec (u Humpolce)
Úmrtí 10.12.1935
Místo úmrtí Pohled (u Havlíčkova Brodu)
Povolání

74- Architekt

29- Stavař

GRÖGER, Jaroslav, * 23. 4. 1849 Herálec (u Humpolce), † 10. 12. 1935 Pohled (u Havlíčkova Brodu), stavební odborník

Pocházel z rodiny kupce Antonína G. a Anny, roz. Hallíkové. Navštěvoval vyšší reálnou školu v Kutné Hoře, 1867–72 studoval na pražské technice obory vodní a silniční stavitelství. 1873 se stal členem Spolku inženýrů a architektů v Království českém, patřil mezi jeho zakládající členy. Po studiu pracoval jako technický úředník společnosti státních drah na stavbě trati Choceň–Týniště, stavbou tratí se zabýval i v následujících letech na Slovensku, Moravě, v Maďarsku a Haliči. Zaujalo ho především budování tunelů, jemuž 1881 věnoval i spis Die Statik der Tunnelgewölbe in druckreichem Gebirge, považovaný za jeden z prvních pokusů o teoretické zhodnocení tlakových poměrů v tunelové obezdívce. V časopise Technický obzor publikoval řadu dalších článků týkajících se především statických problémů. Dobový tisk ho charakterizoval jako zkušeného praktika a organizátora, ale zároveň jako hluboce vzdělaného teoretika. 1925 mu ČVUT v Praze udělilo titul čestného doktora technických věd. G. se 1890 až 91 podílel na technickém řešení staveb na Zemské jubilejní výstavě v Praze, 1895–1900 řídil výstavbu městské dráhy ve Vídni (do Hietzingu), ve městě upravoval rovněž koryto říčky Wien (do Weidlingu), proto 1896 načas přesídlil z Prahy do Vídně. Pracoval dále na významných vodohospodářských projektech, na průplavech dunajsko-vltavském a oderském. Vyhotovil konkurenční plán na nový most v Praze na místě Františkova řetězového mostu (dnes Most legií) a v soutěži získal ocenění. 1901–04 stál v čele stavebního úřadu hlavního města Prahy, jehož činnost reorganizoval. Za G. správy byl vybudován tunel pod Vyšehradem a přilehlé nábřežní zdi. Jako svého univerzálního dědice G. ustanovil Vysokou školu inženýrského stavitelství v Praze. Byl pochován v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě.

D: Příspěvek ke statice zděných základů, in: Technický obzor 17, 1909 (zvl. ot.); Grafické vyšetřování tlakových čar u oblouků a kleneb na rubu volných, in: tamtéž 18, 1910; Vzorce pro posouzení vlivu osových tlaků, změn teploty a jednostranného zatížení kleneb, in: tamtéž 19, 1911; O novém vzorci pro rychlost průtočnou toků přirozených, in: tamtéž 23, 1915; Ústrojí atomová, in: tamtéž 31, 1923.

L: Výstava konkurenčních plánů na nový most na místě Františkova řetězového mostu v Praze (A. V. Velflík), in: Zprávy Spolku architektů a inženýrů 25, 1891, s. 61–69, 75–77, 82–86 a tab. XIII; Technický obzor 4, 1896, s. 33; J. G., in: Věstník Spolku architektů a inženýrů 2, 1934, s. 60; nekrolog, in: tamtéž 4, 1936, s. 183; Architekti, s. 204–205.

P: SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Herálec 2852, 1840–1872, s. 74.

Pavel Vlček